Jednotlivé plány na řešení migrační krize spolu nesoupeří. Prioritu má nyní to, aby Řecko a Turecko plnilo své závazky. Po čtvrtečním summitu Evropské unie o migraci to dnes řekl český premiér Bohuslav Sobotka. Plán, který navrhuje visegrádská čtyřka (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko), je podle něj zatím záložní. Do závěrů summitu k migraci se dostala i zmínka o nutnosti omezit migrační proud, jak si V4 přála.

„Tady není žádné soupeření plánů,“ uvedl Sobotka. „Jdeme cestou očekávání směrem k Turecku a Řecku,“ dodal. Země V4 jsou podle něj nicméně o něco skeptičtější než zbytek Evropské unie. „Proto jsme také dříve než ty ostatní země začali přemýšlet o záložním plánu,“ dodal premiér.

Země visegrádské skupiny už na pondělním summitu v Praze hovořily o plánu na zastavení migrační vlny pomocí zbudování nové schengenské hranice jižně od Maďarska.

[ctete-foto]47639[/ctete-foto]

„Myslím, že ta situace může směřovat k tomu, že ten záložní plán může být zvažován i dalšími zeměmi EU,“ uvedl dále Sobotka. Aktuální podle něj ale plán začne být až v příštích týdnech, pokud se Řecku a Turecku nepodaří snížit počty uprchlíků, kteří do Evropy přeplouvají přes Egejské moře. „Spoléháme také na operaci NATO,“ řekl premiér.

Ke schůzce s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem, která předcházela čtvrtečnímu jednání o migraci, Sobotka poznamenal, že Řecko je v mimořádně obtížné situaci, proto Aténám V4 nabídla pomoc. „Stojíme o to, abychom zastavili ten proud nelegální migrace, a musíme to udělat velmi rychle a důrazně,“ dodal.

Sobotka na čtvrtečním jednání apeloval také na urychlení vzniku společné evropské pohraniční a pobřežní stráže.

V závěrech čtvrteční schůzky Evropské rady na téma migrace se objevila zmínka o nutnosti rychle omezit migrační toky, jak si visegrádská čtyřka přála. Zmiňuje se v nich také potřeba chránit vnější hranice EU. Závěry vítají také rozhodnutí Severoatlantické aliance zahájit monitorovací operaci v Egejském moři.

Turecko má podle závěrů, které ve čtvrtek odsouhlasili prezidenti a premiéři evropské osmadvacítky, realizovat akční plán přijatý v loňském roce. Umožnit by Ankara měla především přístup syrských uprchlíků na svůj pracovní trh a také omezit počet těch, kteří se z Turecka snaží dostat do Evropy. Ankara by rovněž podle závěrů měla začít účinně bojovat se sítí pašeráků lidí.

[ctete-foto]47633[/ctete-foto]

Syrským uprchlíkům a zemím sousedícím se Sýrií, v nichž uprchlíci pobývají, by se mělo podle závěrů summitu dostat humanitární pomoci. Obnovit je podle nich potřeba normální fungování schengenského prostoru. Důraz kladou rovněž na realizaci všech dříve přijatých opatření, včetně systému přerozdělování na základě kvót.

Odborníci oslovení ČTK se neshodli na hodnocení odkladu jednání o migraci na probíhajícím summitu Evropské unie. Další mimořádné jednání by se mělo konat začátkem března i za účasti Turecka. Podle politologa Petra Kanioka z Masarykovy univerzity je odklad znakem bezradnosti evropských lídrů, Dan Marek z Palackého univerzity naopak míní, že bez účasti tureckého premiéra Ahmeta Davotuglua, který ve čtvrtek nemohl dorazit do Bruselu kvůli teroristickému útoku v Ankaře, by na aktuálních jednáních nebylo možné nic zásadního dohodnout.

O březnovém mimořádném summitu dnes po prvním dni aktuálních jednání informoval předseda Evropské rady Donald Tusk. Spolupráce s Tureckem, které by dle dohod mělo regulovat počty uprchlíků mířících do Řecka, je podle něj prioritou EU. „I Turecko má nyní motivaci se s EU dohodnout, vnitropolitická situace se tam začíná komplikovat,“ myslí si Marek.

Neúčast tureckého premiéra je tak podle Marka hlavním důvodem, proč se debata o migraci na aktuálním bruselském summitu zkrátila. Bez jednání s Tureckem totiž nelze nic zásadního dohodnout, míní. „Samozřejmě problémy přetrvávají, máme tu různé skupiny zemí, které prosazují různá řešení,“ řekl.

Na Kanioka naopak působí účastníci summitu tak, že si „kupují týdny“. „Evropští lídři vysílají zprávu, že jsou hrozně bezradní a jsou si vědomi toho, že jim chybí nástroje, kterými by mohli vytvořit nějaké závazné a vymahatelné řešení,“ řekl Kaniok. Politici podle něj „možná doufají i ve spásu z vnějšku, například posun v syrském konfliktu, který je hlavním spouštěčem migrace, že se přihodí něco, co to vyřeší za ně“.

Právník z Ústavu státu a práva Akademie věd Jan Malíř považuje odklad jednání za přirozený, protože hlavním tématem je otázka setrvání Velké Británie v Evropské unii. „V tuhle chvíli převážila problematika Británie. Premiér David Cameron potřebuje do Británie něco přivézt,“ řekl Malíř.

Předseda Evropské rady Donald Tusk rovněž odmítl bitvy mezi různými variantami řešení migrační krize. O plánu B, tedy vzniku nové schengenské hranice severně od Řecka, hovořila před summitem hovořila především visegrádská skupina.

Realizace plánu B ale není podle Malíře pravděpodobná, i kdyby Turecko dál své závazky neplnilo. „Německo nebude podporovat variantu vyloučení Řecka, doufá, že se s Tureckem podaří najít společnou řeč,“ uvedl. Situaci by asi změnilo, kdyby se na začátku jara podstatným způsobem zvýšil migrační tok a zcela přesáhl možnosti, myslí si Malíř.

Kaniok navíc míní, že V4 nemá sílu plán prosadit. „Visegrád aktuálně nemá reputaci, že by ho zbylé státy braly vážně. Nemá hlasovací sílu, aby dokázal něco prosadit i v situaci, kdy by ty plány byly realizovatelné a přinesly nějaké řešení,“ řekl.

Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács dnes obvinil italského premiéra Mattea Renziho z politického vydírání V4. Reagoval tak na to, že Renzi zopakoval hrozbu vůči zemím střední a východní Evropy, kterým prý v případě malé kooperace hrozí omezení prostředků z evropských fondů. Podle Kanioka se v tomto případě jedná jen o politickou hru, což potvrzuje i Marek. Ten navíc stejně jako Malíř zdůraznil, že problematiky spolu nesouvisí a fondy jsou až do roku 2020 nedotknutelné.