V těžké politické a klimatické době se některé kapacity dovedou stále bavit. Jak uvádí web ct24.ceskatelevize.cz, „na Harvardově univerzitě v USA udělil humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research neboli Anály nepravděpodobného výzkumu každoroční Ig Nobelovy ceny. Předávají se těm nejšílenějším a nejabsurdnějším vědeckým studiím roku“.

„Už devětadvacátý ročník byl jako obvykle doprovázen tradiční ceremonií, během níž vzduchem létaly papírové vlaštovky a vědci se pohybovali po pódiu v žertovných kostýmech…Tato akce předchází vyhlašování klasických Nobelových cen, které se odehrává vždy v říjnu.“

Z deseti cen vybíráme část, která ale pro představu stačí:

Biologie: Mrtví zmagnetizovaní švábi se chovají jinak než živí zmagnetizovaní švábi
Švábi (i jiné druhy hmyzu) vnímají magnetické pole, a dokonce je možné je zmagnetizovat. Nový výzkum odhalil, že mrtví švábi se odmagnetizují mnohem rychleji než ti živí.

Chemie: Výpočet množství slin, které vytvoří typické pětileté dítě
Vědci zkoumali, jak různé druhy potravin (jablka, ředkvičky, brambory a další) ovlivňují množství slin, které vzniká v ústech pětiletých dětí. Ve svém výzkumu neuvedli, proč je to zajímalo.

Technologie: Stroj na přebalování lidských dětí
Autor tohoto výzkumu vyrobil robotického přebalovače dětí. Tento stroj v podobě myčky nádobí je schopný vyměnit dítěti plenku, aniž by na dítě sahal člověk. Výsledek si vědec již nechal v USA patentovat.

Ekonomie: Jaké bankovky nejlépe přenáší nebezpečné bakterie
V tomto výzkumu vědci zkoumali, jaké bankovky nejsnadněji přenášejí bakterie typu Staphylococcus aureus a Escherichia coli. Zjistili, že nejlepší jsou v tom bankovky rumunské.

(Celý seznam v článku ZDE.)

První Ig Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1991. Cílem této satirické akce bylo ocenit objevy, které „nemohou nebo by neměly být opakovány“. Později se však cíle změnily, nyní je mottem ukázat, „že i zdánlivě absurdní výzkum může přinést velmi užitečné znalosti.“