
Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock

Třetina žáků středních a 2. stupně základních škol v Praze vykazuje vážné příznaky úzkosti, ukázal průzkum Centra sociálních služeb Praha. Celkem 40 procent žáků má podle něj příznaky deprese a více než polovina se potýká s problémy se spánkem. Každé páté dítě by potřebovalo odbornou pomoc.
Průzkumu formou dotazníkového šetření se zúčastnilo 10 238 žáků pražských škol v listopadu a prosinci loňského roku. Jeho výsledky nyní Praha představila v tiskové zprávě. Celkem 20,7 procent žáků má podle průzkumu velmi nízkou emoční pohodu a potřebovalo by odbornou pomoc a podporu v oblasti duševního zdraví. Horší je situace u dívek. Přes sedm procent žáků má příznaky těžké deprese, 11,8 procent vykazuje příznaky těžké úzkosti. Odborná intervence kvůli úzkosti je doporučena u více než 30 procent žáků.
Problémy mají děti i se spánkem. Více než 27 procent jich trpí výraznými symptomy nespavosti, třetina žáků spí méně než 6,5 hodin denně. Zdravého množství spánku dosáhne jen 39,3 procent.
„Výsledky výzkumu potvrzují to, o čem už dlouho mluvíme a s čím se snažíme něco dělat – třetina pražských dětí se necítí dobře. Špatně spí, mají úzkosti, ztrácí důvěru ve své okolí. Každé páté dítě by dnes potřebovalo odbornou pomoc. To není jen varování do budoucna, to už je smutná realita, kterou musíme akutně řešit! V Praze proto stavíme prostřednictvím Zahrady pro duši síť péče o duševní zdraví. Vznikají nová centra duševního zdraví, posilujeme prevenci ve školách, připravujeme destigmatizační a informační kampaň,“ řekla k výsledkům náměstkyně primátora pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS). „Chceme, aby se děti nebály říct si o pomoc. A aby ji opravdu dostaly – včas, citlivě a bezpečně,“ dodala.
V porovnání s předchozími lety se přesto situace mírně zlepšila, uvedli autoři průzkumu. Poklesl počet žáků ohrožených velmi nízkým wellbeingem, ubylo žáků s příznaky těžké deprese i příznaky těžké úzkosti.
„Na optimistická hodnocení je ještě brzy. Sledované ukazatele psychického zdraví žáků zaznamenaly posuny do středu škály, tzn. že ubylo nejhorších hodnot, ale i těch nejlepších, k celkovému zlepšení duševního zdraví žáků tak zatím nedošlo,“ upřesnila datová analytička Dominika Matějovcová z výzkumné agentury Anreva Solution.
„Zejména duševní nepohoda u dívek je dlouhodobě alarmující. Potřebujeme včasné intervence, cílenou podporu ve školách i širší společenskou debatu o schopnosti mladých lidí zvládat stres a budovat jejich resilience,“ dodal Roman Petrenko, vedoucí výzkumu.