Fyzicky není přece možné, aby někdo v rakvi ležící zvenčí zatloukal hřebíky do víka. Sociální demokracie to však umí. A předvedla to veřejně během páteční části sjezdu strany. Z rozhodnutí delegátů už je čeká jen pohřeb a mohou si za to jen a jen sami.
Jsem jeden z těch na demokratické pravici, kteří mají za to, že sociální demokracie by měla být součástí parlamentní politiky. Zkrátka – levicová demokratická strana je dobrým vyvažovacím zařízením pro možné průšvihy pravice. A, samozřejmě, naopak.
Problém je ovšem v tom, že ČSSD se už dávno posunula jinam. Ideologie vyvanula, posledních pár reálných sociálních demokratů odešlo a stranu nyní vede jen politický póvl. Partaj sama o sobě se pak stala pouhým mopslíkem premiéra Babiše. Ať ten vymyslí jakoukoliv zhůvěřilost, předseda Hamáček a jeho věrní to ANOFertu odkývají.
Četl jsem, že socdem by mohli nahradit coby demokratická a sociální strana Piráti. Nemyslím si, že je to možné. Voliči ČSSD nikdy nehorovali pro progresi, nikdy nebyli unešení možnostmi totální elektronické demokracie a vždy chtěli jasné a čitelné postoje celé strany. Proto politicky málo čitelní a zhusta neodhadnutelní Piráti tento elektorát asi neosloví.
Sociální demokracie jde v průzkumech jasně pod pětiprocentní hranici zvolitelnosti. Stále měla šanci se z marasmu dostat. Mohla se opřít o ideje jejich evropských kolegů z německé SPD či britských labouristů (bez jejich ultralevých křídel). Mohla položit akcent na Evropu a na problémy zaměstnanců. Mohla dál hájit principy lidských práv. A především – měla možnost ihned odejít z vládní koalice a tím si trochu zachovat rovnou páteř. Místo toho se rozhodla zemřít vlastní rukou.
Nepoučitelná sociální demokracie
Za seppuku ČSSD lze totiž považovat opětovné zvolení předsedy, který je pejskem močícím na voliče a lízajícím zaneřáděné botky Andreje Babiše. Předsedy, který totálně pokazil vše, na co sáhl. Člověka, kterému už nikdo racionálně uvažující nevěří ani slovo. Muže, který je spíš běhnou. Hamáčka, oddaného sluhu slovenského pána. A s ním samozřejmě lze za seppuku považovat lpění na členství v koalici až do voleb.
Staronový předseda sociálních demokratů totiž nepochopil, a je to po 7–8 letech spoluvládnutí neslýchané, jak se Babiš k partnerům chová. Jejich dobré nápady ukradne. Své průšvihy na ně hodí. Byli jsme toho svědky mnohokrát. Partnerům pak zbydou jen oči pro pláč a průzkumy preferencí, které ukazují cestu ke dnu. Stejně tak nepochopil, jaký gauner je prezident Zeman. A tak klidně hodí přes palubu jediného sociálního demokrata, který si ten titul zaslouží, ministra zahraničí Petříčka.
Česká sociální demokracie je co do kontinuity jednou z nejstarších demokratických stran v Evropě. Jako exilová přežila i 42 let sloučení s komunisty. Ale nepřežije jednoho slovenského gaunera a jednoho mstivého lumpa na Pražském hradě. Protože ji nepoučil její vlastní vývoj. Protože ji nepoučily průšvihy předchozích vedení. Protože dává prostor idiotům, lumpům a podivným existencím ze záhrobí (že, pane Paroubku?).
Hrob si už vykopala. Nyní se do něj sama spouští a zatlouká víko těmi pověstnými hřeby. Smutný pohled. Ale, po letech obhajování, víte co? Dobře vám tak!