Vladimir Putin FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
Přesně před rokem vtrhla ruská vojska na Ukrajinu a začala tak nejsurovější válka, kterou Evropa od druhé světové války pamatuje. Demokratický svět si uvědomil, že je potřeba hájit své hodnoty, okomentoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Svět se změnil, západní státy se semkly a s vidinou jednoho společného cíle, a to porazit Rusko, mnohem hlouběji spolupracují, shodují se politici, kteří toto smutné výročí pro deník FORUM 24 okomentovali.
„24. února 2022 skončil svět tak, jak jsme ho znali. Před rokem jsme se probudili do dne, kdy přestala platit hlavní jistota naší doby, a sice to, že v Evropě žijeme v míru a bezpečí. Již rok čelíme největšímu vojenskému konfliktu od 2. světové války, který má a bude mít na naše životy zcela zásadní dopady. Pevně věřím, že stejně jako tehdy, se i nyní dočkáme porážky šíleného agresora,“ okomentoval tragické události pro deník FORUM 24 senátor Jiří Drahoš.
Vpád Putina na Ukrajinu podle Olgy Richterové (Piráti) ukázal, že bezpečný svět, bezpečná Evropa, bezpečný život nás všech, který mnozí brali za samozřejmý, samozřejmým vůbec nejsou. „Že svoboda, spravedlnost, mír nepřicházejí automaticky, ale je třeba je chránit, pracovat na nich i za ně bojovat. A že musíme být dobře připraveni na ty, kteří chtějí tyto hodnoty v zájmu vlastní mocichtivosti a ega zničit, nelze hrozby podceňovat,“ odpověděla pro deník FORUM 24. Podle jejích slov se potvrdilo, že je velice nebezpečné se spoléhat v dodávkách surovin nebo energií na nedemokratické režimy. Naopak apeluje na to, že se jako Evropa musíme snažit o co největší soběstačnost a pestrou skladbu zdrojů. „Bylo velkou chybou populistů odmítat obnovitelné zdroje a další moderní trendy, protože by nám bývaly mohly v současné krizi významně ulevit,“ dodala.
Senátor Jiří Růžička (TOP 09) deníku FORUM 24 řekl, že svět se za poslední rok změnil neuvěřitelně. „Postoje, řekl bych oboustranné, se vyhranily. Na jedné straně je to samozřejmě katastrofa, na druhé vidím jako neuvěřitelně pozitivní, že západní demokratický svět se takto semkl, že pořád drží, a že je odhodlaný držet dál a podporovat Ukrajinu,“ vysvětlil. V tomto směru podle něj válka západní svět sjednotila i přes rozdílné názory, které se v něm objevovaly.
„Demokratický svět si uvědomil, že je potřeba hájit své hodnoty a pomáhat státům, které vyznávají demokracii,“ odpověděl deníku FORUM 24 europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s tím, že nikdy v historii nedošlo k tak systematické pomoci všech demokratických států jedné z napadených zemí. „Navíc si řada lídrů uvědomila, že demokracii nelze vyměnit za paštiku nebo za jiný ekonomický benefit,“ dodal. Ohrožení našeho souseda je, jak Zdechovský řekl, ohrožení celého demokratického světa.
Europoslanec Luděk Niedermayer je podobného názoru. „Opakované náznaky Kremlu, že neakceptuje princip vztahů založený na dodržování práva a smluv, které řada politiků přehlížela, vyústily agresí v pochopení, že dnešní Rusko je zdrojem rizika a nebezpečí prakticky pro celý svět,“ řekl deníku FORUM 24. Toto bylo podle něj velkým počtem zemí pochopeno a vedlo to ke vzniku bezprecedentní koalice, která již rok opět v bezprecedentním rozsahu Ukrajinu podporuje a přijímá zcela zásadní kroky proti Rusku. „Bohužel to zatím nevede k vojenskému vítězství Ukrajiny, ale vede to k zásadní porážce Ruska v mnoha oblastech,“ dodal s tím, že se může jednat jak o diplomatické vítězství, kdy je Kreml v hluboké izolaci, tak ekonomické, kdy je ruská ekonomika bez přístupu k technologiím a s nižšími příjmy z vývozu energií odkázána k zaostávání.
„Samozřejmě, lepší svět by byl, pokud by lidé na Ukrajině neumírali a svobodně si vybrali způsob fungování své země a pokud by nebyl tak zásadně poškozeno fungování světa stojící na odpovědnosti a právu,“ vyjádřil se a konstatoval, že to vše není dnes možné kvůli chování Ruska. Správná a silná reakce západních demokracií proto přináší něco, co snad podle Niedermayera bude mít zásadní strategickou hodnotu pro další vývoj světa. „A pomůže to Ukrajincům vyhrát boj o svou svobodu a budoucnost,“ dodal.
K tomu se přidala i senátorka Miroslava Němcová (ODS), podle které je po roce války Rusko v izolaci a Západ, Evropská unie i NATO se propojují mezi sebou i s Ukrajinou ve všech oblastech rychleji a hlouběji. „Změnil se pohled Západu na Rusko. Ruská federace je chápána jako teroristický, nebezpečný a destabilizující režim, ohrožující dosavadní světové uspořádání,“ řekla deníku FORUM 24 Němcová ke změně a poukázala na stmelení demokratických zemí v politické, vojenské i humanitární pomoci Ukrajině. „Vojenská pomoc je konečně odhodlanější a rychlejší,“ dodala. Ve strategických odvětvích, například v energetice, se mezi zeměmi Evropské unie prohloubila spolupráce, stejně jako spolupráce zemí v rámci NATO. Senátorka zároveň zmínila i zvýšení nezávislosti na Rusku v hospodářské oblasti.
Místopředsedkyně poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN) by posun posledního roku neoddělovala od toho, co nastalo již v pandemii a v roce 2020. Válečný rok a s ním související energetická krize některé děje podle ní zvýraznil a jiné dlouho zapomenuté vyvolal. „Každopádně se na dlouhou dobu do našeho uvažování vrátila otázka strategických rizik, což ale není jen válka, ale také problém surovin, polotovarů, dodávek, logistiky… Zjevně musíme například přemýšlet, jak zpět do Evropy vrátit výrobu materiálů pro farmaceutický průmysl nebo pro vojenskou produkci. Otevírá se mnoho problémů,“ vysvětlila pro deník FORUM 24 a uvedla jeden z řady – jak takové kroky sladit s myšlenkami a pravidly WTO? „A to říkám jen namátkou, protože jde o podstatně více věcí,“ dodala. Něco podle Kovářově naopak zůstává stejné, a to například to, že v každé krizi je třeba nejprve pomáhat těm nejvíce zranitelným, na které dopadá s největší intenzitou.
