Bývalý prezident Miloš Zeman FOTO: Kancelář prezidenta republiky / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta republiky / se souhlasem
Prezident Miloš Zeman míní, že Ústavní soud zřejmě odmítne snížení valorizace penzí, protože norma byla přijata ve stavu legislativní nouze. Pokud by byl ještě prezidentem, zákon by vetoval. Novelou se ale bude zabývat až nový prezident Petr Pavel, jehož inaugurace se uskuteční ve čtvrtek. Zeman o důchodové novele hovořil v televizi CNN Prima News v pořadu Partie Terezie Tománkové. Vláda podle něj nechtěla, aby byl zákon projednáván před prezidentskými volbami. „Je to podvod na voličích,“ uvedl.
Z téhož obviňovali ve sněmovně vládu opoziční řečníci, uváděli, že o nutnosti mimořádné valorizace důchodů věděla předem, ale vyčkávala kvůli výsledku prezidentských voleb. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to odmítl. Rozhodujícím impulzem pro vládní návrh podle něj byla až čísla o lednové inflaci, která zveřejnil Český statistický úřad 10. února. Opozice rovněž uváděla, že podmínky pro schvalování zákona v legislativní nouzi nebyly splněny, vládní koalice je přesvědčena o opaku. ANO i SPD ohlásily, že se kvůli normě chtějí obrátit na Ústavní soud.
Novelu, která od června zvýší důchody místo předpokládaných 1770 korun pouze o 760 korun, v sobotu po několikadenních obstrukcích opozice schválila dolní komora, nyní ji k posouzení dostane senát. O tom, zda novelu případně podepíše, nebo vrátí poslancům, bude už rozhodovat nový prezident Petr Pavel. Úřadu se ujme ve čtvrtek. Zemanův mandát končí ve středu.
„Kdybych byl ještě prezidentem, zcela určitě budu tento zákon vetovat,“ řekl na CNN Prima News Zeman. Zopakoval, že stát, který šetří na důchodcích, není dobrý stát. Proti zákonu jsou podle něj věcné i právní námitky. Za právní námitku označil „nesmyslné vyhlášení“ stavu legislativní nouze. „To je podle mého názoru právní chyba, kvůli které to asi zamítne Ústavní soud,“ řekl.
Za další námitku považuje to, že stát změnou valorizace nedodržuje své vlastní zákony. „Právníci správně říkají, že od ledna tohoto roku bylo oprávněné očekávání, že podle zákona má proběhnout valorizace v určité výši, protože už v lednu inflace překročila stanovenou hodnotu,“ řekl. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto podle něj měl do rozpočtu včlenit prostředky na tuto valorizaci. Potřebné peníze, které chce vláda ušetřit, by hledal v návratu k tzv. superhrubé mzdě, která byla hlasy poslanců ANO, SPD a ODS zrušena za vlády Andreje Babiše (ANO).
Podle Zemana vláda nechtěla, aby byl zákon o snížení valorizace projednáván ještě před prezidentskými volbami. Poznamenal také, že opozice má „svaté právo“ na obstrukce a její důvody k tomuto počínání chápe. Pokud by se konala demonstrace proti rozhodnutí sněmovny, Zeman by jí fandil. Novelu důchodového zákona prosadila vládní koalice v sobotu po rozsáhlých obstrukcích opozice. Schůze trvala přes 97 hodin. Zeman již v sobotu řekl serveru Parlamentní listy, že opozice kapitulovala, když nakonec koalici v prosazení nižší valorizace penzí nezabránila.
K Zemanovým voličům má podle něj nejblíže hnutí ANO. „Bohužel sociální demokracie, která by byla přirozenou cestou s podporou mých voličů, má dnes velmi slabé vedení a tady zase platí ta teze, že síla každé politické strany je určena silou osobnosti v nejužším vedení této strany, což bohužel sociální demokracie, a nejen ona, nesplňuje,“ okomentoval své tvrzení Zeman s tím, že pakliže sociální demokracie není, pak jeho voliče velmi pravděpodobně z větší části převezme hnutí ANO.
Zeman prý o tom, zda má do jeho služeb nastoupit dosavadní ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš, s guvernérem České národní banky Alešem Michlem nejednal. „Já nevím, jestli taková dohoda existuje, já pouze říkám, že o ní nevím,“ řekl. Končící prezident v lednu nepřímo potvrdil, že Kruliš míří do funkce ředitele kanceláře ČNB. Ovšem podle vyjádření Petry Krmelové, ředitelky odboru komunikace ČNB, bankovní rada o obsazení funkce zatím nerozhodla. Zeman zdůraznil, že Michla nejmenoval kvůli tomu, aby zaměstnal Kruliše. „Já takové kšefty nedělám a nepotřebuju je dělat,“ dodal.
K budoucnosti poradce Martina Nejedlého Zeman řekl, že „podniká v benzinových pumpách nebo v něčem podobném. Takže se k tomuto podnikání vrátí“. Role Nejedlého na Pražském hradě spočívala zejména v ekonomické diplomacii v kontaktech s českými podnikateli. Za svou práci si podle Zemana nebral plat.
„Já nejsem papaláš, lidi, kteří loví zvěř z nějakých prestižních důvodů, příliš nechápu, na druhé straně pan kancléř je dlouholetý myslivec, tak mu to nedalo a propadl pokušení. Nedá se říci, že bych tím byl nadšen, i když mi tvrdil, že to je legální, protože regulovaný lov znamená odstřel nějakých maximálně 20 kusů zvěře, která by se stejně tak musela odstranit,“ řekl Zeman k lovům kancléře Hradu Vratislava Mynáře. Mělo prý jít o regulační bezpoplatkové lovy.
Miloš Zeman se podle svých slov celých třicet let v politice snažil hájit české národní zájmy. Jeho odkaz bude „zase poměrně nudný a provokativní“, řekl. Na dotaz, zda za jmenováním Rusnokovy vlády v roce 2013 byla snaha nastolit v Česku prezidentský systém nebo ho k němu alespoň přiblížit, odpověděl „samozřejmě že ano“. „Já vyznávám názor, že přímou volbou prezidenta je zapotřebí legální ústavní cestou rozšířit jeho kompetence, a to minimálně ve dvou oblastech,“ poznamenal.
Končící prezident se domnívá, že po schválení přímé volby prezidenta by měly být rozšířeny kompetence hlavy státu. Prezident má podle něj opět dostat právo zákonodárné iniciativy. Zeman by také zavedl to, aby prezidentské veto muselo být přehlasováno 120 členy dolní komory. V současné době k tomu stačí 101 z 200 poslanců. „Jestliže volíte prezidenta, který má za sebou hlasy dejme tomu dvou nebo tří milionů voličů, tak je to silnější mandát, silnější legitimita, nikoli legalita, než když vás zvolí 281 poslanců a senátorů,“ uvedl.
