Měla to být revoluce na české politické scéně. Alespoň tak o založení nového hnutí List Jaromíra Soukupa mluvil muž, po němž je subjekt pojmenován. Zapomněl však dodat, že „jeho“ List nebude mít s majitelem TV Barrandov kromě jeho jména nic společného. Hnutí je totiž u ministerstva vnitra zaregistrováno na tři boxery a Soukup se nehrne ani do jeho vedení.

Když konferenciér malé komerční televize divákům vysvětloval, že nechce být předsedou Listu a nehodlá za něj ani kandidovat v evropských nebo jakýchkoliv dalších volbách, mlžil. Hovořil především hodně o tom, že nechce hnutí jednoho muže. To však nikdo netušil, že vlastně v hádankách hovoří o „vlastnické“ struktuře Listu JS.

Jak totiž informoval server iDnes.cz, „jediným orgánem hnutí je v počátku přípravný výbor, který tvoří tři členové – Ondřej Pála, Roman Pála a Arleta Krausová. Jde o boxery a Soukupovy přátele.“ Především Ondřej Pála patří mezi Soukupovy nejbližší a na TV Barrandov v období mezi únorem a dubnem 2015 natočil dvanáct dílů pořadu Týden v ringu. Byl tedy prvním boxerem, který na televizi svého kamaráda „moderoval“ politickou show.

Proč se ovšem pionýr mezi boxery-konferenciéry stal i jedním ze zakladatelů hnutí, které je prezentováno jako Soukupův politický projekt? To zřejmě nikde nebude mediální podnikatel vytrubovat, ale působí to dojmem, že se patrně něco nepovedlo a bylo nutné vymyslet záložní plán.

Už když Soukupem najatí lidé sháněli potřebných tisíc hlasů na petici, se kterou se žádalo o zaregistrování Listu na ministerstvu vnitra, občanům lhali. Nakonec se na dokument podepsalo 1300 lidí, kteří byli majitelem TV Barrandov podvedeni. Přestože na obrazovkách své televize vyprávěl o tom, jak založil hnutí a čeho všeho s ním bude chtít dosáhnout, opak je pravdou.

Soukup totiž zřejmě pochopil, že nemá žádnou šanci uspět třeba hned ve volbách do Evropského parlamentu. Přitom zrovna v nich by díky předpokládané malé účasti měl větší šanci než v jakýchkoliv jiných volbách. Navíc se ukázalo, že Tomio Okamura, který měl plán utéct do Bruselu před rozpadem své SPD, kandidovat nakonec nebude. Jeho voličský elektorát, který by tedy možná do budoucna mohl „zůstat“ Soukupovi, bude i nadále věrný svému islamobijci a obchodníkovi se strachem.

V takovou chvíli by byla aktivita na politickém boji pouze dalším trapným pokusem o úspěch v „čemkoliv“. Ambice sice Soukupovi nechybí, ale schází mu schopnost dělat cokoliv pořádně a nehledat při tom jakékoliv berličky, pomoc cizích nebo nelhat.

Při založení „Soukupova“ hnutí se právě poslední vlastnost ukázala jako dominantní. Výmysly o vlastním politickém subjektu jsou jen dalším důkazem, že nelze brát Jaromíra Soukupa vážně a všechny informace, které prezentuje, je třeba velmi pečlivě ověřovat. Je to totiž jeden velký lhář.