Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) FOTO: ODS / se souhlasem
FOTO: ODS / se souhlasem
Ministerstvo financí připravuje rozpočet na příští rok. Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura v tuhle chvíli počítá s tím, že by rozpočtový deficit měl být ve výši 295 miliard korun. Přitom aktuálně platný rozpočet má schodek pouze 280 miliard korun. Znamená to, že vláda rezignovala na své sliby snižovat zadlužení státu a konsolidovat veřejné finance, o čemž tvrdila, že je to její priorita číslo jedna? Nebo vzhledem k situaci, ve které se nacházíme, je takový deficit ještě obhajitelný a důležitější bude, za co vláda oněch vypůjčených 295 miliard utratí?
V roce 2020 měla Česká republika státní rozpočet se schodkem 367,4 miliardy korun a v loňském roce dokonce 419,7 miliardy korun. Na letošní rok pak ministryně financí v Babišově vládě Alena Schillerová připravila rozpočet s deficitem ve výši 377 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura však přišel s novým návrhem a výsledkem je aktuálně platný schodek 280 miliard korun.
Deficit je to stále vysoký a někteří ekonomové a v neposlední řadě i prezident republiky Miloš Zeman o něm tvrdí, že vzhledem ke své výši je proinflační. Ve prospěch kabinetu Petra Fialy se ovšem dalo říct, že musel vyjít z rozpočtu navrženého předchozí vládou a jeho možnosti přijít s výrazně nižším schodkem byly omezené.
Na jeho přípravu měli totiž velmi málo času a Česká republika se i tak ocitla v rozpočtovém provizoriu, které trvalo zhruba dva a půl měsíce. O to větší ale byla očekávání spojená se státním rozpočtem na rok 2023, který má už plně v rukou Fialova vláda a kde se již na tu Babišovu nemůže vymlouvat.
Když se ještě vrátíme k letošnímu rozpočtu, už teď je jasné, že vláda v červenci předloží jeho novelu. Ministr financí Stanjura říká, že je pravděpodobné, že rozpočtový deficit bude nakonec vyšší než uvedených 280 miliard korun. Již dříve se dokonce vyjádřil v tom smyslu, že vzhledem k současné situaci související hlavně s energetickou krizí a dopady války na Ukrajině neví, zda se podaří schodek udržet pod 300 miliardami korun. Ke konci května tak stoupl deficit rozpočtu už na 189,3 miliardy korun.
Deficit rozpočtu na příští rok
Od opozičního hnutí ANO a především od jeho předsedy Andreje Babiše sice neustále pořád dokola zaznívá, že vláda Petra Fialy díky vysoké inflaci vybere výrazně větší množství finančních prostředků na daních, podle ministra Stanjury to však bude oproti schválenému státnímu rozpočtu maximálně pouze o 15 miliard korun více.
V tomto kontextu tak Zbyněk Stanjura minulý týden ve středu předložil na vládě první pracovní rámec příjmů a výdajů rozpočtu na příští rok. Tento první návrh státního rozpočtu na rok 2023, který kabinet projednal, má přitom plánovaný schodek ve výši 295 miliard korun, tedy více, než s čím původně na letošní rok počítala Fialova vláda.
Docela dobře se tak nakonec vzhledem k výše uvedenému může stát, že navržený deficit rozpočtu na příští rok bude nižší než ten, kterého ve výsledku dosáhne hospodaření státu letos. Rozpočet na rok 2023 tak bude ve srovnání s tím na rok 2022 úspornější, ovšem jen díky tomu, že se zřejmě nepodaří udržet schodek ve výši 280 miliard korun.
Hlavní problém je však v tom, že deficit 295 miliard korun rozhodně nelze považovat za konsolidaci veřejných financí a těžko v tom vidět nějakou výraznější tendenci alespoň snižovat rychlost zadlužování, kdy se vláda ve svém programovém prohlášení zavázala k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií a dalších rozpočtových pravidel EU, což znamená mít podíl deficitu státního rozpočtu na HDP menší než 3 %.
Sociální smír a rozpočtová odpovědnost
Je pravda, že Fialova vláda je samozřejmě v obtížné situaci, kdy jí vzhledem k zákonným valorizacím (hlavně penzí) stoupají rozpočtové výdaje a rovněž je pod tlakem, aby přicházela s další pomocí reagující na obtížnou sociální situaci velkého množství občanů.
V rozhovoru pro týdeník Respekt tak ministr Stanjura prohlásil, že se ve vládě pokoušejí udržet balanc mezi dvěma důležitými hodnotami, kdy na jedné straně je sociální smír a na druhé zodpovědná rozpočtová politika.
„Zodpovědnou rozpočtovou politiku potřebujeme a nemůžeme na ni zapomenout ani ve světle krizí, které přišly. Na druhé straně jsou některé věci, které vyžadují konkrétní řešení a ta budou mít přednost před – dejme tomu – dalším snižováním schodku státního rozpočtu,“ zdůraznil ministr financí.
Stanjura tak přiznává, že se vládě dočasně změnily priority a schodek ve výši 295 miliard korun je toho zřejmě důsledkem. Pokud si to vláda dobře obhájí a nepůjde skutečně o trvalý, ale pouze dočasný stav, nemusí to být žádná tragédie. Otázka ovšem je, jestli to bude stačit a zda se vládní koalici opravdu za tuhle cenu podaří zachovat onen Stanjurou zmiňovaný balanc a zda to stejně tak bude znamenat zachování sociálního smíru.
