V českém parlamentu sedí demokraticky zvolená strana, které jde o destrukci našich vazeb k Západu. Evropská unie je pro ni největším zlem a uprchlíci před válkou způsobí ekonomickou katastrofu. Kde bere inspiraci pro svoje vystupování, je více než zřejmě. Zanést rozkol mezi evropské spojence navzájem a mezi Evropu a USA je dlouhodobým cílem Ruska, které se vždy řídilo heslem rozděl a panuj a pro rozdělování často sahalo i po brutálním násilí.

Cílem předsedy SPD Tomia Okamury není nic jiného než co nejvíce poškodit současnou vládní koalici. A to právě ve chvíli, kdy se Česká republika ujme předsednictví Evropské unie. Okamurovi nikdo nešlo o to převzít jakoukoliv odpovědnost. Jeho cílem je získat přesně tolik procent, aby pohodlně usedl v parlamentu, samozřejmě získal státní podporu, ale aby vždy zůstal v opozici, a nemusel tak svoje slova měnit v činy. Z opozičních lavic je uchráněn kritiky a vždy může tvrdit, že by to dělal lépe, kdyby dostal šanci. A hlavně může destruovat zaběhaný a léty prověřený demokratický pořádek.

Dále čtěte

Kupte si Speciál FORUM a přispějte na sbírku pro ukrajinskou armádu. Pomáhejte s námi

Brzy to budou čtyři měsíce, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině. Napadená země se tvrdě brání a…

Jeho dlouhodobé postoje jsou protiunijní, proruské a až do Zemanova „zázračného prozření“, kdy český prezident nazval Putina válečným zločincem, hrál Okamura i podle prezidentových, a tedy opět proruských not. Veškerá činnost SPD je vůči Evropské unii destruktivní. Okamura však chce Českou republiku „vyštvat“ nejen z EU, ale samozřejmě i z NATO. Stručně řečeno, nelíbí se mu naše pevné zakotvení v západním kulturním, ekonomickém i politickém světě. Komu tím nahrává, je naprosto jasné z mnoha Okamurových vyjádření či vyjádření jeho spolustraníků.

Třeba takový Ivan David, psychiatr, někdejší ředitel léčebny v Bohnicích a také bývalý člen ČSSD, a dokonce ministr zdravotnictví, neváhá a po náletu na obchodní centrum v Kremenčuku na twitteru papouškuje ruskou propagandu: „Tak to vypadá, když někdo podléhá vlastní propagandě. Obchodní centrum je zavřené od března a sloužilo jako sklad zbraní. Uvnitř tisíc lidí a prázdné parkoviště? Lidovci sdílejí Zelenského dezinformace…“

Sám Okamura je mnohem sofistikovanější. Ví, že než opakování lží, které lze poměrně snadno odhalit, je pro něj mnohem výhodnější působit na nízké pudy ve společnosti. A tak se opírá do naší pomoci bojující Ukrajině, do přílivu uprchlíků hledajících u nás ochranu před vraždícími ruskými hordami. Ví, že za kratší či delší čas se válka stane „jen jedním z mnoha témat“ a že půjde označit uprchlíky za důvod poklesu naší životní úrovně a zhoršující se ekonomické situace.

V nedělním vystoupení v Partii Terezie Tománkové v jednom souvětí tak Okamura přesně představil, oč mu vlastně opravdu jde: „Naše hnutí SPD představilo jasné desatero, ale vy jste servilní a posloucháte Evropskou unii, ale ono je potřeba odstoupit z Green Dealu, z energetické burzy v Lipsku, konečně je potřeba aspoň přechodně zrušit poplatky na obnovitelné zdroje. Prostě je potřeba jednat rychle, ale vy pořád čekáte na to, co udělá Evropská unie.“ Silná Evropská unie se totiž nezamlouvá putinovskému Rusku, což je stále patrnější zvláště s ohledem na současnou podporu Ukrajiny a stále větší izolaci ruského agresora.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM vypráví příběh „za všechny prachy“

Nové číslo Týdeníku FORUM přináší příběh dopisu, který vyšel tuhle zemi hodně draho. V roce 1992 v něm ministr zdravotnictví…

Ovšem nejen parlamentní SPD jede podle ruských notiček. Na politické scéně má blízkého partnera. Dokonce tak blízkého, že s ním půjde do podzimních komunálních voleb. V Trikoloře, jak se tento mimoparlamentní subjekt založený mladším z Václavů Klausů jmenuje, se rovněž objevují „zajímavá“ jména se „zajímavými“ názory. Tak třeba trikolorní vojenský a mírový expert Vojtěch Kaprál zhodnotil pomoc západu Ukrajincům v boji proti ruským okupantům takto: „Rád bych připomenul, že zbraně, které Západ na Ukrajinu poslal, bude nutno nahradit, a to nás bude stát nemalé finanční prostředky.“ Tento expert „osobně nepředpokládá, že by prezident Ruské federace chtěl rozpoutat třetí světovou válku“. Podle jeho mínění válka nakonec skončí mírovou smlouvou, ale otázkou zůstává, o jak velké území Ukrajina přijde. Vojenský expert a priori uznává, že agresor si zkrátka odřízne kus území svého souseda a nic se neděje. Zvláštní uvažování.

Ani první místopředseda Trikolory, Petr Štěpánek, nepatří k lidem, kteří by v současné válce stáli na straně napadené Ukrajiny. V rozhovoru pro Parlamentní listy z něj například doslova vytrysklo, že „Zelenskému měl také někdo prozradit, že heslo „Jsme s vámi, buďte s námi!“ nefungovalo, neboť Dubček a spol. ideály pražského jara obratem zradili a na nás se vykašlali. A rovněž Havlovo heslo, že „pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“, se už dávno přeměnilo na „pravda a láska musí zvítězit lží a nenávistí“. Tohle vymizení předložky „nad“ si tu prožíváme den co den.“ Zřejmě je Štěpánek den co den utiskován, není mu povoleno veřejně vystupovat a je brutálně nucen, aby mlčel.

Nezpochybňuje sice civilní oběti ruské agrese, jenže jedním dechem přidává ono pověstné „ale“ pocházející z hlubin moskevské propagandy: „Otázkou ovšem je, zda ty tisíce mrtvých jsou akceptovatelnou cenou. A zrovna dodávám, že nejde pouze o mrtvé od 24. února letošního roku, nýbrž o všechny oběti Majdanu či patnáct tisíc civilistů z Donbasu, které za osm let trvání konfliktu povraždila pravidelná i nepravidelná ukrajinská armáda. Znovu opakuji, kdyby na straně Západu fungovali zodpovědní politici, kteří by ve jménu svých vlastních geopolitických zájmů řadu let nehnali Ukrajinu do fatálního nepřátelství s Ruskem, k té válce vůbec nemuselo dojít.“

Štěpánek pak svůj proslov korunuje tím, že „patnáct let západní politici Putina neposlouchali, naopak, dál a dál šturmovali Ukrajince proti Rusům. Teď se věci, bohužel, řeší ve válečném módu, tedy násilnými prostředky. Nikdo mi nevymluví, že tomu nešlo předejít.“

Samozřejmě šlo, přesně tak, jak by si Putin přál. Vzal si Krym a Donbas, pak by si vzal celou Ukrajinu. No, a protože víme, že s jídlem roste chuť, tak by si potom vzal třeba Pobaltí, nebo Polsko, nebo cokoliv jiného, co by mu Štěpánkovi podobní experti dovolili. A ti by mu dovolili úplně všechno.