Daniel Freund. FOTO: commons.wikimedia.org/CC AS 4.0/Raimond Spekking
FOTO: commons.wikimedia.org/CC AS 4.0/Raimond Spekking
Jeden z nejhlasitějších kritiků Maďarska v Evropském parlamentu sdělil, že se pouhé dva týdny před červnovými volbami do Evropského parlamentu stal terčem špionážního softwaru. Německý poslanec za Zelené Daniel Freund uvedl, že jen o vlásek unikl kybernetickému útoku prostřednictvím svého parlamentního e-mailu. Zprávu přinesl server POLITICO.
„Byl bych pod naprostým dohledem,“ řekl Freund pro POLITICO. „Můj telefon putuje v podstatě všude se mnou a oni by byli schopni mě stopovat, odposlouchávat a sledovat cokoli, co dělám.“ „Neříkám, že to bylo Maďarsko, ale z těch možností se mi to zdá nejpravděpodobnější,“ dodal. Freund se výrazně zapojil do snahy o pozastavení maďarského předsednictví v Radě EU na šestiměsíční období, které začalo v červenci.
Freund vypověděl, že 27. května obdržel e-mail zřejmě od studentky Kyjevské mezinárodní univerzity ze semináře o šancích Ukrajiny na vstup do EU. Ta Freunda vyzvala, aby „napsal krátkou zprávu“, kterou by sdílel se studenty, a připojila odkaz.
Kliknutí na něj by Freunda vystavilo špionážnímu softwaru.
Podle e-mailu od úředníka Evropského parlamentu, který server POLITICO viděl, parlament Freunda upozornil, že odkaz obsahuje spyware, vytvořený pravděpodobně izraelskou společností Candiru. Společnost Candiru byla v roce 2021 zařazena americkou vládou na černou listinu kvůli porušování lidských práv. Další společností na černé listině je NSO Group. Podle amerického ministerstva obchodu obě společnosti prodávaly špionážní software zahraničním vládám a ty ho pak používaly ke sledování vládních úředníků, novinářů a dalších osob.
Daniel Freund není prvním členem Evropského parlamentu, který se v posledních měsících stal terčem špionážního softwaru. V únoru server POLITICO informoval o tom, že také u europoslankyň Nathalie Loiseauové a Jeleny Jončevy, které byly v té době členkami bezpečnostního podvýboru, byl na jejich zařízeních zjištěn spyware.
Proč by podezření mohlo padnout na Maďarsko, respektive režim Viktora Orbána? Protože to není poprvé, co se v souvislosti s Maďarskem mluví o sledování oponentů pomocí špionážních programů.
Před třemi lety přinesl list The Guardian zprávu, že vláda Viktora Orbána „nasadila novou zbraň ve své válce proti maďarským médiím a použila jeden z nejinvazivnějších špionážních programů na světě proti investigativním novinářům a okruhu jednoho z posledních nezávislých vlastníků médií v zemi“. Vyplynulo to tehdy z forenzní analýzy několika mobilních zařízení.
Projekt Pegasus, společné vyšetřování vedené francouzskou neziskovou novinářskou organizací Forbidden Stories, prozkoumal uniklé záznamy, které naznačují, že jako potenciální cíl byla vybrána celá řada lidí v Maďarsku. V řadě případů forenzní analýza potvrdila, že zařízení byla infikována programem Pegasus. Uniklé údaje obsahují telefonní čísla osob, které se zřejmě staly cílem legitimního vyšetřování v oblasti národní bezpečnosti nebo trestního řízení. Záznamy však obsahují také čísla nejméně deseti právníků, jednoho opozičního politika a nejméně pěti novinářů, psal The Guardian.
Mezi novináři šlo také o Szabolcse Panyiho, známého reportéra s širokou škálou zdrojů v diplomatických a národněbezpečnostních kruzích. Forenzní analýza jeho mobilu, provedená organizací Amnesty International, přesvědčivě prokázala, že byl opakovaně napaden programem Pegasus. Dělo se tak během sedmiměsíčního období v roce 2019, přičemž k infekci často docházelo krátce po žádostech o komentář, které Panyi zaslal maďarským vládním úředníkům.
Panyi se domníval, že někteří členové Orbánovy vlády považují nezávislé novináře za součást spiknutí proti nim. „Myslím, že je zde rozšířená paranoia a že v našich motivech a sítích vidí mnohem víc, než ve skutečnosti je,“ řekl tehdy.
Mluvčí maďarské vlády na otázky sdělil, že si vláda není žádného takového shromažďování údajů vědoma.
