Tomio Okamura (SPD) FOTO: ČTK / Ožana Jaroslav
FOTO: ČTK / Ožana Jaroslav
Svoboda slova je v západním světě ohrožena, řekl ve sněmovně předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura při středečním jednání o policejní žádosti o jeho vydání k trestnímu stíhání za kontroverzní plakáty z loňské volební kampaně. Poslanci hnutí umístili před řečniště transparent s nápisem „Neodvolám“. Následně všichni zákonodárci z SPD vystoupili s proslovy, v nichž Okamuru hájili a odůvodňovali, proč budou hlasovat proti. Plénum nakonec Okamuru vydalo. Přítomno bylo 143 poslanců, pro vydání hlasovalo 81 zákonodárců, proti jich bylo 62.
Policie podezírala Okamuru z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo z omezování jejich práv a svobod, neboť plakáty, o nichž celá kauza je, podle ní měly rasistický nebo xenofobní podtext.
Vydání podpořili zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09, opoziční Piráti a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti hlasovali vedle poslanců SPD včetně Okamury také zástupci ANO.
„Vedeme fakticky debatu o svobodě slova, ne o mně. Na co a jak se smí upozorňovat. To je to, oč tu běží, a jsem rád, že tuto debatu můžeme vést, protože svoboda slova je u nás i v Evropě ohrožena,“ pronesl Okamura od řečnického pultu a dodal, že současnost není „nepodobná normalizačnímu socialismu“. Okamura hovořil nezvykle krátce, jen asi 15 minut.
„Nepochybuji o tom, že by mi prezident Trump rád udělil azyl,“ řekl v jednu chvíli Okamura, který se následně dovolával myšlenek dvou významných filozofů – profesora Ladislava Hejdánka a prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.
Předseda poslanců SPD Radim Fiala následně mluvil o cenzuře, ve hře je podle něho i stíhání SPD jako právnické osoby.
Poslanci SPD používali ve svých vystoupeních před prázdným sálem fráze o potlačování svobody slova, padala dokonce slova o „novodobých Urválcích“ či o tom, že současnost je „horší než padesátá léta“. Všichni se rovněž shodli na tom, že snaha o vydání Tomia Okamury je jen snahou vytvořit s jejich předsedou „politický proces“.
Plénum rozhodovalo o policejní žádosti bez stanoviska mandátového a imunitního výboru, který se nedokázal nadpoloviční většinou shodnout, zda Okamuru vydat, či nikoliv. Sám Okamura zaslal výboru písemné stanovisko, v němž motivy plakátů obšírně vysvětloval a obhajoval a které ve sněmovně přečetl stejně jako policejní žádost místopředseda výboru Pavel Staněk (ODS). Okamura již před časem prohlásil, že sám o vydání žádat nebude, což mu na plénu připomněl i Pavel Staněk, který řekl, že očekával, že Okamura bude právě pro svá neustálá vyjádření, že bojuje za „svobodu slova“, sám o své vydání žádat.
Kontroverze vyvolal před loňskými krajskými a senátními volbami zejména plakát SPD proti migračnímu paktu EU. Byl na něm muž tmavé pleti se zkrvaveným nožem a v zakrvácené košili společně s textem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“. Kritici reklamu označili za rasistickou, podle nich jen zbytečně strašila veřejnost. Padla trestní oznámení. Okamura opakovaně odmítl spojování SPD s rasismem či xenofobií, kampaň označil za alegorii. Dnes zopakoval, že plakát byl pravdivý, a označil jej za kritiku vládní koalice, která nehlasovala proti unijnímu migračnímu paktu.
Podání dalších trestních oznámení vyvolal také předvolební plakát SPD, na kterém dva romští chlapci kouřili cigaretu a o který se policejní žádost také opírá. V textu stálo: „Říkají, ať chodíme do školy, ale naši to maj’ na háku…“ a „Podpora pouze pro rodiny, kde děti plní školní docházku!“.
Volební kampaní SPD se zabývaly i soudy. Advokátka Pavla Krejčí a další lidé, které zastupovala, se u soudů v různých krajích domáhali toho, aby ochránily čestnost kampaně a zakázaly plakáty využívat. Krajské soudy návrhům nevyhověly. Nezasáhl ani Ústavní soud, nenašel k tomu procesní cestu.
