Sněmovní vyšetřovací komise k prověření privatizace společnosti OKD „se jednomyslně shodla“ na tom, že požádá policii, aby předvedla k podání výpovědi Zdeňka Bakalu. Předseda komise Lukáš Černohorský tvrdí, že Zdeněk Bakala nemůže výpověď odmítnout, neboť jednací řád vyšetřovací komise říká, že každý je povinen na předvolání komise se dostavit ke komisi a vypovídat jako svědek. V tomto ohledu je však úvaha členů vyšetřovací komise mylná.

Je sice pravda, že vyšetřovací komise může požádat příslušný policejní orgán o předvedení svědka, jenže toto ustanovení jednacího řádu se týká pouze svědků, kteří se zdržují na území České republiky. Podle dostupných informací se však Zdeněk Bakala zdržuje v zahraničí.

Problém poslaneckých vyšetřovatelů

Pokud je před vyšetřovací komisí potřebná přítomnost osoby, která se zdržuje v cizím státě, je nutno jí doručit předvolání prostřednicím justičního orgánu.

Tímto justičním orgánem může být v daném případě pouze státní zastupitelství. Nestačí tedy prosté předvolání zaslané svědkovi vyšetřovací komisí, ale vyžaduje se, aby ji doručoval právě justiční orgán.

Přítomnost Zdeňka Bakaly v České republice a snaha přimět ho k svědectví před vyšetřovací komisí nelze navíc vynucovat hrozbou použití donucovacích prostředků nebo sankce.

Jasno v tom zjevně nemá ani samotná komise. „Právo u nás platí pro všechny. Naší povinností je využít všech existujících nástrojů k tomu, aby svou povinnost Zdeněk Bakala splnil. Průběh předvedení zatím není zcela jasný. V historii se totiž ještě nikdy nestalo, že by svědek odmítal před komisi předstoupit. Zdeněk Bakala má v tomto ohledu další prvenství,” říká předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti).

Otázka účasti, respektive neúčasti Zdeňka Bakaly při podání svědectví před vyšetřovací komisí obnažila její problém, který má vetknutý do své činnosti od svého zřízení.

Tato vyšetřovací komise totiž supluje práci orgánů činných v trestním řízení, aniž má jejich pravomoci a možnosti. Koneckonců výsledkem její práce v trestněprávní rovině může být pouze podání trestního oznámení.

Tento problém je ještě závažnější vzhledem ke skutečnosti, že trestní řízení týkající se privatizace OKD ještě nebylo pravomocně skončeno.

Může se tak stát, že vyvstane nutnost vyslechnout Zdeňka Bakalu v rámci soudního řízení a tato nutnost může vzniknout i po vydání závěrečné zprávy vyšetřovací komise. Vhodnost takového postupu je však více než sporná.

Jak spíše více pokazit

Parlamentní vyšetřovací komise je zcela jistě užitečným nástrojem kontroly výkonné moci. Neměla by však moc výkonnou nahrazovat. Nemá k tomu ani potřebné nástroje, ani potřebnou kvalifikaci.

Neměla by také vyšetřovat kauzy, které jsou předmětem standardního trestního řízení, protože by výstupy z vyšetřovací komise mohly objektivitu trestního řízení ohrozit.

Vyšetřování trestních kauz by mělo být prosto všech politických vlivů. To však u navýsost politického orgánu, kterým je Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky a z něho vzešlé vyšetřovací komise, nejde reálně zajistit.

Nová politická garnitura bude mít zcela jistě zájem ukázat, jakých pochybení se dopouštěly politické garnitury předešlé. V sázce však není pouze politický úspěch či neúspěch stran, hnutí a jednotlivých politiků, ale osudy konkrétních lidí, kteří mohou být zkráceni na svém právu na spravedlivý proces.

Vyšetřovací komise k OKD tak může spíše více pokazit, než přispět k objasnění možné nevýhodnosti privatizace této těžební společnosti.

Text byl publikován na serveru Hlídacípes.org.