Jaromír Soukup prodělal v lednu proměnu. Jeho status na Facebooku o tom, že Václav Havel byl skutečný státník, vzbudil značné veselí. Zvláště tehdy, když mu jeho vlastní fanoušci začali úctu k Havlovi hořce vyčítat.
O Vánocích citoval Soukup verš z Evangelia podle svatého Jana: „To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.“ Není tím myšleno nic menšího než oslava života dobrých lidí, jejichž světlo září skrze celé dějiny.
V podobném duchu pak napsal Soukup status k výročí sebeobětování Jana Palacha: „Hodnoty, které vyznával, pro něj měly cenu vlastního života. Bojoval proti cenzuře. Proti vidění světa optikou jedné jediné a nezpochybnitelné pravdy. Jeho ideály spolu s ním nezemřely. Žijí dál. A je třeba je připomínat při každé možné příležitosti.“
Proměna Jaromíra Soukupa z exponenta hradní politiky a ruské propagandy do mluvčího demokratických sil bude asi ještě nějaký čas těžko uvěřitelná. Vždyť svým vyhraněným vkusem a vášnivým nasazením, s nímž poskytoval velkorysý prostor komunistům, okamurovcům a hnutí ANO, vyvolal u části veřejnosti oprávněné znechucení.
Jaromír Soukup šel ovšem ještě dál a ve sporu o Helenu Válkovou, který docela jasně rozděluje zastánce demokratických pravidel hry a příznivce totalitního režimu a různých relativizátorů zločinů komunismu, se opakovaně postavil proti omlouvání její spolupráce s komunistickým prokurátorem Urválkem, který osnoval justiční vraždy nevinných obětí teroru.
Tímto krokem nás Soukup postavil do situace, kdy si musíme položit otázku, co mu můžeme věřit. Proč dělal dříve to, co dělal, a proč nyní říká to, co říká? Ideály, nebo peníze? To je legitimní otázka. Každopádně je ale z hlediska společenské hygieny mnohem lepší, když majitel televize Barrandov nestojí ve sporu o Babišovu bývalou ministryni spravedlnosti na straně kovaných komunistů, jak bychom po těch letech s jeho pořady na TV Barrandov mohli očekávat.
Každý má dostat šanci, když se chce vrátit do civilizované společnosti. Jenom to znamená, že by už neměl z televizní obrazovky urážet lidi, co o něm píší. Ta mocenská převaha verbálně aktivního majitele televize nad kritiky na internetu je totiž pro demokracii a právní stát zřetelně nestandardním prvkem. Kdyby se ale náhodou v Soukupově duši rozsvítilo světlo slušnosti, tak se určitě budeme modlit za to, aby ho už tma nepohltila.