Sociální demokraté představili své volební priority a program pro říjnové volby. Snad kromě několika málo bodů zde nenajdeme žádné velké překvapení. Překvapivé jsou maximálně některé formulace, které představitelé České strany sociálně demokratické používají. Jako celek by se dal program partaje, v jejímž čele stojí Jan Hamáček, charakterizovat slovy: Slíbíme vám všechno, zaplatí to bohatí, kteří na to mají.
Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka budou letošní volby do sněmovny nejdůležitější od roku 1989. To je samozřejmě obrovské klišé, které se opakuje stále dokola a které už na první poslech působí trochu legračně. Volby, které nás v říjnu čekají, jsou jistě velmi důležité, ale o tom, jestli je zrovna tohle předvolební klání to nejdůležitější, by se daly vést dlouhé polemiky.
Šéf sociálních demokratů tím chtěl pouze dodat na významu a dramatičnosti úkolu, který si jeho strana v aktuální předvolební kampani klade, kdy chce, aby náklady za pandemii nezaplatila jen střední třída a ti, kteří mají hluboko do kapsy, ale aby se na nich podíleli i ti, kteří na to mají peníze.
Programové priority, které sociálně demokratická strana zveřejnila, tak mají za cíl tuhle tezi co nejvíce demonstrovat. Dělají to velmi urputně a jednostranně a ve výsledku nepříliš důvěryhodně, protože kdyby se měl program sociální demokracie beze zbytku realizovat, nemohlo by to v žádném případě fungovat.
V desateru ČSSD pro volby do dolní komory parlamentu tak například najdeme body jako „Náklady covidové pandemie rozdělíme spravedlivě: zaplatit tentokrát musí především ti, kdo na to mají, miliardáře nevyjímaje“, „Práce v Česku musí být cesta ke spokojenému životu!“ nebo „Spravedlivé důchody pro zodpovědné lidi, to je vaše právo!“ případně: „Vybereme víc peněz od bohatých. Budeme je investovat, ne rozdávat“.
Pokuty za dlouhodobě neobsazené byty
Především poslední zmíněný bod stojí za větší pozornost. Sociální demokracie k němu na svých webových stránkách uvádí: „Vedle progresivního zdanění, zdanění obřích majetků nad 100 mil. Kč, bankovní a digitální daně, omezení výjimek pro nadnárodní korporace také zavedeme progresivní dědickou daň u velkých majetků převyšujících 50 mil. Kč. Nulovou sazbu dědické daně zachováme v přímé linii u majetků do 50 milionů korun,“ zdůrazňují sociální demokraté.
Kromě toho chce Hamáčkova strana zavést také „spravedlivou daň z prodeje nemovitosti“, která by neměla doléhat „na obyčejné lidi, kteří si sotva našetří na byt nebo zdědí dům po babičce“. ČSSD navíc navrhuje dávat pokuty za dlouhodobě neobsazené byty a zavést vysoké zdanění 4. a další nemovitosti.
Za zmínku stojí rovněž to, že sociální demokraté chtějí zavést daně z majetku nad 100 milionů korun se sazbou 1 % ročně. V kombinaci s řadou dalších daní, které chce ČSSD prosadit, by něco takového mohlo působit velké problémy. Zvlášť u majetku, který negeneruje tak velký zisk a kde jeho vlastníci nemají takové množství hotovosti, aby mohli tak velké daně platit.
Je na tom krásně vidět, že sociální demokraté hledají všemožné cesty, jak dosáhnout toho, aby bohaté co nejvíce zdanili. V jejich pojetí tak všechna opatření směřují k tomu, aby účet za pandemii a nejen za ni přišel hlavně bohatým, protože ti přece na to, aby ho zaplatili, mají peněz dost.
Sluníčková budoucnost
Na druhé straně chce sociální demokracie snížit DPH u základních potravin na nejnižší sazbu, držet věk odchodu do penze na 65 letech a především zkracovat pracovní dobu. „Nejpozději od ledna 2025 omezíme pracovní dobu na 35 hodin týdně, a to bez krácení mzdy. Naším cílem je pak zavést čtyřdenní pracovní týden. Chceme tak zvýšit produktivitu práce po vzoru západní Evropy a vydat se cestou udržení vysoké zaměstnanosti v éře digitalizace a automatizace,“ píše se na webu ČSSD u jedné z priorit, které strana zveřejnila.
Dočteme se zde také to, že: „Pracujeme, abychom se uživili. Nežijeme, abychom jen pracovali.“ To je možná velké moudro, otázka ovšem zní, jak dobře se chceme uživit. Pokud chceme, aby naše životní úroveň rostla a zároveň jsme pracovali méně, máme jedinou možnost: mít u nás zaměstnání s vysokou přidanou hodnotou. Nevypadá to ale, že by právě ta byla tím, na co se sociální demokracie soustředí. Mnohem více ji, zdá se, zajímá přerozdělování a vymýšlení toho, jak vybrat peníze od bohatých a jak je rozdělit mezi své potenciální voliče.
Nic na tom nemění ani potřeba představitelů ČSSD vymezit se vůči tomu, že sociální demokracie právě v první řadě rozdává a na rozdávání se zaměřuje. Proto partaj tvrdí, že bude investovat, a nikoli rozdávat. Přejmenovat dárečky na investice ovšem nestačí. I podle ministryně práce a sociálních věcí a stranické místopředsedkyně Jany Maláčové se stalo normou politické konkurence poukazovat na ČSSD jako na stranu, která pouze rozhazuje peníze.
„Opak je ale pravdou. Zatímco všichni tady vykreslují sluníčkovou budoucnost – hlavně, aby byla bez Andreje Babiše –, ČSSD jako jediná strana otevřeně hovoří o tom, že nedovolí, aby náklady koronavirové krize zaplatila zase střední třída, normální zaměstnanci a důchodci. Všichni ostatní se tváří, jako by ten problém nebyl. Patrně proto, že nechtějí odkrýt karty, co na lidi skutečně chystají po volbách. Pokud to tedy vůbec ví…“ vysvětluje Maláčová.
Ministryně Jana Maláčová má pravdu, sociálně demokratická strana opravdu nevykresluje sluníčkovou budoucnost, respektive nevykresluje ji pro všechny. Snaží se ji vykreslit pro některé sociální skupiny, které považuje za své potenciální voliče. Bohatým a těm bohatším ale rozhodně takovou budoucnost nemaluje, na ty chystá něco jiného.