Soudruh Ladislav Šafránek se v komunistických Haló novinách rozhořčil nad tím, že církve jsou osvobozeny od placení daně z nemovitostí. Je pravda, že se mu nelíbí i daň jako taková, ale když už existuje, neměly by podle něj být žádné výjimky. Když se nejdříve zamyslel nad postojem poslanců, kteří byli stoupenci restitucí a potom najednou chtějí na církve uvalit daň z nemovitosti, pokračuje ve svém rozboru domnělé nespravedlnosti.

Co ho znepokojilo? Cituji: „Skutečnost, že církevní majetek je již od roku 1992 zákonem České národní rady číslo 338 osvobozen od daně z nemovitých věcí (dříve z nemovitostí). Zákon doslova uvádí, že od daně je osvobozen pozemek tvořící funkční celek se stavbou, která je zdanitelnou budovou nebo jednotkou sloužící k vykonávání náboženských obřadů registrovaných církví a náboženských společností nebo sloužící k výkonu jejich duchovní správy a přirozeně i stavba sama.

Ušetřené peníze církví z osvobození od daně za uplynulých 25 let dosahují miliardových částek, které sekulární stát ‚daroval‘ náboženské minoritě na úkor celé společnosti. Tato daň je totiž příjmem obcí, které jejich výnos používají na financování obecně prospěšných akcí typu lepší infrastruktury či veřejného osvětlení. Zatím na ně daněmi přispívají občané – vlastníci domků či chat. Ostatní tato zlepšení životních podmínek využívají jako ‚černí pasažéři‘.

A dále: „Zástupci zejména Biskupské konference a arcibiskupství, ale i jiných církví, se zaklínají čistotou myšlenek, oddaností lidu, rovností a spravedlností. Nicméně jim nevadí genetická hrabivost, projevující se např. přijímáním výhod, na které již díky restitucím, odlukou a mravně ztratili nárok. Ostatně delší dobu silně pochybný. Založený na nerespektování Ústavou garantované rovnosti práv a povinností daňových subjektů.“

Tady je třeba soudruha Šafránka upozornit na některé skutečnosti. Mluvit o rovnosti občanů je v situaci, kdy různých výhod včetně daňových využívá celá řada občanů a někteří daně neplatí vůbec, trochu nemístné. Také tvrzení, že stát něco církvím dává, je pochopitelně nepravdivé. Vrátil jim asi třetinu ukradeného majetku, a to často v dezolátním stavu. Obecního majetku se to netýká, ten byl z navrácení vyjmut. Postupné snižování státního příspěvku na chod církve v horizontu třiceti let je pro stát nakonec finančně výhodnější než pokračování stavu před majetkovým narovnáním, jak ukazují analýzy.

Vůbec už nemluvíme o tom, že církvím – respektive katolické církvi – tím, že církevní subjekty nemohly svůj majetek čtyřicet let používat, vznikla ztráta na zisku, která se odhaduje na více než 100 miliard korun. Kdybychom to vzali důsledně, církve dostaly málo. Je to lepší než nic, ale trvalo to dvě desetiletí.

Komunisté, kteří věřící pronásledovali a mnoho lidí to stálo život, zdraví a majetek, by měli využít každou příležitost k tomu, aby aspoň mlčeli, když už se nechtějí každý den znovu a znovu omlouvat za zločiny, a to včetně krádeží, které spáchali.

Jenomže to by popřeli smysl své existence.