PORTRÉT / Alice Weidelová si nemohla přát lepší kulisu pro svoji víkendovou korunovaci na lídryni Alternativy pro Německo (AfD) před nadcházejícími německými volbami. Čerstvě se vrátila z rozhovoru se svým novým fanouškem Elonem Muskem – podporovatelem a budoucím poradcem zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa – na jeho sociální síti X a v jejím hledáčku je jen jeden cíl, dostat AfD do německé vlády. Kdo je Alice Weidelová, lídryně strany, kterou mnozí označují za nejradikálnější v Evropě?

Rozruch vzbudilo už jen to, když Elon Musk prohlásil, že jedině AfD může zachránit Německo. „Ano, máte naprostou pravdu,“ napsala Weidelová na X v reakci na Muskovu podporu. Stejná slova Musk zopakoval i během jejich rozhovoru, který stejně jako podpora pro krajně pravicovou stranu vzbudil rozruch a mezi německými politiky neklid. Jejich zhruba hodinu a čtvrt dlouhý hovor poslouchalo v určitých momentech nejméně 200 tisíc lidí.

Dále čtěte

Německo může zachránit jen AfD, zopakoval Musk. V zemi se to jinak podle něj výrazně zhorší

Německo může podle Elona Muska zachránit jen Alternativa pro Německo (AfD). Americký miliardář to řekl v rozhovoru se spolupředsedkyní strany…

Energetická politika, německá byrokracie, Adolf Hitler, Mars i smysl života. To všechno byla témata jejich rozhovoru. S vědomím blízkého vztahu mezi Donaldem Trumpem a Elonem Muskem vyjadřovala Alice Weidelová podporu zvolenému americkému prezidentovi i jeho týmu a trvala na tom, že její strana je „konzervativní“ a „libertariánská“, ale mainstreamová média ji „negativně vykreslila“ jako extremistickou.

Pětačtyřicetiletá politička úplně nezapadá do stereotypu pravicového radikála. Je v registrovaném partnerství se švýcarskou filmovou producentku narozenou na Srí Lance, se kterou vychovává ve Švýcarsku dvě adoptované děti. Po dokončení studií nějaký čas pracovala jako analytička pro globální investičně bankovní společnost Goldman Sachs ve Frankfurtu, mluví mandarínskou čínštinou a o Číně napsala i svoji diplomovou práci.

Nyní ale mluví o tom, jak „socialistka“ Merkelová zničila Německo, „sovětská Evropská unie“ ničí ekonomickou páteř členských zemí a její země pod vedením SPD a Olafa Scholze nefunguje.

Zbavme se „kultu hanby“!

Německo vyzývá, aby se zbavilo toho, co její strana nazývá „kultem hanby“ za zvěrstva z nacistické éry. Navzdory jejím výzvám, aby Německo hledělo vpřed, však historie její vlastní rodiny zůstává temná.

Německá média vloni přinesla zprávu, že v německých a polských archivech se nachází informace o tom, že její dědeček Hans Weidel byl vysoce postaveným nacistickým soudcem zodpovědným za stíhání nepřátel nacistického režimu, kterého osobně jmenoval Adolf Hitler. Weidelová popírá, že by o tom věděla s tím, že ho neznala a zemřel, když jí bylo pět let.

Lídryně AfD se prezentuje umírněně. I když v rozhovoru s Muskem revizionisticky tvrdila, že Adolf Hitler byl „komunista“ a „socialista“, vyhnula se během své kariéry jakémukoliv skandálu s nacistickou tematikou a obratně se pohybuje mezi umírněnými a pravicovými frakcemi ve své straně. To se ale nedá říct o všech jejích spolustranících.

Björn Höcke, který na podzim loňského roku dovedl AfD k vítězství v zemských volbách v Durynsku a někteří ho dokonce označují za „opravdového lídra Alternativy pro Německo“, byl dvakrát odsouzen za to, že na mítincích používal slogan Sturmabteilungu – paramilitární organizace založené na počátku 20. let 20. století, která přináležela k nacistické straně – „všechno pro Německo“.

Lídr AfD ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 byl zase vyloučen z parlamentní frakce poté, co řekl, že „ne každý v uniformě SS byl zločinec“.

Nový impulz, ale malá šance

Weidelovou si strana, kterou vede spolu s Tinem Chrupallou, za kandidátku na kancléřku – jakousi volební lídryni – vybrala už loni v prosinci. Sjezd ji o víkendu jednomyslně potvrdil. AfD vlastního kandidáta na funkci kancléře nominovala úplně poprvé. Označení kandidát na kancléře je sice spíše symbolické a nezakládá žádný nárok na sestavování vlády po volbách, může ale pomoci k větší viditelnosti, televizní stanice často pořádají debaty kandidátů na kancléře.

