MF DNES a Lidové noviny dělají již tři roky kontinuální reklamu na umělé oplodnění. V tomto odvětví vlastní ministr financí Andrej Babiš hned deset klinik, což ovšem listy poněkud zapomínají uvádět. Stejně jako to, v čem může být zákrok problematický, zejména pro matku.

Typický článek vyšel například v MF DNES 5. června 2015. Nese titulek: „Umělé oplodnění už není tabu. Chodí k nám dokonce i věřící, říká lékař“ a autorka Veronika Horáková v něm hovoří s lékařem z kliniky Reprofit v Brně Markem Koudelkou. Ani jedna z otázek nesměřuje k problémům, které se u umělého oplodnění mohou vyskytnout, a navíc – nikde v článku není uvedeno, že Reprofit patří do skupiny FutureLife, tedy do fondu Hartenberg Holding Andreje Babiše.

O tři dny později vychází v MF DNES (Zlínský kraj) na titulní straně text nazvaný „Jsou to vymodlené děti, říká šťastná máma“ a s perexem, který zní: „Rozzářené děti jsou na dětském dnu s kolotoči a cukrovou vatou celkem běžně k vidění. Ten sobotní se ale mohl pochlubit také zástupy šťastných dospělých. Pořádala jej totiž zlínská klinika reprodukční medicíny, která pomohla na svět už třem tisícovkám dětí.“ Každý člověk, který kdy četl nějaký PR materiál, se musí pozastavit na tím, jak něco podobného může vyjít ve zpravodajství.

Zdravotní obtíže

Pozitivních článků vyšlo ve vydavatelství MAFRA 65 – bez jakéhokoli označení či zmínky o tom, jaké kliniky vlastní majitel Agrofertu Babiš.

Další zajímavý rozhovor vznikl 24. září 2016. Jedná se o rozhovor se embryoložkou Janou Březinovou z olomoucké spermobanky SpermBank International. Bohužel ani zde autorka rozhovoru neuvedla, že mezi partnery daného zdravotnického zařízení patří kliniky ministra financí – ISCARE a Reprofit International.

U umělého oplodnění pochopitelně existují i rizika. Samozřejmým aspektem je psychická zátěž pro ženu, která je ve složité situaci už kvůli samotnému problému neplodnosti a také proto, že celý proces má nejistý výsledek. Pak jsou tu ale rizika zdravotní. Teoreticky je zde po transferu embrya nebezpečí těhotenství v dutině břišní, resp. ve vejcovodu. Za normálních okolností, dojde-li k těhotenství bez lékařské pomoci, činí výskyt těhotenství ve vejcovodu asi dvě procenta. Po transferu embrya, jsou-li zachovány části vejcovodu, stoupne toto riziko na zhruba tři procenta (více ZDE).

Typickou komplikací hormonální léčby, která u IVF vždy probíhá, je tzv. hyperstimulace nebo též OHSS. Vaječníky se zvětšují, tvoří se ovariální cysty, projevuje se tlak v podbřišku, řidčeji dochází k hromadění tělesné tekutiny v břišní dutině, někdy dokonce v plicích. V ojedinělých případech, zejména když došlo k otěhotnění, může proto vyvstat potřeba krátkodobé hospitalizace. Hyperstimulace může být výjimečně až životu nebezpečná a nejčastěji je způsobena injekční aplikací hormonů.

Tyto informace zajisté nejsou argumentem proti umělému oplodnění, je ale povinností novináře informovat o všech aspektech problému, o němž píše – ovšem ve chvíli, kdy je takový novinář zaměstnancem velkopodnikatele a ministra financí, to samozřejmě neplatí.