Americký prezident Joe Biden FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Americký prezident Joe Biden dnes schválil rozmístění 3000 amerických vojáků v Polsku, Německu a Rumunsku. Z nich 1000 se už na evropském kontinentu nachází a přesune se v nejbližších dnech z Německa do Rumunska. Nově přicestuje 2000 vojáků, kteří budou rozmístěni v Německu a v Polsku. Sdělil to dnes mluvčí Pentagonu John Kirby. Krok Spojených států uvítal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Rusko označilo jednání USA za neopodstatněné a ničivé.
Rozhodnutí o vyslání dodatečného kontingentu souvisí s napětím kolem Ukrajiny, u jejíchž hranic Rusko soustředilo na 100 000 svých vojáků. Podle Západu je to známka připravované invaze, což Moskva popírá.
Biden novinářům řekl, že jeho rozhodnutí je „zcela v souladu“ s tím, co po celou dobu říkal ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. „Dokud se bude chovat agresivně, uděláme vše proto, abychom mohli naše spojence v NATO a východní Evropě ujistit, že jsme s nimi,“ sdělil podle agentury Reuters.
Mluvčí Pentagonu Kirby řekl, že většina z 2000 vojáků bude směřovat do Polska. Dodal, že nejde o permanentní krok, ale o reakci na ruské aktivity. Do Rumunska odjede 1000 vojáků z jednotky, která je nyní v německém Vilsecku, do Polska zamíří 1700 vojáků ze základny Fort Bragg v Severní Karolíně a z téže základy se 300 vojáků přesune do Německa.
Mluvčí Pentagonu zdůraznil, že jde o snahu zvýšit odstrašující sílu a prezentovat připravenost k obraně ve východní Evropě a že žádní američtí vojáci nebudou posláni na Ukrajinu. Kirby dodal, že v případě potřeby mohou USA rozhodnout o dalších přesunech.
Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško prohlásil, že „tyto ničím neopodstatněné ničivé kroky pouze přispějí k vojenskému napětí a zúží pole pro politická rozhodnutí“.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se dnes znovu snažil mírnit obavy z hrozícího ruského útoku a podotkl, že Rusko zatím neshromáždilo u hranic dost vojáků na to, aby mohlo podniknout plnohodnotnou invazi. Zároveň ale řekl, že pokud Rusko udělá něco, co bude naznačovat bezprostředně hrozící invazi, Ukrajina bude schopná reagovat, jak bude nezbytné.
Šéf ukrajinské diplomacie rovněž poděkoval západním zemím za dodávky zbraní a další pomoc Ukrajině během několikaměsíční krize v jejích vztazích s Ruskem. Západní představitele vyzval, aby skoncovali s nejasnostmi ohledně možné integrace Ukrajiny do západních struktur. Ukrajina usiluje o vstup do Evropské unie i NATO.
Jednotky, jež nově USA posílají do Evropy, nepatří k 8500 vojákům, které Pentagon uvedl na Bidenův příkaz minulý týden do pohotovosti. Tato skupina je připravena k rychlému přesunu do Evropy v případě potřeby.
Stoltenberg rozmístění Američanů v Polsku, Rumunsku a Německu ocenil. „Je to důrazný projev amerického odhodlání a dodatek k jiným nedávným příspěvkům Spojených států k naší sdílené bezpečnosti – k čemuž patří 8500 vojáků uvedených do pohotovosti pro případné zapojení do jednotky rychlé reakce NATO a rovněž přítomnost letadlové lodi USS Harry Truman, která je pod velením NATO ve Středozemním moři,“ sdělil generální tajemník aliance.
Také on zdůraznil, že „toto rozmístění sil je obranné a přiměřené a dává jasně najevo, že NATO učiní k obraně svých spojenců cokoli, co bude nezbytné“.
Vyslání dalších amerických vojáků do Evropy přivítal dnes mimo jiné polský premiér Mateusz Morawiecki a další polští představitelé, uvedla polská tisková agentura PAP. Rozhodnutí Bidenovy administrativy Morawiecki označil za „další důležitý symbol jednoty a spolupráce demokratických států a odrazení Vladimira Putina od další vojenské akce“. Mluvčí polské vlády sdělil, že jde o dobrou zprávu pro Polsko, Ukrajinu a celou Evropu.
CNN oznámila, že američtí vojáci budou operovat na základě bilaterálních dohod s hostitelskými zeměmi, protože NATO zatím neaktivovalo mnohonárodnostní jednotku.
USA mají své vojáky v Evropě i mimo krizové časy, v Německu je 35 000 amerických vojáků, v Polsku dalších 4000 a v Rumunsku 900.
