Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Nezisková organizace EDUin představila v úterý v senátu audit vzdělávacího systému za minulý rok. Ve svých analýzách se zaměřila na zhodnocení naplňování Strategie 2030+, inovaci oborové soustavy a sociální roli škol. Ke snížení nerovností žáků ve školách by měli pomoci sociální pedagogové, jejichž pozici je potřeba legislativně ukotvit.
Podle EDUinu byly dva hlavní cíle Strategie 2030+, tedy větší zaměření na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život a snižování nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů, i 5 strategických linií vhodně zvoleno, přičemž míří na nejpalčivější problémy českého vzdělávacího systému.
Strategie ovšem sama o sobě neobsahuje konkrétní opatření, která by vedla k naplnění těchto cílů. „Ta jsou uvedena až v implementačních kartách, s konkrétními aktivity a termíny. V systému implementace však chybí jasné garance a konkrétní personální odpovědnosti,“ uvádí EDUin.
Co se týče inovace oborové soustavy, EDUin tvrdí, že oborová struktura středního odborného vzdělávání v ČR je nastavena tak, že žáky vybízí k příliš brzké specializaci, celý systém je málo pružný a neumožňuje příliš velkou návaznost studia ani možnosti změn oboru.
„Podíl předčasných odchodů ze středního vzdělávání se v České republice pohybuje okolo 6 %, což je pod průměrem zemí EU (9,6 %). Zatímco se ale od roku 2010 procento předčasných odchodů v ostatních zemích většinou snížilo, v České republice rostlo (z původních 4,9 % na 6,2 %). Existují zde také významné meziregionální rozdíly: nejvyšší podíl těchto mladých lidí je v Karlovarském (9,7 %), Ústeckém (9 %) a Plzeňském kraji (8,5 %), naopak nejvíce žáků své studium dokončí v Praze (95 %), dále ve Zlínském kraji (94,7 %) a v Kraji Vysočina (94,3 %). Data zahrnují žáky, kteří změnili školu, obor či předčasně odešli ze střední školy,“ píše organizace ve své analýze.
EDUin tedy navrhuje posílit strategické řízení vzdělávací politiky státu založenou na datech, od které by se zřetelněji odrážela implementace vzdělávací politiky krajů. Dále provést hlubší analýzu dlouhodobých záměrů krajů a porovnat, nakolik se jednotlivé
krajské strategie shodují se záměrem MŠMT a implementovaly jeho opatření. V případě
neodůvodněné neshody přijmout vhodná opatření k realizaci cílů MŠMT v IOS. A v neposlední řadě také vyřešit koncepční otázky inovace oborové soustavy, např. jak posílit všeobecnou složku vzdělávání u odborných oborů, jak reagovat na potřeby zaměstnavatelů a jak je propojit s celoživotním vzděláváním aj.
Ke snižování nerovnosti žáků ve vzdělávání je podle organizace potřeba legislativně ukotvit pozici sociálního pedagoga a zajistit jeho systémové financování. Podle organizace by se také mělo upřesnit, jaké sociální práce by školy měly plnit. Organizace doporučila analyzovat meziresortní spolupráci v otázkách řešení problémů sociálně znevýhodněných dětí.
„Problém se netýká jen úzké skupiny dětí, sociálně znevýhodněné děti nejsou jen děti z chudých nebo romských rodin. Těch dětí je dnes obrovské množství,“ řekla editorka auditu EDUinu Lucie Slejšková. Může podle ní jít například o děti, jejichž rodiče neumí dobře česky, děti rodičů samoživitelů či z rozpadlých rodin. Podobná doporučení dala organizace ministerstvu i v roce 2022. Tehdy radila zavést systém podpůrných pozic, jako jsou například školní psychologové či sociální a speciální pedagogové. I v roce 2022 doporučovala organizace EDUin, aby se vláda zaměřila na zlepšení meziresortní spolupráce.
V Česku se podle Slejškové problematice věnují projektová přechodná řešení a financování je například z Evropské unie. Školy podle ní ale potřebují systémové financování a řešení, na které se mohou spolehnout. Problematické je podle ní i určení kompetencí a odpovědnosti ministerstva školství a ministerstva práce a sociálních věcí.
Jedním ze způsobů, jak školy podpořit v snižování sociálního znevýhodnění žáků, je podle organizace spolupráce se sociálním pedagogem. Z odborných pozic je to podle Slejškové jediná, která stojí na pomezí školního prostředí a sociálních služeb. Sociální pedagog pracuje s jednotlivci a skupinami v běžných i obtížných životních situacích a pomáhá lidem v osobnostním rozvoji.
S posílením sociální role školy by mohla pomoct i novela školského zákona, která by měla nastavit systémová a jednotná pravidla fungování školních psychologů či speciálních pedagogů v běžných základních školách. Její návrh dalo ministerstvo školství do připomínkového řízení. Návrh má přinést větší provázanost školského a poradenského systému. Jeho cílem je podle ministerstva zajištění více inkluzivního prostředí v běžných základních školách i zkvalitnění poradenských služeb.
Na snižování nerovností mezi žáky by se podle organizace měly podílet především ministerstvo školství a ministerstvo práce a sociálních věcí. Při řešení problémů záškoláctví či psychických problémů dětí a mladých lidí by se mělo zapojit i ministerstvo zdravotnictví. Zavést by se měl podle organizace i systém včasné péče. Pracovat by se mělo podle organizace s dětmi od předškolního věku.
Ve školním roce 2022/2023 pracovalo podle statistik ministerstva školství v regionálním školství v ČR 989 školních psychologů a 1642 speciálních pedagogů, z toho 258 logopedů. V Česku je 5374 mateřských škol, 4261 základních a 1294 středních.
