Cvičení Armády ČR. Ilustrační foto FOTO: Ministerstvo obrany ČR / se souhlasem
FOTO: Ministerstvo obrany ČR / se souhlasem
Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom ve středu hlasy koalice a dříve vládních Pirátů po neveřejné debatě. Stanovisko přednesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jako výsledek dohody poslaneckých frakcí.
Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD se ani hlasování nezúčastnili na protest proti postupu vládního tábora, který prosadil uzavřené jednání dolní komory Parlamentu kvůli přednesení utajovaných informací. Koaliční politici označovali neúčast obou hnutí za důkaz snahy přeměnit jednání na show pro kamery. Neveřejná část schůze, kterou ANO iniciovalo, trvala zhruba čtyři hodiny. Z větší části se ho zúčastnil i prezident Petr Pavel.
Sněmovna v přijatého usnesení plně podpořila „veškeré kroky vedoucí k modernizaci armády a rozvoji jejich schopností ve prospěch obranyschopnosti České republiky a v souladu jejími aliančními závazky. Podle poslanců je k obraně země nutné stabilní a předvídatelné financování. „Stávající rámec výdajů na obranu není dostatečný na to, aby bylo možné v horizontu několika příštích let zacelit vzniklý deficit v oblasti obranyschopnosti země z minulosti,“ uvádí se v usnesení.
Proto se Sněmovna ztotožnila s návrhem vlády na „navyšování výdajů na obranu na minimální úroveň tří procent HDP nejpozději v roce 2030 při současném zajištění účelného a efektivního vynakládání těchto prostředků“. Současně požádala vládu o předložení aktualizace střednědobého výhledu. Také vyzvala kabinet k posilování evropských obranných a obranně průmyslových kapacit a užší spolupráci při jejich budování při současném zachování NATO coby hlavního pilíře obrany.
Dolní parlamentní komora rovněž konstatovala, že do doby uzavření trvalého a spravedlivého míru na Ukrajině je nezbytné pokračovat v aktivitách na podporu této napadené země, včetně dodávek vojenského materiálu, výcviku vojáků nebo humanitární podpory. „Ukrajina a její ozbrojené síly jsou v současnosti první linií obrany celé Evropy před ruskou agresí,“ stojí v usnesení.
Poslanci poukázali i na to, že bezpečnost a obrana země je věcí celé společnosti a že vnější bezpečnost je nutně propojená z vnitřní. Vybídli proto vládu, aby podporovala rozvoj složek integrovaného záchranného systému a připravenost obyvatel na krizové situace. Kabinet by měl při modernizaci ozbrojených sil v maximální možné míře zohledňovat zapojení domácího průmyslu a vědeckých institucí. Měl by také provést revizi právních norem z hlediska připravenosti na krizové situace a z hlediska potřeby urychleného dobudování obranných schopností a infrastruktury a předložit potřebné změny.
