Ruský diktátor Vladimir Putin, formálně pravoslavný křesťan, je především válečný zločinec FOTO: commons.wikimedia.org/Premier.gov.ru
FOTO: commons.wikimedia.org/Premier.gov.ru
Ruský politolog a sociolog Grigorij Judin v rozhovoru na Currenttime.tv (Nastojaščeje Vremja) hovoří o tom, co se stalo s ruskou společností, jak ta vnímá válku a co by se dělo s prezidentem Vladimirem Putinem, kdyby mu hrozila ve válce porážka.
Podle Judina je nejnebezpečnější „narativ denacifikace“, který navrhl Vladimir Putin.“ V této podobě vznikl doslova v předválečných dnech. A toto vyprávění obecně vykazuje zjevné znaky příbuznosti s nacistickou logikou. Co tím myslím? Z pohledu ruského vedení byla Ukrajina zřízena tak, že se jí zmocnili nějací nacisté, uchopili moc a utlačovali ukrajinské obyvatelstvo, které bylo ve skutečnosti ruské, vymysleli si, že jsou Ukrajinci. Původním plánem tedy bylo svrhnout tuto vládu, tím ji denacifikovat a osvobodit nešťastné Ukrajince.“
Jenže pak se to nevyvíjelo tak, jak si ruské vedení představovalo: „Ukrajinci kladou odpor, takže se pravděpodobně muselo předpokládat, že jsou všichni nacisté, přinejmenším velmi silně nakažení nacismem. A nebylo pochyb, že se to bude vyvíjet tímto směrem. A oficiální propagandisté začali mluvit tímto směrem. Právě dnes (rozhovor byl pořízen 4. dubna) se na webu RIA Novosti objevil text Timofeje Sergejeva, který doslova říká, že se ukázalo, že značná část obyvatel Ukrajiny se ukázala být nacisty a nyní podléhá očistě. A tento princip očisty, očištění Ukrajinců od nacistů, Vladimir Putin skutečně používal od samého počátku denacifikační operace.“
Judin se nedomnívá, že by krutosti páchané ruskými vojáky na Ukrajině byly spontánní, ale vycházejí „z obecné koncepce této války“. Pak je ovšem v konkrétním provádění zachvátí ještě další duch brutality.
O tom, jak slabě vypadají protesty proti válce v Rusku, říká, že „problém není v tom, že by se všichni Rusové báli, že by se báli jít na 20 let do vězení. Problém je, že není zcela jasné, jaká je strategie účinného odporu, účinné akce.“
Nemyslí si, že by Rusové byli tak neinformovaní o tom, co se děje. Nabízí se tady srovnání s někdejším nacistickým Německem: „Rusko je velmi atomizovaná a depolitizovaná země, lidé chtějí žít v soukromém světě, snaží se izolovat. Stejně jako na to nebyli připraveni Němci, nejsou na to příliš připraveni ani dnešní Rusové. To vyvolává další agresi, protože v Rusku ví téměř každý všechno. Je to zřejmé, když tyto snímky začnete ukazovat lidem. Pokud na ně začnou reagovat agresivně, znamená to, že všechno vědí, protože to není reakce člověka, který něco nevěděl. Reakce člověka, který něco nevěděl, je, že začne přemýšlet a snažit se pochopit, co se stalo. Agresivní odmítání je reakcí člověka, který opravdu všechno ví a snaží se nějak zachovat svůj křehký vnitřní svět, do kterého se lidé v Rusku dávno stáhli.“
Pokud lidé přejí Putinovi vítězství, může za tím být i tento psychologický důvod: „Protože všichni opravdu všechno vědí, tak ty myšlenky prostě zaženou. A to vyvolává velkou agresi, protože to vyvolává přání, aby Putin co nejdříve zvítězil. Pokud Putin co nejdříve zvítězí, bude možné se toho nějak zbavit. Pokud Putin prohraje, bude muset projít nejtvrdší konverzí. Tomu všichni velmi dobře rozumějí.“
Případná prohra Ruska by znamenala velké riziko: „Trajektorie je zhruba stejná jako u Němců ve 40. letech. Jenže přišly jaderné zbraně, takže tento rozpad může v tichosti skončit katastrofou pro celý svět. Ruské vojenské a politické vedení, které si nyní uzurpovalo osud Ruska, není připraveno za takových okolností prohrát. Jsme tedy v ještě nebezpečnější situaci, než v jaké byl svět doposud. Je možné, že se k tomuto bodu nedostaneme? Možná, ale upřímně řečeno zatím nevím jak. Protože doslova právě teď tlačí situaci stále více dovnitř, protože až do včerejška jste ještě nebyli někým, kdo by ignoroval události, ignoroval masové čistky a masové zabíjení lidí, a každá další událost bude zvyšovat a zvyšovat toto naléhání a pochopení, že odtud už opravdu není ústupu.“
Budoucnost tedy nevidí úplně optimisticky. Putin se dlouho snažil o zničení mezilidských vazeb a válka to ještě urychlila. Totalitní společnost se přiblížila: „Ano, může dojít k mutaci do totalitního státu, už teď je to někde velmi blízko… Ne, nezačalo to spolu s válkou, ale válka byla drtivým úderem, takovým bombardováním ruské společnosti a konkrétně solidarity, která v ní vznikala.“
A porážku nebude Putin ochoten za žádných okolností přijmout: „Putin si je dobře vědom, že to pro něj bude znamenat konec. Myslím, že není připraven na Ukrajině prohrát, a to za žádných okolností, taková možnost vůbec neexistuje. Udělá všechno pro to, aby neprohrál. Tím ‚všechno‘ myslím úplně všechno… Možná se někdy podaří celé to šílenství nějak zachytit, zastavit. V to lze pravděpodobně doufat. Ale na Putina nebo jeho nejbližší okolí bych nespoléhal.“
