Nebýt evropské solidarity, byla by na tom Česká republika se svým bojem proti covidu ještě hůře než nyní. Do Česka putují ze zahraničí darované vakcíny, okolní státy nabízejí příjem pacientů z přetížených nemocnic a náklady na převoz hradí EU. Je to ve značném kontrastu s tím, jak solidaritu s ostatními chápe Babišova vláda.

Vloni v květnu cítil Andrej Babiš hrdost. Bylo to po dárcovské konferenci ve prospěch boje proti covidu v rozvojových zemích a český premiér se na svém twitteru pochlubil: „Jsem hrdý, že se ČR zapojí do globální iniciativy, která chce na vývoj vakcíny a lepší léčebné metody dostupné pro všechny nalézt 8 miliard eur. Jako předseda V4 mám čest říct, že společně s Maďarskem, Polskem a Slovenskem přispějeme 3 miliony eur.“

Za Česko tehdy na virtuální konferenci pořádané Evropskou komisí a Světovou zdravotnickou organizací (WHO) přislíbil příspěvek ve výši 750 tisíc eur. Nebyla to sice žádná ohromující částka (celkem se státy zavázaly zaplatit 7,4 miliardy eur), ale bylo to aspoň nějaké gesto sounáležitosti.

Jenže s odstupem času se ukazuje, že zůstalo jen u onoho prchavého pocitu Babišovy hrdosti. Jak jako první upozornil server Euractiv.cz, peníze z Česka navzdory slibu na účet nedorazily.

Raději nic neslibovat

Česko v tom není úplně samo. Ze zemí visegrádské čtyřky, které se dohromady měly složit na tři miliony eur na podporu „ACT-Akcelerátoru“ (nástroje vytvořeného WHO, který měl usnadnit a urychlit vývoj dostupné vakcíny a její zajištění i pro rozvojové země), peníze nakonec poslalo jen Maďarsko. Potvrzují to data WHO.

Z české strany se k potvrzení faktu nikdo nemá. „Do této aktivity nebylo Ministerstvo zahraničí zapojeno, své dotazy proto směřujte, prosím, na Úřad vlády,“ odkázala na Strakovu akademii mluvčí ministerstva Zuzana Štíchová. Tiskový odbor úřadu vlády na dotaz redakce HlídacíPes.org nijak nereagoval.

Další dárcovská konference se konala 27. června 2020, tam už Česko pro jistotu neslíbilo nic. Celkem se podařilo vybrat téměř 10 miliard eur. Největšími dárci jsou Německo, Spojené státy americké a Velká Británie.

Dále čtěte

Vakcíny Johnson & Johnson dorazí do Česka dva miliony. Plán očkování zatím není

V České republice se doposud očkuje vakcínami od tří společností: Pfizer/BioNTech, AstraZeneca a Moderna. Všechny tři prošly řádným schvalovacím procesem.

Smysl obou konferencí byl přitom jasný: koronavirus lze porazit pouze vakcínou, která bude dostupná pro všechny státy světa, včetně těch nejchudších. To nyní chápe i Česká republika, kde po původní čínské variantě covidu-19 dominuje mnohem nakažlivější takzvaná britská mutace. S obavami se pak pohlíží na jihoafrickou a brazilskou mutaci.

Experti pak „vyhlížejí“ další nové a nebezpečnější varianty koronaviru. Zdůrazňují také to, že je v zájmu všech, tedy i České republiky, aby se boj proti covidu vedl všude; i v rozvojových zemích.

„Nové varianty se rozvíjejí tam, kde je dostatek nechráněné populace. Ve vyspělých zemích se už očkují miliony lidí, v těch chudších mají problém sehnat byť jen jednu lahvičku. Podobná nerovnost je nejen nespravedlivá, ale i nebezpečná. Vakcinační nacionalismus bohaté země neuchrání před novými variantami nemoci. Nutná je kolektivní akce a celosvětová imunizace,“ shrnul to ve svém nedávném článku magazín Foreign Affairs.

V této souvislosti text připomněl, že „žádná země není ostrov“. Jenže Česko se tak v mnohém chová. Jednak na covidových mapách jako ostrov vizuálně působí – množstvím viru v populaci a počtem úmrtí na 100 tisíc obyvatel – a také opakovaně dokazuje, že řeší primárně samo sebe.

