Vladimir Putin FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
Nově zvolený britský premiér Keir Starmer jen pár hodin po útoku na největší ukrajinskou dětskou nemocnici potvrdil, že Kyjev může používat rakety Storm Shadow na ruském území. Řekl to na začátku právě probíhajícího summitu Severoatlantické aliance v americkém Washingtonu. Labouristický předseda vlády těmito slovy potvrdil pokračování politiky předchozího kabinetu ve vztahu k válce na Ukrajině, informovala agentura Bloomberg.
Střely tohoto typu dodávají Kyjevu Británie a Francie, a to již od května 2023. „Dodávka těchto zbraňových systémů poskytne Ukrajině nejlepší šanci bránit se proti pokračující ruské brutalitě, především cílenému ostřelování ukrajinské občanské infrastruktury, což je proti mezinárodnímu právu,“ řekl k tomu tehdejší ministr obrany Ben Wallace s tím, že Ukrajina má právo se bránit.
Střely s plochou dráhou letu Storm Shadow/SCALP mají účinný dostřel 240-400 kilometrů, a doletí tak i hluboko do ruského teritoria. S něčím takovým nemá problém současný britský premiér Keir Starmer. Před summitem NATO prohlásil, že se musí Ukrajina sama rozhodnout, jak rakety použije. Podle něj ale musí být použity v souladu s mezinárodním humanitárním právem a na obranné účely.
Jak napsala agentura Bloomberg, Starmer tímto prohlášením potvrdil, že bude pokračovat v politice předchozí vlády. To měl říct také přímo ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, se kterým se britský ministerský předseda poprvé ve své funkci setkal na summitu NATO. Změna vlády podle Starmera neznamená změnu v podpoře Ukrajiny.
„Poprvé jsem se setkal s novým britským premiérem Keirem Starmerem. Poděkoval jsem mu za veškerou vojenskou a finanční pomoc poskytnutou naší zemi. Dnes ráno jsem se dozvěděl o povolení použít střely Storm Shadow proti vojenským cílům na ruském území. Dnes jsme měli příležitost diskutovat o praktické realizaci tohoto rozhodnutí. Jsem vděčný Spojenému království za jeho neochvějnou podporu Ukrajině a našemu lidu,“ napsal ve středu na sociální síti ukrajinský prezident Zelenskyj.
Bývalý britský ministr zahraničí David Cameron z Konzervativní strany už v květnu vzkázal, že Londýn nemá námitek, pokud Ukrajina jím dodané zbraně zacílí na ruské území. „Ukrajina má toto právo. Podobně Rusko útočí uvnitř Ukrajiny. Lze docela dobře pochopit, proč má Ukrajina potřebu zajistit svou obranu,“ prohlásil tehdejší britský ministr při květnové návštěvě Kyjeva.
Ukrajina delší dobu naléhá na své západní spojence, aby jí dodávali zbraně delšího doletu, ale partneři váhají s poskytnutím zbraní, které by mohly být potenciálně použity k úderu na ruské území. Země podle ukrajinských médií dosud obdržela ze zbraní dlouhého doletu zmíněné střely Storm Shadow, nedávno pak Washington potvrdil, že tajně na Ukrajinu poslal balistické střely ATACMS. Ukrajina se ovšem podle USA zavázala, že je použije jen na cíle na svém území, které okupují Rusové, a nikoliv na území Ruské federace.
Cameron na Ukrajině také přislíbil ročně vojenskou pomoc ve výši tří miliard liber (přes 87 miliard korun) po dobu, po kterou to bude potřeba. „Budeme dávat tři miliardy liber každý rok tak dlouho, jak dlouho to bude nutné,“ vzkázal bývalý šéf britské diplomacie a dodal, že některé poskytnuté vojenské vybavení mířilo na Ukrajinu v době, kdy tam byl na návštěvě. Jednalo se o jeho druhou cestu na Ukrajinu od chvíle, kdy se loni v listopadu ujal vedení ministerstva zahraničí. O cestě informoval deník FORUM 24 zde.
Kreml opět mluví o eskalaci
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na prohlášení nového premiéra Starmera reagoval s tím, že pokud Británie povolí Ukrajině používat své zbraně při útocích na ruské území, bude Moskva reagovat. Novinářům ale řekl, že taková slova ze strany Starmera nezaregistroval. „Pokud je to tak, je to samozřejmě další nezodpovědný krok směrem ke zvyšování napětí a vážné eskalaci situace,“ vzkázal ve středu Peskov podle agentury Reuters.
