Pražský městský soud dnes zrušil rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesorem. ČTK to sdělila mluvčí soudu Markéta Puci. Podle pravomocného rozsudku nemůže žádný orgán moci výkonné po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Soudci prezidentovi věc vrátili k dalšímu řízení, toho však neváže žádná konkrétní lhůta, v níž by musel znovu rozhodnout.

Dnešní rozsudek lze napadnout kasační stížností, která ale sama o sobě nemá odkladný účinek. Právník Hradu Marek Nespala uvedl, že po prostudování odůvodnění verdiktu prezidentovi doporučí, zda podat stížnost, či zda znovu rozhodnout v intencích požadavků správního soudu. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka „lze předpokládat, že pan prezident ve věci učiní rozhodnutí“.

Senát soudkyně Viery Horčicové poukázal na to, že postup ke jmenování profesorem upravuje vysokoškolský zákon, podle nějž kvalifikaci uchazeče postupně posuzuje odborná hodnotící komise, vědecká rada příslušné fakulty a vědecká rada vysoké školy. Pokud by chtěl poté splnění podmínek sám hodnotit i ministr školství nebo prezident republiky, nepřípustně by tím zasahoval do autonomie vysokých škol.

Rozhodnout o nejmenování navrženého kandidáta profesorem může prezident podle soudu tehdy, jestli dospěje k závěru, že uchazeč neprošel řádným procesem ke jmenování nebo že tento proces vykazoval vady, kvůli nimž mohl být nezákonný. Takové rozhodnutí by však musel odůvodnit, což Zeman neudělal.

Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret Zeman nepodepsal na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti. V případě Fajta poukázal na jeho údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala kritizoval údajné kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Své rozhodnutí Zeman oznámil v lednu 2016 dopisem tehdejší ministryni školství. Fajt i Ošťádal se proti prezidentovu postupu bránili žalobami, Eichler se soudit nechtěl.

Prezident v kauze argumentoval mimo jiné tím, že za výkon jeho pravomocí ho žádný jiný státní orgán nemůže volat k odpovědnosti. Soud tento výklad Ústavy vyvrátil. Zdůraznil, že prezident je při výkonu pravomocí vždy vázán ústavními i ostatními zákony a jeho postup lze přezkoumat právě z hlediska zákonnosti.

Rektoři vysokých škol rozsudek přivítali a verdikt považují za rozumný. Podle předsedy České konference rektorů Tomáše Zimy jde o důležitou zprávu pro všechny vysoké školy a pro zajištění jejich nezávislosti. Rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička má za absurdní, že prezident chtěl opravovat to, co podle zákona schválily vědecké rady univerzit. Upozornil na to, že podobné věci, kterými prezident argumentoval při nejmenování některých profesorů, „mu najednou nevadily u jím navrženého premiéra“. Podle rektora Vysoké školy chemicko-technologické Karla Melzocha případ ukazuje, že vztah rektorů s hlavou státu není v normálním stavu.