Vypadá to tak, že seriál nedůstojných událostí kolem návštěvy dalajlámy a následného (ne)vyznamenání Jiřího Bradyho nemá strop. Jiří Brady, přeživší vězeň z Osvětimi, přicestoval do Prahy a znovu potvrdil, že byl Hradem pozván na předání státního vyznamenání. Sněmovna má možnost napravit hradní lapsus poté, co prezident jeho ocenění zrušil.

[ctete]81813[/ctete]

Série hradních blamáží

Miloš Zeman a jeho hradní kohorta mají za sebou složité období. Nejprve dorazili pozdě na pohřeb bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček následně předvedl jednu ze svých četných mediálních eskapád, kdy pozdní přílet střídavě přehazoval na špatné počasí a na letecké dispečery.

Nakonec se musel za svoje fabulace omluvit, ale koho zajímá omluva tohoto mistra dezinformací, proškoleného v redakci komunistických Haló novin, nepřetržitě se utápějícího ve svých impertinencích? Správně by se měl Hrad denně veřejnosti omlouvat za to, že tohoto bizarního úředníčka pouští do éteru. Jenže on do té party vhodně zapadá.

Následně prezident Zeman exceloval jako iniciátor společného prohlášení čtyř nejvyšších státních představitelů krátce poté, co se ministr kultury Daniel Herman setkal s dalajlámou. Servilnější úklon čínskému drakovi tato země nepamatuje, což nepřekvapí u Miloše Zemana. U premiéra Sobotky, předsedy Senátu Štěcha a předsedy Poslanecké sněmovny Hamáčka je účast v tomto až příliš okázale nedůstojném aranžmá přece jen poněkud zarážející. I když zdání možná klame.

Vrcholem hradních absurdit poslední doby je spor o státní vyznamenání Jiřího Bradyho, který se svojí ženou Terezou právě přicestoval z Kanady do Prahy. Už na ruzyňském letišti novinářům oba potvrdili, že jim hradní protokol původně oznámil, že osmaosmdesátiletý Brady, který získal řadu ocenění ve světě, bude vyznamenán.

Porušený slib předání řádu T. G. Masaryka

Paní Bradyová prohlásila, že se telefonát uskutečnil 12. října a informace o vyznamenání zazněla jasně. „Bylo nám oznámeno, že pan Brady dostane řád T. G. Masaryka, že ta ceremonie je 28. října, a dostali jsme detaily, kolik lidí si na to může pozvat, kdy to začne, jak to bude všechno probíhat,” uvedla.

Šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta, který jim informaci telefonicky předával, se ptala, zda přijde ještě nějaká informace písemně. Odpověděl prý, že nikoli. Detaily, které potřebují vědět, se měli dozvědět v pondělí 24. října, včetně například toho, kdo pro ně přijede.

Tomuto telefonátu předcházelo důrazné varování prezidenta Miloše Zemana Danielu Hermanovi. „Osmého září odpoledne na slovenském velvyslanectví při rozhovoru pan prezident řekl, že moji nominaci schválil, ale pokud se setkám s dalajlámou, že ji zruší. Takto mi to přímo řekl. Byli u toho dva ministři naší vlády, jeden velvyslanec a myslím, že ještě obsluhující personál,“ řekl Herman.

Jak později vyšlo najevo, této akce se zúčastnili Zemanův chráněnec ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) a ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Projeví dostatek odvahy a potvrdí Hermanova slova, nebo budou trpět selektivní ztrátou paměti? Záhy se podle očekávání ukázalo, že platí druhá varianta. Nic neviděli, nic neslyšeli.

Schůzka Hermana s dalajlámou proběhla 18. října. Den poté obdržel premiér Sobotka ke kontrasignaci seznam vyznamenaných, ve kterém už Brady chyběl. O tom, že byl skutečně vážně ve hře, svědčí i SMS ředitele hradního protokolu Forejta, zaslaná Hermanovi 20. října. „Pane ministře, dobrý den. Chtěl bych Vás informovat, že diskutovaný návrh na udělení / propůjčení státního vyznamenání byl pro letošní rok odložen.“

„Předběžná“ nominace nepravděpodobná

Prezident skutečně může předat státní vyznamenání tomu, komu uzná za vhodné, přičemž vybírá z mnohonásobně většího okruhu kandidátů. Jiří Brady byl zařazený mezi schválenými nominanty Poslanecké sněmovny, kde ho navrhoval její místopředseda Jan Bartošek (KDU-ČSL).

