Terezii Kaslové se po letech nedůstojných, nepříjemných a hlavně nekonečných soudních tahanic podařilo dosáhnout pravomocného rozsudku. Stát se jí musí prostřednictvím ministerstva financí omluvit za výroky, které prezident Miloš Zeman pronesl v lednu 2015 o novináři Ferdinandu Peroutkovi. Celá kauza a především to, kolik let se táhne, je neuvěřitelná ostuda. Navíc nic nekončí a celá peroutkovská anabáze se může ještě nějakou dobu protahovat.
Ministerstvo financí si ohledně rozhodnutí Městského soudu v Praze může podat dovolání k Nejvyššímu soudu, který mu může přiznat odkladný účinek. V takovém případě by se ministerstvo Peroutkově vnučce nemuselo omluvit do té doby, než o dovolání soud rozhodne, což může trvat i několik let.
Nebylo by to poprvé. Velmi podobná situace nastala s jiným Zemanovým vyjádřením, kdy pražský městský soud rozhodl, že rovněž ministerstvo financí se musí omluvit za Zemanův výrok o jeho bývalém poradci Zdeňku Šarapatkovi, o němž prezident prohlásil, že ho vyhodil pro neschopnost.
Šarapatka doteď omluvu neobdržel, protože ministerstvo podalo dovolání k Nejvyššímu soudu a ten rozhodl o tom, že se úřad omlouvat nemusí, dokud soud o dovolání nerozhodne. Jak dlouhé čekání na verdikt to znamená, se neví, ale zmiňuje se, že to mohou být klidně i dva roky. To samé se může přihodit také v Peroutkově kauze.
Navíc z aktuálního rozsudku není úplně nadšená ani samotná Kaslová, protože Městský soud v Praze stanovil, že ministerstvo se má omluvit pouze za část Zemanových výroků, nikoli za všechny, proti kterým se Peroutkova vnučka ohradila a za něž požaduje omluvu. Proto chce rovněž ona podat dovolání k Nejvyššímu soudu.
Když to shrneme, vůbec to není tak, že se záležitost dneškem uzavírá a Kaslová se dočká alespoň nějaké satisfakce a omluvy. Vše záleží na tom, jestli si ministerstvo financí podá dovolání, nebo se omluví alespoň za něco, a jak se k věci následně postaví Nejvyšší soud.
Stát prostřednictvím prezidenta republiky
Z celé kauzy tak přetrvává obrovská hořkost, marnost nad marnost a hlavně dojem, že dobrat se omluvy za výrok prezidenta je věc na mnoho a mnoho let, a ani po pětiletých soudních tahanicích se nedá dospět k jasnému závěru, který by nevzbuzoval rozpaky a pochybnosti.
Namísto toho, aby se hlava státu jednoduše omluvila za své výroky, které byly nepravdivé, protože se neprokázalo, že by Ferdinand Peroutka někdy napsal nějaký článek do časopisu Přítomnost s názvem „Hitler je gentleman“, následovala dlouhotrvající pře a dohadování se před soudy.
Celá fraška, která se kolem případu odehrává, je mimo jiné spojená s tím, že se nejprve muselo vyjasnit, kdo přesně se má podle soudů Peroutkově vnučce za Zemanovy výroky vůbec omluvit. Ta zpočátku žalovala prezidentskou kancelář. Posléze do toho ale vstoupil Nejvyšší soud, podle kterého nebylo možné, aby se Kaslová domáhala omluvy od prezidentské kanceláře.
Na základě verdiktu Nejvyššího soudu tedy začala usilovat o omluvu od ministerstva financí. Obvodní soud pro Prahu 1 však loni v říjnu rozhodl, že stát prostřednictvím ministerstva financí se Kaslové omlouvat nemusí. Ta si podala odvolání k Městskému soudu v Praze, jehož výsledek byl dnes zveřejněn.
Přesto každého musí zarazit, proč by se za prezidenta mělo omlouvat ministerstvo financí, respektive stát prostřednictvím ministerstva financí. Samozřejmě může to být odůvodněné a podepřené právními argumenty, na laickou veřejnost to ale nemůže působit přesvědčivě a logicky. Jaká satisfakce pramení z toho, když vám po urážce hlavou státu přijde omluvný dopis od jednoho z mnoha ministerstev, které si má omluvu rovněž umístit na svém webu (koho to proboha zajímá)?
Z celé anabáze kromě ostudy a nepříjemné pachuti plyne jedno ponaučení. V České republice zjevně není síla, která by prezidenta donutila, aby se omluvil za nějaký urážlivý výrok, který pronesl. Tento závěr je velmi smutný. Pramení především z toho, že přímo v Ústavě se uvádí, že „prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný“.
V konečném důsledku je tak Zeman „z obliga“ a hraje se jenom o to, prostřednictvím koho, kdy a za jakou část prezidentových výroků se bude stát Kaslové omlouvat. Jedno řešení se přitom nabízí. V Ústavě se totiž píše ještě něco – prezident republiky „zastupuje stát navenek“. Neměl by se tedy stát Peroutkově vnučce omluvit nikoli prostřednictvím ministerstva financí, ale hlavy státu, která ho má zastupovat navenek? To by dávalo mnohem větší smysl. Stačilo by, aby k tomu prezidenta politickým tlakem donutily nikoli soudy, ale vláda, která na rozdíl od něj z výkonu své funkce odpovědná je. To je však bohužel sci-fi.