V Záhornici nedaleko Nymburka se 15. února 1896 narodil František Pecháček, významný činitel Sokola, sportovec a odbojář, který úzce spolupracoval s parašutisty z výsadku Anthropoid.
Vyučený zedník a do roku 1931 voják z povolání byl reprezentantem Československa v gymnastice. Na olympijských hrách v roce 1920 v Antverpách byl členem družstva, které vybojovalo 4. místo, o dva roky později na mistrovství světa v slovinské Ljubljani se stal spolu s Jugoslávcem Peterem Šumim mistrem světa ve víceboji a zlatou medaili přidal i ze soutěže družstev.
Patřil k velmi aktivním sokolům. Kromě jiného byl také autorem slavné skladby Přísaha republice, která na X. sletu v roce 1938 měla demonstrovat ochotu bránit vlast. Za mobilizace v září 1938 pak sloužil v Mladé Boleslavi, po Mnichovu se stal správcem Tyršova domu. Organizoval pomoc vyhnancům ze Sudet a aktivně se zapojil do odboje. Časté cesty po protektorátu skrýval pod svým novým povoláním, stal se totiž pojišťovacím agentem. Během zimy 1941 a 1942 vedl v beskydských Horečkách u Frenštátu lyžařský kurz, v jehož průběhu vybíral vhodné spolupracovníky pro odboj.
Ve smíchovském bytě manželů Pecháčkových v dnešní ulici Jindřicha Plachty se na počátku roku 1942 uskutečnila i první „prověřovací“ schůzka s Janem Kubišem, na níž odbojáři zjišťovali, zda parašutisté nejsou provokatéry nastrčenými gestapem. Poté se František Pecháček plně zapojil do pomoci parašutistům i do příprav samotné akce.
Po útoku na Heydricha a po první vlně zatýkání odcestoval na počátku července 1942 spolu s manželkou Emílií k příbuzným do Nové Paky, kde však byli 20. července zatčeni. Zatímco Emílii gestapo po dvanácti dnech pustilo, aby ji mohlo sledovat, František Pecháček zůstal ve vazbě.
Emílie Pecháčková pak byla definitivně zatčena 8. října 1942 po schůzce s Ladislavem Vaňkem a 20. listopadu byla předána do Terezína. 8. ledna 1943 ji soud v nepřítomnosti odsoudil k smrti a o týden později byla odvezena do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byla 26. ledna 1943 v 16:15 zavražděna v plynové komoře.
František Pecháček byl gestapem využit ještě jako svědek v procesu s posledním starostou Sokola dr. Janem Kellerem a poté byl rovněž předán do Terezína. V té době byl již odsouzen k smrti, o čemž ovšem nevěděl. Jako vězeň číslo 50687 byl odtransportován do Mauthausenu až jako poslední ze zatčených parašutistických pomocníků – 27. ledna 1944. Popraven byl krátce před svými 48. narozeninami 3. února 1944. Podle některých pramenů byl zastřelen, podle jiných skončil v plynové komoře nebo byl roztrhán cvičenými psy.
Ke skladbě Františka Pecháčka Přísaha republice se Sokol v současné době vrací. Její fragmenty budou součástí nadcházejícího sokolského sletu. Část prostných, která byla ve skladbě zacvičena, se totiž rozhodl do své skladby pro XVII. všesokolský slet v roce 2024 zakomponovat i její autor Martin Matura. Skladba Před kamerou, která bude 8. v pořadí, je zamýšlena jako dvougenerační. Její tvůrci chtěli dát možnost mladším mužům zacvičit si se svými otci. Vyjádřit tak má především tradici a kontinuitu mužských hromadných skladeb.