Autorství smajlíka, kterého v e-mailové korespondenci používá většina lidí, bylo připsáno proslulému americkému designérovi Harveymu Ballovi v roce 1963. Stejná značka se ale vyskytovala v hospodářské korespondenci opata kláštera cisterciáků ve Žďáře nad Sázavou Bernarda Henneta už v polovině 18. století. ČTK to dnes řekl David Merta z brněnské Archaie.

Opat „smajlík“ v korespondenci na konci listiny používal asi zcela běžně přinejmenším v roce 1741. Podle Merty značka byla na listině vztahující se ke korespondenci o zřízení hrnčířské dílny v domě žďárského opata na dnešním Zelném trhu v Brně, který se nyní opravuje. Dokument je zveřejněn ZDE.

„Buď to může znamenat, že označil místo, kde měla být pečeť, nebo to znamená, že někdo schválil dokument,“ uvedl Merta. Podle něj smysl značky, která jako by z oka vypadla dnešnímu „smajlíku“, není zcela jasný. Vysvětlit by to mohlo další bádání.

Bernard Hennet se stal opatem ve Žďáru po smrti dosavadního opata Václava Vejmluvy v roce 1738. Navázal na Vejmluvovy rozsáhlé stavební aktivity. Nechal dostavět klášterní prelaturu a opravit vzniklé škody po požáru. Nechal též vyzdobit, po vzoru pražského Karlova mostu, žďárský most přes řeku Sázavu sochami.

Aktivní byl i v Brně. Pro šlechtu církevní i světskou bylo přitom typické, že si budovala reprezentativní domy v královských městech. Do Brna se stahovali například v případě ohrožení. Pro kláštery vzrostl význam města po ustanovení brněnského biskupství koncem 18. století.