Weidelová – vzhlížející k bývalé britské premiérce Margaret Thatcherové na jedné straně a kritizující bývalou německou kancléřku Angelu Merkelovou na straně druhé – jí ale pomohla získat nový impuls, když se přiklonila k Elonu Muskovi a některým radikálnějším postojům, i když je považována za člena umírněnější části strany. Podle některých médií byl její sobotní projev na sjezdu strany „radikálnější než kdy jindy“.

„Zbouráme všechny větrné turbíny,“ řekla v projevu a označila je za „větrné mlýny hanby“. Podle Frankfurkter Allgemeine Zeitung její slova připomínala výrok právě dvakrát odsouzeného Björna Höckeho, který před lety označil památník holokaustu v Berlíně za „pomník hanby“.

Dále čtěte

Štvou vás reklamy na webu FORUM 24? Tak pojďte číst bez nich!

Milí čtenáři, jak víte, deník FORUM 24 je nezávislý web, který si na sebe musí vydělat, protože jej nesponzoruje žádný…

Prvních 100 dní vlády AfD by podle ní znamenalo „úplné uzavření německých hranic a vracení všech, kdo cestují bez dokladů“, a také „rozsáhlé repatriace“. „Říkám vám zcela upřímně, že pokud se tomu musí říkat remigrace, tak ať se tomu říká remigrace,“ dodala na sjezdu v saské Riese.

Kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit je AfD v hledáčku spolkové civilní kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích – Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku – ji místní tajné služby vedou jako prokazatelně krajně pravicovou.

Podle posledního zveřejněného průzkumu veřejného mínění agentury INSA by mohla AfD v nadcházejících volbách získat 22 procent hlasů a stát se druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. Strana si tak v posledních dnech polepšila, v uplynulých týdnech se stabilně pohybovala kolem 19 procent.

Do strany Alice Weidelová vstoupila už v roce 2013 – tedy v roce jejího založení – a na rozdíl od mnoha jiných prvních členů, kteří stranu opustili, když se stala otevřeněji xenofobní, Weidelová zůstala. I po zhruba 12 letech od svého vzniku má však AfD jen malou šanci stát se součástí příští německé vlády. Spolupráce s krajní pravicí je v německé politice kvůli nacistické historii stále velkým tabu.

Válku na Ukrajině neodsoudíme

Podle Deutsche Welle se ve své předvolební kampani ve východních spolkových zemích, kde se na podzim loňského roku konaly zemské volby, výrazně zaměřila na válku na Ukrajině. Krajně pravicová strana vyzývala k ukončení německé vojenské pomoci Ukrajině, a když ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v červnu 2024 apeloval na Spolkový sněm o větší podporu své země, velká část zákonodárců AfD opustila budovu.

Pokud to NATO nedokáže zajistit, mělo by Německo zvážit, nakolik je pro nás tato aliance ještě užitečná.

Druhý z lídrů AfD už dříve v rozhovoru pro Die Welt vyzval německou vládu, aby „konečně dospěla k tomu, že chce válku ukončit“. Zároveň podle něj Německo musí přehodnotit své členství v Severoatlantické alianci, neboť v rámci aliance je prý Evropa „nucena prosazovat americké zájmy“.

„NATO dnes není obrannou aliancí. Obranné společenství musí akceptovat a respektovat zájmy všech evropských zemí – včetně zájmů Ruska. Pokud to NATO nedokáže zajistit, mělo by Německo zvážit, nakolik je pro nás tato aliance ještě užitečná,“ prohlásil.

A podobný názor možná zastává většina členů strany, když se delegáti na víkendové celostátní konferenci velkou většinou vyslovili proti odsouzení Ruska za agresivní válku proti Ukrajině. Necelých 70 procent jich hlasovalo proti zařazení takového odsouzení do volebního programu.

Když Německo rozhodovalo o dodávkách tanků Leopard 2 na Ukrajinu, Weidelová v duchu ruské propagandy a „všeobecného chcimírství“ prohlásila, že dodávky zbraní by znamenaly „další eskalaci konfliktu“ směrem ke „třetí světové válce“. Její slova se shodovala se slovy ruského velvyslanectví v Berlíně, které prohlásilo, že rozhodnutí Berlína je „extrémně nebezpečné“ a znamená „novou úroveň konfrontace“.