Podle dosavadní praxe je však velmi nepravděpodobné, aby byl člověk, který je vybrán k předání státního vyznamenání, dva týdny před ceremoniálem osobně z Hradu oslovován „předběžně“, nebo „neoficiálně“. Zvláště pokud jsou mu předávány podrobné instrukce, jak se má zařídit. Neexistuje žádný racionální důvod, proč by si Jiří Brady a jeho manželka vymýšleli, zvláště pokud proti nim stojí svojí interpretací, že prezident o vyznamenání neuvažoval, Ovčáček, jehož věrohodnost se limitně blíží nule.

Vrchol nechutností předvedl hradní mluvčí přirovnáním případu Bradyho k Helmutu Zilkovi, kterému Václav Havel nakonec neudělil státní vyznamenání – ovšem proto, že se provalila jeho spolupráce se Státní bezpečností.

Miloše Zemana za jeho přístup k Jiřímu Bradymu zkritizovala téměř celá politická scéna, hrozí bojkot předávání státních vyznamenání. Zatím to nevypadá, že by prezident couvl a svůj názor na udělení řádu T. G. Masaryka přehodnotil. Jeho nátuře je spíše vlastní setrvávání v jeho vyhrocených postojích a neuznání i zjevných chyb, jako v případě dosud nenalezeného článku Ferdinanda Peroutky.

Klíč v rukou předsedy Sněmovny

Tuto nedůstojnou blamáž nyní může napravit Poslanecká sněmovna, pokud se shodne na svolání slavnostního zasedání, navrženého její bývalou předsedkyní Miroslavou Němcovou (ODS). Princip organizace takového zasedání je jednoduchý. Nepodléhá hlasování na plénu sněmovny jako v případě zařazení nových bodů, záleží jen na dohodě vedení parlamentu.

Klíč má v rukou zejména předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), který může slavnostní zasedání svolat. Dolní komora by tak mohla důstojným způsobem ocenit celoživotní dílo Jiřího Bradyho, poděkovat mu za něj, a zakrýt tak pachuť z hradního politikaření, které odnáší nevinný člověk.

Jen těžko si lze představit, že by se v dané situaci ve Sněmovně nenašla shoda učinit tento symbolický akt, který by měl hluboce lidský rozměr. Nelze si to představit ani u sociální demokracie, která s prezidentem prožívá komplikované vztahy. Zvláště pokud premiér Sobotka vyzval Zemana k udělení vyznamenání, „jinak bude z letošního 28. října festival hradní malosti a české rozhádanosti“.

Sněmovna by nevyslala pozitivní signál poprvé

Není to tak dávno, co Poslanecká sněmovna přijala na návrh Jany Černochové (ODS), Daniela Korteho (TOP 09) a Robina Böhnische (ČSSD) usnesení, ve kterém vyjadřuje zásadní nesouhlas s nehoráznou antisemitskou rezolucí Výkonné rady UNESCO s názvem „Okupovaná Palestina“, iniciovanou sedmi arabskými zeměmi.

Tato rezoluce upírá historickou vazbu mezi židovským národem a mezi Zdí nářků a Chrámovou horou v Jeruzalémě. Sněmovna ji odmítla, jelikož se „nese v nenávistném protiizraelském duchu, přičemž také pomíjí nejen židovské, ale i křesťanské vazby na Svatá místa v Jeruzalémě. Použité formulace odporují neutrálnímu a mírotvornému charakteru Organizace spojených národů, diskreditují organizaci UNESCO a v posledku posilují v mezinárodním měřítku antisemitské tendence.“

Sněmovna tak velkou většinou podpořila Izrael, jediný demokratický stát na Blízkém východě, se kterým má Česká republika tradičně velmi dobré vztahy. A je příznačné, že proti usnesení hlasovali jen komunisté, kteří poskytovali palestinským teroristům azyl a prostor pro jejich výcvik.

Poslanecká sněmovna by oceněním Jiřího Bradyho v krátké době vyslala další pozitivní signál, že je schopna se shodnout na dobré věci.

[ctete]80966[/ctete]