Premiér Bohuslav Sobotka se stal na chvíli politickým geografem a nabídl poměrně odvážné řešení. Zjednodušeně by se dalo říci, že navrhl náhradní hranici schengenského prostoru, pokud ta první nebude fungovat. 19. ledna řekl na setkání ministrů visegrádské čtyřky: „Potřebujeme posílit vnější ochranu schengenské hranice, zřídit společnou evropskou pobřežní a pohraniční stráž. No, a pokud nic z toho nezafunguje, tak musíme na linii Bulharsko–Makedonie vytvořit určitý záložní hraniční systém, připravit tam technická opatření, tak abychom byli schopni regulovat migraci tam, pokud se ji nepovede regulovat v Turecku, nebo pokud se ji nepovede regulovat v Řecku.“
Ohlasy ze strany lidovců, TOP 09 a komunistů nejsou přinejmenším zamítavé. Předseda ODS Petr Fiala ale říká, že by měl Sobotka přestat „střílet od boku“ a přijít s konkrétním plánem. „Zatím jsme svědky pouze toho, že se vládní představitelé předhánějí v různorodých nápadech, které si však navzájem protiřečí.“
Je ale celkem jedno, co si myslí tuzemští politici. Podstatné je, co si myslí zbytek Unie.
Tady se objevuje první otázka, jestli jde o Sobotkovu vlastní iniciativu, kterou s nikým v Unii předem neprobíral, nebo jestli je to pokusný balonek a už o tom s někým mluvil. Kdyby měli Němci a Francouzi podobný názor, hned by projekt vypadal nadějněji. Přece jenom, nebudeme si nic namlouvat, jde o faktické vyloučení Řecka ze Schengenu.
Citlivé je, že by se Unie spojila „proti Řecku“ se zemí, která v Unii a Schengenu není, s Makedonií. Jaké by to vyvolalo v Řecku nálady proti Bruselu, si dovedeme po minulých zkušenostech představit. Země je pořád nad propastí ekonomického krachu. Pokud si někdo myslí, že by se nás to nedotklo, tak se mýlí.
Otázka číslo dvě zní, co by se dělo, kdyby byl plán technicky úspěšný. Řecko by bylo najednou plné uprchlíků z Turecka, které by země samozřejmě nezvládla. Hrozí tu nelidská pohroma a konflikt s Tureckem. Vztahy s Makedonií jsou mizerné už dávno. Nakonec by se Unie stejně musela o uprchlíky nějak postarat a peníze by to nevyřešily. Znovu by se objevilo milované slovo kvóty, tentokrát ale o dost důrazněji, a bylo by úplně jedno, co si o tom myslí politický důchodce Václav Klaus.
Není nutné to, co řekl Sobotka, smést pod stůl. Ten plán má nějakou racionalitu. Stejně tak ale může vést ke katastrofě s nezamýšlenými důsledky. Nezabýváme se totiž přesunem nějakého materiálu, ale jde o hodně lidí, dost zoufalých a odhodlaných. Bylo by také dobré snažit se předem odhadnout, co se stane, až na ně aplikujeme naše plány vymyšlené v pohodlí vládních pracoven. Dopadne to možná úplně jinak.
