Obvodní soud pro Prahu 1 znovu zprostil Janu Nečasovou (dříve Nagyovou) a tři bývalé zpravodajce Milana Kovandu, Ondreje Páleníka a Jana Pohůnka viny ze zneužití Vojenského zpravodajství. Soudkyně Helena Králová už jednou zprošťující verdikt vynesla, odvolací soud jí ale věc vrátil. Verdikt není pravomocný, lze se proti němu odvolat.

Obžaloba tvrdila, že bývalá ředitelka kabinetu někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) v roce 2012 nezákonně zaúkolovala tajnou vojenskou službu, aby sledovala tehdejší Nečasovu manželku. Údajně jí šlo o osobní zájem, konkrétně o urychlení Nečasova rozvodu.

Soud vynesl verdikt k velkému překvapení a nelibosti státních zástupců, a naopak vyvolal velkou radost tří obžalovaných. Sama Nečasová se vynesení rozsudku nezúčastnila. Státní zástupci už před zahájením dnešního jednání avizovali, že v případě opětovného zproštění viny se proti němu znovu odvolají.

Kauza vedla před třemi lety k pádu Nečasovy vlády, Nečas se později rozvedl a Nagyovou si vzal za manželku. Čtveřice obžalovaných vinu od počátku odmítá. Zpravodajci se hájí tím, že Radku Nečasovou nesledovali, ale prováděli takzvané kontrasledování kvůli obavám z toho, že premiérově rodině hrozí nebezpečí. Nečas jako svědek vypověděl, že Vojenskému zpravodajství zadal úkol on sám, Nagyová prý jen zprostředkovávala komunikaci.

Zprošťující verdikt se týká údajného sledování jak Radky Nečasové, tak i dvou zaměstnanců z Úřadu vlády.

Soudkyně Helena Králová čtyři obžalované osvobodila už minulý rok s tím, že se trestný čin nestal. Městský soud v Praze pak ale vyhověl odvolání žalobců a vrátil věc k doplnění dokazování. Mimo jiné zpochybnil Nečasovu výpověď, když poukázal na to, že bývalý premiér může být motivován snahou pomoci své současné ženě.

Policejní zásah Šlachtova komanda na úřadu vlády rozjel několik trestních kauz

■ Veřejnost se o policejním vyšetřování dozvěděla 12. června 2013, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) provedl razie na řadě míst v ČR, včetně Úřadu vlády. Prvotním impulzem pro policejní zásah bylo prošetřování údajného podezření o činnosti organizované zločinné skupiny, složené z Romana Janouška, Tomáše Hrdličky, Iva Rittiga či Jiřího Tomana, a prověřování jednání tehdejšího náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka.

■ Případ, ve kterém dnes soud Janu Nečasovou a tři bývalé zpravodajce opakovaně osvobodil, se týká zneužití Vojenského zpravodajství (VZ) ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase. Spolu s Nečasovou byli obžalováni i bývalí šéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec VZ Jan Pohůnek. V červnu 2014 nejprve soud udělil Nagyové trestním příkazem roční podmínku s odkladem na čtyři roky, po podaném odporu ji i ostatní obžalované ale loni v květnu zprostil viny. Letos v březnu ale rozsudek zrušil pražský městský soud.

■ Zpravodajci se u soudu hájili mimo jiné tím, že nešlo o sledování, ale o obranu proti sledování. Tudíž prý nebylo třeba žádat o povolení ministra obrany. Zpravodajci tvrdí, že měli za úkol zjistit, zda Nečasovu tehdejší manželku Radku nesleduje někdo jiný. Nečas pak u soudu tvrdil, že se na zpravodajce obrátil sám kvůli obavám o rodinu a Nagyová mu pouze zprostředkovávala komunikaci.

■ Další z kauz, ve kterých figuruje Jana Nečasová, se týká možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby z března 2012. Média o případu informovala teprve v březnu 2014, když kvůli němu policie obvinila čtyři lidi. Kromě bývalé ředitelky premiérova kabinetu a podnikatele Iva Rittiga to byli i jeho obchodní partner Tomáš Jindra (advokát a někdejší poradce ministra zemědělství) a právník David Michal z advokátní kanceláře MSB Legal, které obžaloba propojila ve stylu politických procesů z 50. let. Případ byl veden kvůli souvislosti s kontrarozvědkou v režimu utajení.

■ Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podalo obžalobu v případu začátkem března 2015, a to k Městskému soudu v Praze. Soud ale v květnu kauzu vrátil žalobcům k došetření, a to kvůli jejímu vedení v utajeném režimu. Loni v listopadu rozhodnutí pražského městského soudu potvrdil i Vrchní soud v Praze. Státní zástupci poté text upravili podle přání soudu, obvinění i právní kvalifikace ale zůstaly nezměněny. Obžaloba byla znovu podána začátkem letošího února, soud začal koncem května a pokračovat má v srpnu.

■ Jana Nagyová (nyní Nečasová) čelí stíhání například také v kauze krácení daně, policie ji loni v březnu obvinila kvůli tomu, že finančnímu úřadu údajně nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala od vlivných podnikatelů či manažerů. Cenu dárků policie vyčíslila na 9,68 milionu korun, Nagyové poté finanční úřad vyměřil dodatečnou daň téměř 706.000 korun. Původně chtěli vyšetřovatelé Nagyovou kvůli darům obvinit z korupce, neměli ale pro to dostatek důkazů. Podle tisku by měla obžaloba v tomto případu padnout během následujících týdnů.

■ Vyšetřování, které policie dokončila loni v říjnu, se přitom netýká jen nezdaněných darů, ale také domnělého uplácení poslanců funkcemi (obviněn je i Nečas a někdejší úředník Roman Boček). Poslanecká část se týká takzvaných trafik pro Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra. Na podzim 2012 se vzdali poslaneckého mandátu, a umožnili tak schválení daňového balíčku, se kterým vláda spojila žádost o vyslovení důvěry. Původně byli stíhání i poslanci, v jejich případě ale zasáhl v roce 2013 Nejvyšší soud, který nařídil jejich stíhání okamžitě zastavit s odvoláním na poslaneckou indemnitu.