Před několika měsíci jsme byli svědky toho, jak se generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral pokusil zlikvidovat ve spolupráci s Radou Českého rozhlasu práci investigativního novináře Janka Kroupy, který si dovolil uveřejnit reportáž nepříjemnou pro holding Agrofert. Přestože se aktéři zalekli obrovské vlny odporu, snaha o omezení vlivu veřejnoprávních médií pokračuje a babišovsko-proruská koalice si na vlivná místa dosazuje své lidi. Už jsme viděli útok Petra Žantovského na ČTK, když chtěl, aby agentura informovala o obskurní Krameriově ceně, nyní ve svém tažení pokračuje Tomáš Kňourek, rádobyodborník na média a člen Rady Českého rozhlasu. A to není bohužel jediná špatná zpráva.
Zdá se to jako něco zhola nemožného. Dovedete si představit, co by udělali všichni fanoušci prezidenta Miloše Zemana, kdyby někdo z vedení České televize či Českého rozhlasu kandidoval ve volbách za TOP 09 nebo ODS? Ano, vidíte před sebou tu hysterii naprosto správně. Jenomže v současné České republice platí, že tito lidé mají dvojí metr. A proto zjevně nikoho nezaráží kandidatura ředitele Českého rozhlasu Brno Jaromíra Ostrého do senátu za hnutí ANO. Své funkce se nevzdal a veřejnosti tvrdí, že chce „hájit veřejnoprávní média“.
Kdo bude hájit zkorumpovanou pakáž?
Dovedete si představit, jak hájí média člověk, který naprosto nerespektuje nutnou apolitičnost veřejnoprávního média a navíc se chystá kandidovat v barvách strany Andreje Babiše, který zničil klíčové české deníky a který novináře, kteří o jeho problémech točí reportáže, nazývá zkorumpovanou pakáží?
Hnutí ANO je přitom součástí silné koalice KSČM, SPD a Pražského hradu, jejímž hlavním programem je tyto poslední ostrůvky svobodného informování zničit. Vzpomeňme například na vyjádření Martina Kolovratníka (poslanec hnutí ANO), který už v prosinci 2017 na svůj twitterový účet napsal: „Nelze nevnímat sílící kritiku České televize. Od mediálních odborníků i od široké veřejnosti. Pro Radu velké téma k diskuzi, pro sněmovní mediální výbor potřeba klást přísné otázky a hledat řešení! Hned v lednu.“
Odborník z Parlamentních listů
Pan Ostrý je ale zjevně jen kapkou v moři. Opravdu odporným příkladem manipulátora, lháře a člověka rozhodnutého škodit je Tomáš Kňourek, člen Rady ČRo, který pravidelně poskytuje své „mediální analýzy“ Parlamentním listům, aby tak jejich čtenáře potěšil kritikou těch zlých médií, která jim tají informace o neexistujících migrantech. Naposled se rozhodl pohovořit o umění, když kritizoval Český rozhlas Vltava, kde v literárním díle (sic!) zazněla slova – považte – o penisu.
„Alan Hollinghurst je podle mě homosexuální aktivista převlečený za spisovatele. Uvedené oplzlosti svědčí o úrovni společenského života Velké Británie, země, která je dobrovolně zaplavována tou nejodpudivější formou islámu, kdy do některých městských čtvrtí domorodci raději nechodí, ‚lidé‘ se asi z dlouhé chvíle polévají kyselinou a bodají nožem. Fakt, že je zde za slavného spisovatele vydáván chlípník, nelegitimuje Český rozhlas, aby takové prasečiny poslouchaly naše děti. Tak špatně, jak dnešní Velká Británie, na tom ještě Česká republika není a doufám, že nikdy nebude,“ řekl Parlamentním listům.
Ano, můžeme se tomu zasmát, nebo si prostě říci, že primitivní hlupák, který začne spojovat literární díla, sexuální orientaci, migrační krizi a vliv na děti, je prostě k smíchu. Jenomže není. Je to nekompetentní a nebezpečná osoba, která dlouhodobě vede svatou válku vůči médiu, jímž by se měla odborně zabývat. Jenomže odbornost někoho takového – ostatně stejně jako je tomu u Žantovského – je pouze v názorech a správně nastavených vztazích.
Pravidla nepotřebujeme
A jak jsme Petrem Žantovským začali, také jím skončíme. Server hlídacípes.org totiž upozornil na fakt, že tento člen Rady ČTK působí v Českém rozhlase. A stejně tak i jeho manželka. Její zaměstnanecký poměr je podle právníků velkým problémem.
A co se stane? Nic. Protože lidé jako Žantovský rozhodují a nikdo, kdo má zájem na normálním vedení médií, dnes bohužel nemá sílu na to, aby prosadil, aby se dodržovaly alespoň základní etické normy. Protože naši novou politickou garnituru nezajímá odbornost či morální integrita, ale pouze sledování zájmů těch, kdo nám vládnou. A mezi tyto zájmy existence kvalitních a kritických médií prostě a jednoduše nepatří.