Půjčte nám prosím doktory

Potvrdilo se to už vloni na jaře, kdy Česko skutečně bylo „best in covid“ a o pomoc žádala těžce zkoušená Itálie. Na české diplomaty se tehdy v polovině března obrátili zástupci lombardské vlády, regionu, který byl koronavirem nejvíce zasažen. Prostřednictvím generálního konzulátu ČR v Miláně požádali Česko o vyslání vojenských zdravotníků, kteří by alespoň na čas posílili přetížený místní personál.

Neúspěšně. Česká vláda vyslání odmítla s tím, že by vojáky musela stahovat z nasazení v Česku.

Pro srovnání: Albánie, i když je nejchudší zemí Evropy, do Itálie v té době poslala třicet svých zdravotníků, například Poláci alespoň pět lékařů a deset sester.

Nelze samozřejmě tvrdit, že by se Česko za svými hranicemi ve věci covidu vůbec neangažovalo. K dobru lze přičíst loňskou – byť nakonec nevyužitou – nabídku na šest míst v brněnské nemocnici pro francouzské pacienty ve vážném stavu vyžadující napojení na plicní ventilaci.

Vloni na jaře také pomáhala letadla vypravená z Česka v návratu ze světa do Evropy stovkám občanů Evropské unie; náklady mimochodem Česku zpětně zaplatil Brusel.

I některé aktuální covidové náklady Česku proplatí ze speciálního fondu Evropská komise: konkrétně ty na převozy pacientů s covidem-19 z přetížených tuzemských nemocnic do zahraničí.

Podle ministerstva zdravotnictví by suma neměla přesáhnout 100 milionů korun. Není to až tak obrovská částka, i když vedle ní konkrétní česká finanční pomoc zaslaná zatím do zahraniční představuje drobné.

Ministerstvo zahraničí vloni v únoru poslalo Světové zdravotnické organizaci na boj s covidem-19 šest milionů korun a v řádech jednotek milionů byla i další pomoc.

„Co se týká aktivit MZV v rámci zahraniční spolupráce, od loňského jara pomáháme průběžně, a to včetně příspěvku na distribuci vakcín rozvojovým zemím prostřednictvím globální platformy Covax (např. 10 mil. Kč pro Unicef). Mimo jiné naším jménem byla odeslána aktuálně dodávka vakcín do jedné z prioritních zemí naší pomoci, do Kambodže,“ říká mluvčí MZV Zuzana Štíchová.

Česko na straně příjemců

Přehled vzájemné pomoci a evropské solidarity ukazuje například tato stránka Evropské komise.

Česko tam jako dárce figuruje u již zmíněných repatriačních letů z loňského jara a dále u těchto položek:

• dodávka 10 tisíc ochranných pomůcek do Itálie,
• dodávka 10 tisíc ochranných pomůcek do Španělska,
• dodávka sanitárního vybavení a stanů do řeckých uprchlických táborů postižených covidem,
• dodávka 126 000 respirátorů a 5000 ochranných obleků do Severní Makedonie v lednu 2021.

Jinak v seznamu Česká republika vystupuje hlavně jako příjemce pomoci. Jen telegraficky:

• Státy Evropské unie počátkem března souhlasily s tím, že Česku přenechají přednostně navíc 100 000 dávek vakcíny Pfizer/BioNTech.
• Francie slíbila dalších 100 tisíc dávek ze svého.
• Sasko věnovalo postiženému Chebsku svých 15 tisíc dávek vakcíny.
• Švýcarsko nabídlo 20 lůžek v nemocnicích.
• Slovinsko nabídlo 20 lůžek.
• Rakousko a Německo nabídly další lůžka, jen samotné Bavorsko může přijmout zhruba českých 100 pacientů.
• Zatím volné kapacity ve svých nemocnicích nabídlo i Polsko.
• Izrael dodal Česku 5000 dávek vakcíny společnosti Moderna.
• Už vloni na podzim Česko získalo z evropských zásob 150 plicních ventilátorů (105 z Nizozemska).

O to více vyniká český přístup ve stylu „sám mám málo“.

Pro internetový deník FORUM 24 připravila tento článek v rámci spolupráce redakce serveru HlídacíPes.org.