Poslanec hnutí ANO Radek Vondráček na sociální síti kritizoval současnou vládu Petra Fialy (ODS), protože podle něj kvůli ní ztratili lidé v Česku naději. Prohlásil, že s „lepší vládou“, jak si hnutí Andreje Babiše říká, se to změní. Místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel mu ale vzkázal, že svůj podíl na stavu země má právě ANO.
„Nejhorší je, že s touhle vládou ztratili lidé v Česku naději. Šíří se rezignace, chybí elán, vytratila se víra v budoucnost, panuje strach otevřeně hovořit,“ tvrdil na sociální síti Vondráček. „Šedivé Fialovo Česko. Změníme to s lepší vládou,“ dodal.
S výrokem Vondráčka ale nesouhlasil Havel. „Mno, jestli na tom nebude mít podíl převážně opozice, která se zde 3 roky snaží maximálně tak o rozdmýchávání nenávisti a destrukci parlamentu svými obstrukcemi,“ připomněl mu.
Sněmovna je v aktuálním volebním období pravidelně blokovaná obstrukcemi ze strany opozičních hnutí ANO a SPD. Počet hodin, které poslanci stráví diskuzí jen před prvním bodem jednání, už narůstá k rekordním číslům. Od začátku volebního období ke konci letošního listopadu poslanci těmito diskuzemi už strávili 485 hodin. Za celé předchozí volební období to podle statistik poslanecké sněmovny bylo 175 hodin. Ještě přitom zbývá dalších devět měsíců.
Počtem celkové doby jednání jsou poslanci momentálně už téměř na stejné hodnotě, jako za celé volební období 2017 až 2021. Ke konci listopadu to bylo už 1817 hodin celkem, v minulém období se pak dostali na 1901. Tehdy však čas jednání při schvalování programu schůze tvořil jen 9 procent celkového času, nyní to je 26 procent.
Počet schůzí už na začátku prosince překonal 119 schůzí z minulého volebního období, které bylo do té doby rekordní. Zejména kvůli pandemii covidu-19.
Na způsob jednání sněmovny upozorňuje dlouhodobě také Ústavní soud. „Ústavní soud zdůraznil, že aktuální stav zákona o jednacím řádu poslanecké sněmovny a jeho uplatňování považuje za dlouhodobě neudržitelný,“ upozornil nedávno při rozhodování o zrušení novely lex Babiš II.
„Proto v nálezu apeloval na všechny poslankyně a poslance napříč politickým spektrem, aby se zasadili o reformu jednacího řádu poslanecké sněmovny tak, aby napříště zajišťoval, že jednání poslanecké sněmovny dostojí principům vyplývajícím z ústavy, tedy jak principu rozhodování vycházejícího z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasování, tak principu ochrany menšiny,“ vyzval potom v tiskové zprávě.