Jan Mládek pronesl před dvěma lety na sjezdu ČSSD památnou větu: „Systém, kdy živnostníci nepřispívají do systému sociálního pojištění a kde parazitují na zaměstnancích, je dlouhodobě neúnosný.“ Tehdy vyvolal bouři nevole.
Živnostníci se cítili pobouřeni. Na rozdíl od zaměstnanců nemají různé benefity a sociální výhody. Nemají garantovanou dovolenou a osmihodinovou pracovní dobu. Všechny zakázky si musí obstarat sami. Co si sami nezařídí, to nemají. Pro mnohé je přitom drobné podnikání jedinou reálnou možností, jak se uživit.
Mládkova slova tehdy odmítl i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a omluvil se za ně. Stejně tak se pod tlakem omluvil i Mládek. Sociální demokracie si nechtěla popudit stovky tisíc živnostníků před parlamentními volbami.
Dnes se však situace opakuje. Stále více se ukazuje, že Mládkův frontální útok na živnostenský stav nebyl jen neopatrným uřeknutím, ale upřímným vyjevením pevného světonázoru. Řada zamýšlených kroků vlády svědčí o „gottwaldovské“ snaze zakroutit živnostníkům krkem.
Živnostníci zalátají díry ve výběru daní
První se projevil ministr financí Andrej Babiš. Drobné podnikatele považuje za škodnou, na kterou je nutné si pořádně posvítit. Proto jim chce implantovat „velkého bratra“ v podobě elektronické evidence tržeb. Jejím zavedením vznikne vážné riziko zneužitelnosti sbíraných dat, nemluvě o komplikovaném a zbytečně drahém provozu jak pro stát, tak pro podnikatele. Podle zprávy NKÚ je pouze 7 procent výpadku DPH zaviněno malými podnikateli a živnostníky. Převzatý chorvatský model se přitom v praxi neosvědčil. Nevedl k vyššímu výběru daní a tisíce podnikatelů musely skončit.
Babiš před volbami sliboval, že na daních vybere a ušetří 190 miliard korun navíc. Realita je zatím jiná. Za první čtyři měsíce vládní výdaje proti loňsku o 19 miliard stouply, výběr daní naopak o 8 miliard poklesl. Představa, že živnostníci přinesou navíc 10 miliard, je iluzorní. Už jen proto, že skutečně nedostávají miliardové dotace a veřejné zakázky od státu, jako například firmy prvního místopředsedy vlády.
Živnostníci spasí důchodový systém
Živnostníci jsou také v hledáčku koaliční důchodové komise pod vedením profesora Martina Potůčka. Ten je dlouhodobě přesvědčený, že je v České republice nízká daňová zátěž, což je zjevně škodlivý jev, který se musí napravit. Není to tak dávno, co navrhoval zvýšit složenou daňovou kvótu na 40 procent, což by znamenalo zvýšit daně o 200 miliard korun.
Zatím jediným konkrétním výsledkem práce komise je zrušení soukromého druhého pilíře, umožňujícího individuální připojištění ke státnímu důchodu. Bez adekvátní náhrady reagující na demografický vývoj, který je s prodlužující se délkou života varující. Pokud vlády nebudou reformovat důchodový systém, vážně v budoucnu ohrozí výplatu penzí pro dnešní mladé generace.
Profesor Potůček se ani dnes netají tím, že chce výrazně zvýšit sociální odvody živnostníků. Vzhledem k tomu, že důchodový systém ročně generuje schodek 40 miliard, mělo by to pro jeho finanční stabilitu jen symbolický význam. Na rozdíl od vážných dopadů pro podnikatele. Tento přístup odmítl i prezident Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk, který dříve vedl několik vládních důchodových komisí. Bezděk dále uvádí, že druhý důchodový pilíř neměl být rušen, ale vylepšen. Podle něj kroky současné vlády, kam patří i mimořádné valorizace důchodů nad rámec zákona nebo záměr zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech (v roce 2031, zatímco v řadě vyspělých zemí platí už dnes), důchodový systém destabilizují.
Živnostníci nahradí výpadek zrušených regulačních poplatků
Další ránu živnostníkům chce zasadit premiér Bohuslav Sobotka, který jim navrhuje zvýšit zdravotní pojištění. Navázal tak na odborářského bosse Josefa Středulu, nedávno proslulého výrokem, že by si živnostníci zasloužili třetinovou zdravotní péči. Odborům, jakožto převodové páce sociální demokracie, je žinantní vystupovat proti vládě. Proto si žluč vylévají na drobných podnikatelích, kteří mají navíc tu drzost, že odbory zcela ignorují.
Je zjevné, že premiér chce i u živnostníků hledat peníze chybějící ve zdravotním systému po populistickém zrušení regulačních poplatků, které vyvolalo návrat nadbytečného čerpání lékařské péče.
Kruh se uzavírá. Zde by bylo možné znovu zopakovat slavnou Mládkovu větu, za kterou by se dnes Bohuslav Sobotka už neomluvil. Když ji opentlíme oslyšenou středulovskou „třetinovou sádrou“ a Babišovým bičem na „sprosté podezřelé“, dostáváme plastický obraz živnostníka jako třídního nepřítele, který sabotuje budování světlých zítřků. Zůstává otázkou, kolik z nich soustředěnou palbu socialistické vlády vůbec přežije.
