Vláda Bohuslava Sobotky se chová vůči podnikatelům neuvěřitelně drze. Teprve po čase se dozvíme konečný součet, kolik jich zlikvidovala prostřednictvím zajišťovacích příkazů.

Na své možná poslední schůzi měla Sobotkova vláda projednat zprávu o tomto nástroji, který může sloužit jak k lepšímu výběru daní, tak i k neoprávněné likvidaci firem. Proti ní se lze sice následně samozřejmě bránit u soudu, ale firmu s rozprodaným majetkem, často i s dluhy u dodavatelů a s poškozeným jménem lze pak jen stěží obnovit. Šokovaní podnikatelé si navíc logicky pořádně rozmyslí, zda ještě budovat podnikatelskou kariéru, když pak může být za současného vedení Finanční správy na příkaz nějakého úředníka vše znovu okamžitě zmařeno.

Vláda však na analýzu Ministerstva financí nijak nereagovala a stejně se zachoval i ministr financí Ivan Pilný. Ten se sice v minulosti majitelům zničených firem omluvil, ale nepodnikl žádné kroky směrem k nahrazení škod. Navíc se vyslovil pro setrvání Martina Janečka v čele Finanční správy ČR.

Několik sporů již přitom Finanční správa u soudů definitivně prohrála. Podle zatím posledních údajů prohrála dokonce zhruba desetinu rozhodnutých sporů. Justice zkrátka s definitivní platností potvrdila, že některé firmy byly zničeny ilegálně. Řada dalších sporů skončila pro Finanční správu rovněž špatně, rozsudky však zatím nejsou pravomocné. Ve stovkách případů pak dosud není vůbec rozhodnuto.

Ředitel Janeček se hájí tím, že soudy nerozumějí postupu jeho podřízených. Ojediněle dokonce správce daně připustil, že se opravdu spletl. Odmítl však pochybení. Důvodem chybného zničení firem prý byla zkrátka složitost případu. Jak si ale může finanční správa dovolit tak lehkomyslně chybovat? Někteří podnikatelé, kteří se rozhodli promluvit v médiích, si navíc stěžují na ignoranci ze strany jejich finančního úřadu.

Dalším problémem, na který poukazují někteří poškození podnikatelé či Česká televize, jsou příliš levné dražby zabaveného majetku a také zajišťování zbytečně velkého množství majetku. Cílem správce daně přece nemůže být za každou cenu likvidace firmy, a to ani v případech, kdy se jedná prokazatelně o podvodníky. Zničená firma přece nebude už nikdy platit další daně a navíc nebude schopná ani splatit své dosavadní závazky vůči svým zaměstnancům či dodavatelům. Jestliže existuje důvodné podezření na zapojení do podvodného řetězce s DPH, stačilo by přece nevyplatit požadovaný nárok na odpočet DPH.

Jenže vláda se spokojila s čísly o počtech provedených kontrol a případně prohraných sporů, vzala informaci na vědomí a nic neřešila. Zatímco někteří odborníci naléhavě doporučují, aby alespoň vznikla povinnost nechat „zajištění“ (obstavení) majetku potvrdit soudem, aby vše nezáviselo jen na úřednících, Sobotkova vláda mlčí.

Zlom nastal, když na Ministerstvo financí nastoupil Andrej Babiš (ANO) a po krátkém čase jmenoval ředitelem Finanční správy ČR právě Martina Janečka. Za jeho éry pak začal „hon“ na živnostníky i firmy. Viditelným symbolem se stalo nejprve kontrolní hlášení k DPH. Vztahovalo se i na sebemenší plátce DPH. Pak přišly „online pokladny“. Teprve později začalo vyplouvat na povrch, že mezi nástroje boje proti podnikatelům patří i zajišťovací příkazy, kdy finanční správa, slovy exministra Babiše, „kleká“ na firmy.

Široká veřejnost začne problém řešit zřejmě teprve tehdy, až se Česká republika nedoplatí na náhradách škod majitelům zničených firem.