„Kvůli lidem, jako je bývalý poslanec Rath s krabicemi plnými peněz, jsem šel do politiky. Je to jeden ze symbolů tradičních stran,“ prohlásil Andrej Babiš.
Tím znovu sám sebe prohlásil za vzor nového politika. Jistě, je skutečně v něčem novým, zdá se, že po drobných podnikatelských projektech, jako byly Věci veřejné a Úsvit, má konečně dojít na něco většího.
Nechme teď stranou otázku, kterou je třeba klást průběžně, dokud bude Babiš v politice, totiž kde vzal peníze na své podnikání. Také teď – dočasně – nepřipomínejme, že k miliardám si Babiš přišel právě v době jím proklínaného polistopadového režimu. Tehdy to prý všude byla samá korupce. Tomu i věříme, děly se dost dobrodružné věci. Ideologie „zhasnutí světla“ skončila tím, že se kradlo. Nekradlo se tolik, aby tu byla Zemanem hlásaná spálená země, nebyli jsme na tom hůře než jiné země střední Evropy, ale pojem kapitalismus se povedlo diskreditovat nadlouho dopředu. Jak to ale ten starý poctivec Babiš udělal, že v takovém víru zločinnosti zůstal čistý? Prostě světec, kterému musí závidět sám svatý Alois. Nebo podnikatelský génius.
Vlastní zájmy především
Vraťme se ale k přítomnosti. Babiš hájí své ekonomické zájmy ohledně biopaliv, daně vybírat neumí. Jak tu nedávno napsal Jiří Sezemský: „Svoje zájmy uplatňuje nejen v mediální sféře, ale i v zemědělství, biopalivech, lesnictví, potravinářství, správě státních hmotných rezerv, pojišťovnictví, dosazuje svoje lidi do dozorčích rad státních strategických podniků… Usiluje o větší vliv ve zdravotnictví a v bezpečnostní sféře. Útočí na drobný podnikatelský sektor, zastrašuje koaliční poslance.“
Tak v čem má spočívat ten rozdíl oproti „starým a tradičním“ stranám? Nejspíš v té dokonalosti jak mást tělem a současně získat víc pro sebe.
Problém s Babišem je problém demokracie. Přesvědčil hodně lidí, dokonce i inteligentních lidí. Některé více či méně inteligentní si zajistil štědrými nabídkami, kterým nešlo snadno odolat. Tak si zajistil ansámbl kašpárků, který je na něm zcela závislý. Model byl často podobný. Najít si použitelné lidi, kteří ale tak nějak melou profesně z posledního a mají přitom ambice na víc. Babiš se stal žebříkem, na kterém lze šplhat, máte-li aspoň nějaké síly.
Babiš moc nečistí
Ano, v něčem jsou staré strany vyčpělé, totiž ve své schopnosti nasazovat nová a neotřelá jména a trvání na politicích, kteří si funkce vyseděli s odřeným zadečkem na milionu schůzí. Nic proti tomu, politika je profese a tohle k ní patří, sedět a zase sedět a poslouchat pitomé kecy. Není to hezký pohled, ale lepší než diktatura, nic lepšího jsme zatím nevymysleli. Strany selhávají v tom vyjít ze stínu a občas získat někoho z venku, kdo chce něco udělat, ale nechce ztratit půl života na schůzích.
Co nového ale Babiš přinesl? Čím politiku čistil? Nepřinesl nic a neočistil ji ničím. Novinkou je jen důkladný systém metastázování byznysu do řízení státu, Babišova byznysu. Babišovi nehrozí, jako se to stalo tomu šmudlovi Rathovi, že ho někdo chytí s miliony v krabici. Babiše nikdo nikdy nechytí, předně je přece světec, krom toho je na to příliš chytrý a příliš bohatý.
Je celkem jednoduchý recept, jak Babišovu státostranu zastavit. Musí prohrát volby a dostat tolik hlasů, aby ho nikdo nepotřeboval k ponižujícím koalicím. Na rozdíl od starých diktatur nemá Babiš tanky a lidové milice. Má jen miliardy.
Babiš ale také ví, že politiku potřebuje, stejně jako peníze a média. Je to mocný obranný štít. Co kdyby někdo zpochybňoval jeho současné i minulé aktivity? Proto bude dál hlásat svou spasitelskou úlohu. Dokud lidé neprohlédnou, že je to takový spasitel z výprodeje, bude si dál řádit dle své libosti.