
Ladislav Vrabel na demonstraci FOTO: profimedia.cz
FOTO: profimedia.cz

KOMENTÁŘ / Osmého května odpoledne čeká pražské náměstí Republiky velká událost. Potkají se soudruzi soukmenovci, jimž jde o dva úžasné cíle: změnu politického systému a „urovnání vztahu s Ruskou federací“.
Seznam vystupujících vypadá nanejvýš působivě. Za hosty pravoslavný slovenský exministr spravedlnosti Štefan Harabin, politik krajně pravicové strany VLASŤ (dříve Strana občianskej ľavice). Vedle něj se objeví veteráni domácí ultrapravicové scény: fašista Miroslav Sládek, dezinformátoři Ladislav Vrabel a Lubomír Volný, národní demokrat Jan Sedláček.
Sekundovat jim bude údajná honorární konzulka loutkové ruské Doněcké lidové republiky, bývalá členka ČSSD a LEV 21 Nela Lisková. Z opačné strany politického spektra ale soukmenovce podpoří také Michal Klusáček z České strany národně sociální, bývalý národní socialista Jiří Vyvadil či kovaný stalinista Josef Skála. Panoptikum uzavírá hlasatel „třetí cesty“ Pavel Krejčí z Občanského hnutí.
Malá vsuvka pro neseznámené: „Třetí cesta“ není zaprášené heslo zardoušeného pražského jara a neodkazuje na žádný „socialismus s lidskou tváří“. Správný překlad do angličtiny zní „Third Position“ a jde o ideologii jedné z ideových rodin evropského neofašismu. Právě z tohoto směru pocházeli západní extremisté, kteří v 90. letech minulého století vyslali do Ruska klíčovou ultrapravicovou misii Eduarda Limonova. Než se tehdejší Limonovův nejbližší spolupracovník Alexandr Dugin pustil do své „čtvrté politické teorie“, léta poslušně sloužil právě thirdpositionistům.
U příležitosti 80. výročí ukončení 2. světové války budou tedy v Praze demonstrovat ideoví potomci zhoubných extremistických ideologií odůvodňujících bezohlednou vojenskou expanzi, která vyvolala poslední velký světový konflikt. V nejlepší tradici paktu Molotov-Ribbentrop si příznivci Hitlera i Stalina navzájem potřesou paznehty a se slzou v oku pohovoří o potřebě zachránit světový mír.
Půjde o zhruba stejně dojemnou událost, jako kdyby doktor Hannibal Lecter proslovil přednášku o vegetariánství.
Ideje – bába tě poleje!
Čtvrtým rokem posloucháme hudrání, že prý strany vládní koalice nemají údajně navzájem nic společného. Že původní „pětidemolice“ byl jen „slepenec“ a podvod na voličích, kteří naivně očekávali politiku vyrůstající z ideových základů.
Takové základy podle antisystémové opozice neexistují. Nešlo o to, aby koalice bránila ideje a hodnoty. Byl to jenom „Antibabiš“ a jinak nic, vysvětlují ti, kdo vládu „prokoukli“.
To vše trvalo od nástupu Fialovy vlády do Strakovky až do začátku volební kampaně. V ní se najednou bez nároku na jakékoliv společné ideové základy spojuje rudohnědá volební koalice Stačilo! A z jejího úžasného mimoparlamentního hodnotového podhoubí vyrůstá i hnědorudé společenství chystající květnovou demonstraci.
Být „Antibabiš“ je totiž špatné, kdežto být „antisystém“ dobré. Být pro Ukrajinu je fuj, kdežto chválit ruský imperialismus epesráres. Bruselu nic nedarujeme, ale Rus ať si spánembohem vezme všechno, po čem zatouží.
Do údajně chybějících ideových základů vlády se bušilo jen a pouze do doby, kdy se začali houfovat „skálové a další svatopluci“, jejichž jedinou nadějí je: „Až bude všecko rozbito, konečně získám koryto.“
Je-li doba natolik vymknuta z kloubů, že může i Jan Zahradil doufat v ministra zahraničí za Motoristy v případné koaliční vládě s Babišem, politické fantazii se už žádné meze nekladou. Proč by si Sládek nesnil o ministerstvu vnitra, z nějž konečně získá přímý kontakt s fanouškovskou základnou v policii? Jaká síla zabrání tomu, aby, „až se to otočí“, na ministerstvu obrany usedla Lisková a na financích Švihlíková? Vrabel dostane zdravotnictví a Volný tu gultůru. Na školství přijde Vyskočil, na spravedlnost usadíme Kajínka. To bude panečku systém!
Obcházet blázince a smát se nebohým pacientům, kteří blábolí nesmysly, protože se považují za světem nepochopené Napoleony, se zajisté vymyká dobrému vkusu. Jenže jak si všiml Nietzsche, mezi jednotlivci bývá šílenství výjimkou, kdežto v kolektivních záležitostech jde spíše o pravidlo.
Nejrůznější odrůdy kolektivního pominutí smyslů nám právě defilují před očima a žádný psychiatr na světě nemá šanci je zvládnout. Což přináší nesmírné nebezpečí, o němž se pro změnu zmínil Goya: „Spánek rozumu plodí příšery.“
Sleduj, co dělám, ne, o čem žvaním
Jak se pozná, že žijete ve vyšinuté době, v níž rozum ztratil nad jevy jakoukoliv pořádající pravomoc? Například podle toho, že kolaboranti s cizí imperialistickou mocností, která tento stát považuje za svůj záhumenek, se označují za „vlastence“ – ačkoliv jejich konečným cílem je zničit vlast.
Nebo zase jiní, co se zaklínají, že prý jim jde o blaho pracujících, slouží nejzkaženějšímu a nejzkorumpovanějšímu mafiánskému státu na světě, přičemž obhajují i vznikající autokratický režim bezohledného miliardáře na druhé straně Atlantiku. Ve jménu sociální spravedlnosti!
Šílenství odhalíte, když ti, kdo nechali nadávat opoziční prezidentce do amerických k***v, zanedlouho míří v předklonu za Atlantik, aby s nadšením zmizeli v Trumpově zadnici.
„Změna systému“ v prvé řadě znamená, že všem hochštaplerům má být umožněno plně se utrhnout ze řetězu a rozbíjet kolem sebe vše, co se jim nelíbí a co jim kdekoliv v jejich pečlivě vedené historii osobních křivdiček byť i jen velmi jemně šláplo na kuří oko.
Můžete mít nekonečně mnoho výhrad k tomu, co provádí Fialova vláda, ale nic z toho vás bohužel ani z pěti procent nepřipraví na katastrofický průvan v institucích, který by po americkém vzoru rádi přinesli ti, kdo se upínají ke „změně systému“.
Proti Lecterovi rozněžňujícímu se nad jehňátky nepomůže nic jiného než se skřípěním zubů volit některou z demokratických proevropských stran. Jestli padne evropské Česko nebo jestli ztroskotá Evropská unie, jurodivé sny politických kultů se i u nás stanou krutou skutečností.
Nové poměry zvěstované soudruhy soukmenovci zajistí, že nudit se rozhodně nebudete. Tuhle „neznámý pachatel“ zastřelí prostořekého novináře, onde zavřou občanského aktivistu a živého už jej neuvidíte, sem tam nějaký manažer uklouzne na mýdle a zahyne pádem z okna luxusní zemljanky v minus sedmém patře.
Pokud se ovšem opravdu těšíte na „změnu systému“ ve „Windows 2025 Moscow“, můžete zůstat v klidu.