Na správě území Gazy po stažení izraelských vojsk by se mohly podílet Spojené arabské emiráty (UAE) a Spojené státy americké společně s dalšími zeměmi Arabského (Perského) zálivu. Agentuře Reuters to potvrdilo několik diplomatických zdrojů přítomných rozhovorům právě probíhajícím v Abú Dhabí. Těch se účastní kromě nejvyšších představitelů UAE také zástupci Izraele a Spojených států amerických.
Podle agentury Reuters se zdá, že ve Spojených arabských emirátech se rodí dohoda o poválečném uspořádání Pásma Gazy. To nyní čelí odvetnému izraelskému úderu poté, co Izrael v říjnu 2023 napadli teroristé z hnutí Hamás. Z diplomatických zdrojů se podařilo získat důvěryhodnou informaci o tom, že jednání probíhají za účasti představitelů Spojených států a Izraele. Spojené arabské emiráty jsou jedním ze strategických partnerů USA v oblasti. Právě účast Američanů je příslibem, že by se pro rodící se plán mohlo podařit získat i izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Dohoda má obsahovat návrh na společnou správu UAE, Spojených států a případně dalších zemí palestinských území v Pásmu Gazy. Zástupce Spojených arabských emirátů zdůraznil, že poválečný plán musí zahrnovat zásadní reformu palestinské samosprávy. „Spojené arabské emiráty se nebudou podílet na žádném plánu, který nezahrnuje významnou reformu Palestinské samosprávy, její posílení a vytvoření důvěryhodného plánu směrem k palestinskému státu,“ řekl představitel UAE agentuře Reuters.
Obnova na roky
Všechny arabské země v aktuálním blízkovýchodním konfliktu stojí zejména na straně Palestiny. Současně ale neoficiálně uznávají, že původně fungující správa hnutí Hamás v Pásmu Gazy byla neudržitelná. Ostatně v roce 2020 se ukázalo, že vztahy UAE s palestinskými představiteli nejsou zdaleka bez problémů. Tehdy se přes zásadní odpor Palestinců podařilo americkému prezidentu Donaldu Trumpovi zprostředkovat dohodu mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty. Takzvaná Abrahámovská dohoda byla v září 2020 podepsána ve Washingtonu. Saeb Muhammad Salih Erekat, tehdy generální sekretář Organizace pro osvobození Palestiny, to prohlásil za obrovské povzbuzení pro izraelskou vládu, aby pokračovala ve své okupaci.
Podle nepotvrzených zdrojů se diskutuje o emirátském plánu na reformovanou Palestinskou samosprávu nad Gazou, Západním břehem Jordánu a východním Jeruzalémem. To je ale konstelace, kterou prozatím Izrael veřejně důrazně odmítá.
Palestinská samospráva byla založena před třemi desetiletími na základě dohod z Osla v letech 1993 až 1995, podepsaných Izraelem a Palestinci, a dala jim omezenou pravomoc nad Západním břehem a Gazou. Stále vykonává určitou správu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, ale v roce 2007 byla z Gazy vytlačena Hamásem po krátké občanské válce. Spojené arabské emiráty a USA by měly na palestinských území ale zůstat do doby, než bude reformovaná palestinská samospráva schopna převzít řízení celého území. Už teď je jasné, že to nebude krátká doba.
Podle agentury Reuters odhadují diplomaté zapojení do diskusí, že obnova Gazy, včetně jejích politických institucí, bude trvat roky a bude stát desítky miliard dolarů. Proto bude nutné území poskytnout mezinárodní pomoc. A jakkoli UAE – alespoň formálně – zejména Netanjahua ostře kritizují, z izraelské strany údajně přetrvává velký zájem o zapojení právě Spojených arabských emirátů do obnovy a také správy celého území. Shoda na obou stranách totiž panuje v tom, že Hamás a další islamistické bojůvky jsou teroristickým organizacemi.
Nejtěžší bude shodnout se na reformách samosprávy
Asi největší rozpory mezi arabskými státy a Izraelem s USA panují v otázce reformy Palestinské samosprávy. Netanjahu totiž opakovaně poukázal na to, že palestinské školní osnovy stále popírají právo Izraele na existenci. Nicméně i představitelé UAE opakovaně kritizovali za zavřenými dveřmi palestinskou samosprávu jako zkorumpovanou a neschopnou. Diplomatičtí úřední tvrdí, že kompromisním kandidátem na post šéfa reformované samosprávy by mohl být bývalý premiér Salám Fajjád. Tento dřívější úředník Světové banky se vzděláním v USA byl premiérem od roku 2007 až do rezignace v roce 2013 po neshodách s prezidentem Mahmúdem Abbásem, který zůstává v úřadu.
Oficiální zdroje prozatím nechtějí rozhovory komentovat. Na oficiálních stránkách UAE není o rozhovorech žádná zmínka a mlčí také oficiální účty nejvyšších představitelů této země na síti X. Úřad izraelského premiéra stejně jako Palestinská samospráva na otázky agentury Reuters neodpověděly. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí pak agentuře Reuters řekl, že probíhaly rozhovory s několika partnery, včetně Spojených arabských emirátů. „Diskutovalo se o možnostech správy, bezpečnosti a obnovy (palestinských území – pozn. red.) a partneři předložili různé návrhy, plány a nápady, jak dojít k cíli,“ uvedl mluvčí a dodal: „Hledáme nejlepší cestu vpřed.“