Sněmovna vyškrtla z vládního návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů ustanovení, které mohlo podle části opozice pomoci premiérovi Andreji Babišovi (ANO) ve sporu o střet zájmů. Pasáž se týkala svěřenských fondů. Její vynětí prosadili lidovci hlasy 93 z 99 přítomných poslanců včetně zákonodárců ANO. Předloha, která vychází z evropské směrnice, nyní zamíří k posouzení senátorům.
Babiš by byl podle některých výkladů ustanovení navrhovaného vládou považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoli za vlastníka samotného holdingu. Pomoci mu to mohlo podle kritiků v situaci, kdy se podezřením z jeho střetu zájmů zabývají orgány Evropské unie.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) zdůraznila, že se nejednalo o nějakou intriku. Ustanovení označila za zpřesňující, ovšem netrvala na něm. Ministryně míní, že soud dospěje výkladem i za nynějšího znění zákona ke stejnému závěru.
Sněmovna zamítla pozměňovací návrh skupiny poslanců v čele se Starosty, podle kterého by se za skutečného majitele korporace ve svěřenském fondu výslovně považoval i jeho zakladatel. Na návrh ústavně-právního výboru poslanci zákon rozšířili mimo jiné o obecně prospěšné společnosti.
Vláda schválila návrh zákona počátkem července hlasy svých členů za ANO. Ministři za ČSSD se hlasování zdrželi, protože výjimka pro svěřenské fondy podle nich překračuje rámec příslušné evropské směrnice.
Babiš nařčení ze střetu zájmů opakovaně odmítá a označuje ho za politickou záležitost. Loňská zpráva auditorů Evropské komise týkající se dotací z evropských strukturálních fondů uvedla, že Babiš ve střetu zájmů je. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, ač ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.
Předloha reaguje na to, že současný režim evidence skutečných majitelů neodpovídá požadavkům evropské směrnice na zveřejňování některých údajů o nich. Chybí také mechanismy ověřování a kontroly pravdivosti údajů v evidenci i efektivní sankce za nesplnění povinností, stojí v důvodové zprávě.
Návrh zákona vymezuje obecněji a přesněji pojem skutečného majitele. Stanoví, které právnické osoby ho s ohledem na svůj charakter mít nemohou. Povinnost zapisovat skutečného majitele nemá smysl například u společenství vlastníků bytových a nebytových jednotek, honebního společenstva, u příspěvkových organizací a u obchodních korporací výlučně ovládaných státem, píše se ve zdůvodnění.
Předloha by také měla snížit byrokracii tím, že ve zřejmých případech budou skuteční vlastníci zapisováni automaticky z veřejných rejstříků. Typickým příkladem je podle materiálu jediný společník společnosti s ručením omezeným. Za současného stavu musí zaslat na rejstříkový soud formulář o své pozici skutečného majitele a uhradit poplatek 1000 korun. Evropská směrnice měla být začleněna do českého právního řádu už v lednu.
