Že si Miloš Zeman svými spanilými jízdami po krajích dělá předvolební kampaň, to bylo jasné každému, pokud to nebylo malé dítě nebo nějaký oddaný zemanovec. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí na to oficiálně přišel po více než třech letech.
Zeman zvolil taktiku, která se osvědčuje diktátorům, jako je Vladimir Putin. Takoví vyvolení jedinci vyhlásí, že žádnou kampaň nevedou a především nejdou do žádné předvolební debaty s ostatními kandidáty. Přece nebude tak mimořádná osobnost dávat najevo, že je kandidát jako každý jiný. Kdepak, musí vyčnívat jako kolos nade všemi, co se „tam dole“ mezi sebou hádají. Protože na tom ještě nejsme jako v Rusku, nakonec Zeman milostivě svolil, že ve formátu jeden na jednoho se s protikandidátem Jiřím Drahošem utká.
Jinak ale dělal kampaň jako každý jiný a kromě četných billboardů, které nemohl nikdo přehlédnout, pořádal křížové tažení po republice. Prý jen jako prezident, nemůže za to, že je taky kandidát. Řečnil, rozdávaly se tam jeho fotografie a to všechno se nezapočítávalo do finančních výdajů na celkové náklady kampaně. I závěrečné účetnictví dodali Zemanovi lidé pozdě.
Server iRozhlas píše třeba o cestě Zemana s jeho týmem do Zábřehu na Olomoucku, kde před městským úřadem uspořádal veřejné setkání s občany. „Tohoto mítinku se zúčastnil i pracovník Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jan Outlý. Úředníci z pořízených záběrů a výpovědí, například moderátora akce, dospěli k jasnému závěru: v případě Zemanova setkání s občany šlo o předvolební mítink. ‚Setkání s občany nese oficiální prvky volební kampaně. Je zřejmé, že se akce konala s vědomím a za aktivní účastí kandidáta na funkci prezidenta republiky,‘ napsali v závěrečném protokolu… V čem je problém? Všech 22 setkání, která se konala v době předvolebních kampaní, platily jednotlivé obce a kraje z veřejných rozpočtů a prezident je navíc ani nezapočítal do celkových nákladů. Právě takový postup úřad považuje za protizákonný.“
V podstatě úřad po několika letech zjistil, co bylo od začátku jasné. Zemana za to nějak postihnout možné není, protože má imunitu. Takže je to takový nezamýšlený vzkaz nějakému příštímu prezidentovi, že když už bude ve funkci, může si pro své zvolení dělat, co chce, třeba i porušovat pravidla a zákony, protože jeho za to nelze nijak potrestat.
Miloš Zeman byl nejen zvolen pomocí podobných kejklů, také lhaní a demagogie, ale ještě dál se zcela bez možnosti postihu chová způsobem, který budí podezření z velezrady. Především jde o jeho útoky na BIS, které nahrávají kremelskému režimu, a ten je pak využívá ve své propagandě. Jeho lobbování za Rosatom a papouškování názorů Moskvy je zcela nezakryté. Proč by měl také něco skrývat, když na něj nikdo nemůže. Kdybychom ale měli vládu, která za něco stojí, šlo by se zabývat podivnou činností Zemanových osob na Hradě a vyvodit z toho nějaké důsledky. Něčím se už zabývá policie a jistě i rozvědky, ale vzhledem k Zemanově naprosté nečinnosti by šlo prověřit, nakolik skutečně Kancelář prezidenta stále potřebuje navyšovat svůj rozpočet. Onu nepostižitelnost prezidenta bychom také měli v ústavě lépe vyřešit. Tvůrci zjevně nepočítali s tím, že by se do čela státu mohla dost osoba tak bezostyšná.
A nakonec také stojí za úvahu, k čemu máme Úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí. Přinejmenším v této podobě, kdy jeho zjištění v podstatě nemají žádný hmatatelný dopad.