NÁZOR / Na politické scéně se po volbách do Evropského parlamentu objevily nové subjekty, což u některých politických hnutí vyvolalo obavy o voličskou přízeň. Například SPD postupně zaznamenává úbytek svých příznivců a snaží se ze všech sil zabránit jejich odchodu. Volby do Evropského parlamentu byly pro SPD totiž propadákem.
Tomio Okamura si je dobře vědom své klesající popularity. Pro své příznivce již není symbolem odporu proti vládě. Na scéně se již pohybují nové, mnohem atraktivnější alternativy. A protože se kampaň do krajských voleb blíží do finále, SPD se rozhodlo přitvrdit. A tentokrát hodně přestřelilo. V kampani strana využívá nenávistné projevy, často doprovázené obrázky občanů tmavé pleti či Romů. Tomio Okamura, předseda hnutí, se zřejmě ocitá na rozcestí a rozhodl se ještě více radikalizovat. A radikalizovat chce celou českou společnost. A to pomocí zasévaní strachu a nenávisti.
Výrazný neúspěch ve volbách do Evropského parlamentu byl pro SPD studenou sprchou. Strana se voličům začala jevit jako okoukaná. Ačkoli je na politické scéně už nějakou dobu, dosud neprosadila žádné výrazné změny, což vede voliče k hledání nových, svěžích alternativ. SPD tak nyní volí radikálnější metody. Její kampaň do krajských voleb vyvolala bouřlivé reakce. Nyní čelí dokonce trestnímu stíhání. Okamura zřejmě sází na vyvolávání strachu z jiných národností, což rozhodně není v pořádku. Hlavním tématem se tak opět stala migrace.
První ranou pro SPD Tomia Okamury bylo roztříštění voličské podpory jeho „národněsocialistického bloku“ už při parlamentních volbách v roce 2021. Na politické scéně se vedle Svobody a přímé demokracie objevilo hnutí Trikolora a Volný blok. Později se přidala i strana PRO Jindřicha Rajchla. Nové subjekty formující se kolem výrazných osobností způsobily počáteční odliv voličů. Další část Okamurových příznivců pak začala přecházet k Andreji Babišovi, který ve své rétorice rovněž přitvrdil a začal tyto voliče přitahovat. Hnutí ANO má navíc oproti Svobodě a přímé demokracii jednu velkou výhodu – už dvakrát bylo součástí vlády a existuje reálná šance, že se do ní opět dostane.
Okamurovým problémem zůstává, že v opozici působí již deset let a má nízký koaliční potenciál. Poslední ranou pro SPD byla situace v Evropském parlamentu, kdy hnutí ANO založilo novou frakci Patrioti pro Evropu, a tím se jim podařilo přetáhnout poměrně silnou stranu Marine Le Penové do svého týmu. Okamura tak již nemá vlivného francouzského spojence na evropské úrovni. V evropských volbách se tu navíc objevili opět komunisté, schovaní za nálepkou STAČILO!, a další protestní koalice Přísahy a Motoristů. A to všechno stálo Okamuru další ztrátu voličů.
SPD se tak postupně stává pro voliče neatraktivní a směřuje ke dnu. Strana nemá svým stávajícím voličům co nabídnout a ti hledají nové tváře. I když Tomio Okamura označoval vznik koalice SPOLU za „podvod na voliče“, nyní se SPD spojuje se svými kolegy z PRO a Trikolory. Otázkou však zůstává, zda to na úspěch ve volbách bude stačit.