Stejná slova však z Kremlu zazněla už po vyjádření Camerona v květnu. „Jde o přímou eskalaci napětí kolem ukrajinského konfliktu, která by mohla potenciálně představovat nebezpečí pro evropskou bezpečnost, celou evropskou bezpečnostní architekturu,“ reagoval tehdy podle ruské agentury TASS Peskov. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová pak označila Cameronovy výroky za další důkaz hybridní války, kterou podle ní Západ vede proti Rusku.
Peskov ve středu hovořil také o tom, že ruská armáda pracuje na vytvoření „nárazníkové zóny“ v Charkovské oblasti. Cílem má být ochrana ruského pohraničí před útoky z Ukrajiny. Mluvčí Kremlu zároveň dodal, že realizace takového plánu vyžaduje čas. O „nárazníkové zóně“ na východě mluvil už v květnu samotný ruský diktátor Vladimir Putin, připomněla agentura Reuters.
Stíhačky F-16 už míří na Ukrajinu
Americký ministr zahraničí Antony Blinken pak ve středu oznámil, že z Dánska a Nizozemska jsou na cestě na Ukrajinu stíhací letouny F-16, ty mají létat nad Ukrajinou už od tohoto léta. V nadcházejících dvou dnech bude podle Blinkena představen neuvěřitelně silný balíček pro Ukrajinu, který vytvoří jasnou a pevnou cestu k ukrajinskému členství v NATO, napsala agentura Reuters.
„Jsem vděčný Spojeným státům, Dánsku a Nizozemsku za to, že podnikly praktické kroky k dosažení cíle všech Ukrajinců. Posílení ukrajinského letectva letouny F-16,“ napsal prezident Zelenskyj na sociální síti X. „Jsem vděčný Belgii a Norsku za jejich závazek poskytnout nám své stíhačky F-16. Je to jasný signál, že schopnost Ruska terorizovat ukrajinský lid, města a obce se bude nadále snižovat,“ dodal. Blinken a Zelenskyj spolu hovořili na okraj summitu NATO.
Moskva dodávky F-16 odsoudila. „Svědčí o tom, že Washington vede válečnický gang,“ prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová, kterou citovala ruská státní tisková agentura TASS. Ta připomněla, že prezident Vladimir Putin dříve prohlásil, že dodávky nových zbraní Ukrajině, včetně stíhaček F-16, budou jen protahovat nynější boje. List Kommersant napsal, že Ukrajina má obdržet okolo 60 stíhaček F-16 z Belgie, Dánska, Nizozemska a Norska.
Stoltenberg očekává shodu na balíku pomoci
Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která již třetím rokem čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na jednání summitu.
NATO by podle Stoltenberg mělo dohlížet na výcvik ukrajinských ozbrojených sil. Připomněl také, že koordinace pomoci Ukrajině bude nově probíhat z velitelství na americké vojenské základně ve Wiesbadenu a bude mít logistické uzly i v zemích východního křídla NATO. Očekává se, že v celé alianci bude do koordinačních aktivit zapojeno téměř 700 lidí z NATO a partnerských zemí.
Zároveň by se aliance podle svého šéfa měla shodnout na dlouhodobém závazku pomoci určené Ukrajincům. Zástupci členských zemí se na začátku července dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (přes bilion korun). Nenašli ale shodu ohledně plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc.
Dalším závazkem by podle šéfa NATO mělo být posílení vzájemné součinnosti mezi ukrajinskými a aliančními silami. Všechny tyto prvky pomoci by podle Stoltenberga vytvořily silný most pro Ukrajinu v její cestě za členstvím v alianci. Všichni spojenci podle něj souhlasí s tím, že se Ukrajina stane součástí bloku, je ale brzo na to říci, kdy se tak stane.
Stoltenberg také očekává, že nezávisle na výsledku listopadových amerických prezidentských voleb zůstanou Spojené státy silnými spojenci v alianci. Je to podle něj v bezpečnostním zájmu USA a zároveň to má širokou podporu veřejnosti.
Dřívější kritika od tehdejšího šéfa Bílého domu a nyní opět republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa podle šéfa NATO necílila přímo na alianci, nýbrž na to, že některé státy nedávají dostatek peněz na obranu. Vojenské výdaje aliančních zemí ale podle Stoltenberga stále rostou a nejméně 23 zemí letos na armádu vyčlení dvě procenta hrubého domácího produktu či více.
Ze strany Ruska nyní podle generálního tajemníka nehrozí bezprostřední vojenské ohrožení jakékoli země NATO, protože Rusko veškeré prostředky soustředí na Ukrajinu. Existuje ale stálá hrozba ruských kybernetických útoků a sabotáží.
