V komunistických Haló novinách se soudružka Monika Hoření (16. května) rozhořčila, jak někdo může dávat nějaké rovnítko mezi nacisty a komunisty. Odpověď je prostá, kdo zná historii, byť jinou, než jakou píšou komunisté sami, tomu takové srovnání musí připadat docela věcné.
Co bylo podnětem soudružčina hněvu? Píše o tom: „V opavském regionálním tisku Region Opavsko s datem 12. května se mohli čtenáři dočíst o ‚rudé záři nad hnojem‘. Zdá se, že autor článku Zdenek Jeník zná ze své školní docházky Zápotockého knihu ‚Rudá záře nad Kladnem‘, která ho inspirovala – avšak ne v pozitivním slova smyslu, nýbrž proto, aby znectil slušné lidi. Oč jde? Autor zostudil majitele firmy Agroland ve Štěpánkovicích pana Bernarda Žídka, který k uctění vojáků Rudé armády padlých při osvobození naší země a speciálně pak Ostravska vztyčil ve dnech výročí v areálu své firmy, společně s vlajkami ČR a Ruské federace, také sovětskou vlajku se srpem a kladivem. Tedy pro každého, kdo zná historii, symbol vítězství ve druhé světové válce.“
A co má být? Komunistický režim byl zločinný, máme na to u nás i zákon. Jenže to soudružka pomíjí a píše dál:
„Ne tak pro pana Jeníka, jenž počin pana Žídka – podle mě hezký příklad úcty osvoboditelům – označil za provokaci a zakázanou propagaci komunismu. Pak ve svém zamyšlení snesl klasické již tisíckrát omleté ‚argumenty‘, že ‚podivnou absurditou naší reality je, že zatímco v Německu není představitelná existence NSDAP, u nás se KSČ(M) svojí tichou podporou podílí na vládě‘. Zdenek Jeník to vnímá jako dvojí metr, který ‚nahrává pošukům, kteří beztrestně provokují vyvěšováním sovětských vlajek a jejich argumentace je přitom trapně děravá‘.“
Pak dojde na to spojování dvou totalitních stran:
„Odhlédnu od zlolajného spojování NSDAP a komunistů. To je obehraná písnička. Komunisté byli první obětí programu NSDAP, prvními vězni hitlerovců. Nacismus se svými genocidními plány na likvidaci celých skupin obyvatelstva a celých národů, s touhou ovládnout svět, nechat žít jen germánskou rasu a ostatní – dle jeho měřítek ‚podlidi‘ – fyzicky zahubit nebo zotročit je přesným opakem osvoboditelské mise Sovětského svazu, která výše uvedené hrůzné úmysly zastavila. A symbolem tohoto vítězství je také rudý prapor se srpem a kladivem.“
Jenže tady má soudružka trochu posunutý pohled na věc. Když jen letmo nahlédneme třeba do známé Černé knihy komunismu, na které se podílel i český historik Karel Bartošek, dočteme se tam třeba, jak to vypadalo v SSSR, jehož vlajku dodnes někteří lidé hrdě vyvěšují, před začátkem „Velké vlastenecké války“:
„Pokusme se nastínit předběžnou bilanci jednotlivých aspektů této represe, které jsou přirozeně různorodé:
- Šest milionů mrtvých v důsledku hladomoru 1932–1933, což byla katastrofa, kterou lze z velké příčiny přičíst politice násilné kolektivizace a lupičským odvodům, které museli kolchozníci ze sklizně odevzdávat státu;
- 720.000 trestů smrti, z nichž za samotná léta 1937–1943 jich 680.000 vynesly po fraškovitých procesech zvláštní soudy GRU-NKVD;
- 300.000 prokázaných mrtvých v táborech mezi lety 1934–1940; odhadem 400.000 za celé období včetně let 1933–1940, o kterém nemáme přesné údaje, a bez započítání neověřitelného počtu osob, které zemřely v období od zatčení po zaregistrování vězeňskou správou jako ‚příchozí‘;
- Asi 600.000 mrtvých doložených mezi deportovanými, přesídlenými nebo zvláštními osadníky;
- Asi 2.200.000 deportovaných, přesídlených nebo zvláštních osadníků;
- Celkově asi sedm milionů osob v letech 1934–1941 nastoupilo do táborů a kolonií gulagu, přičemž pro léta 1930–1933 neexistují přesné údaje.“
Protentokrát jsme kvůli stručnosti vynechali pakt Ribbentrop-Molotov a Stalinovy dodávky strategického materiálu Hitlerovi v prvních dvou letech války, do které ještě SSSR nebyl zatažen. Nepíšeme momentálně o sovětském masakru v Katyni, jednotkách SMERŠ střílejících rudoarmějce do zad, aby náhodou neustoupili, není řeč o zatýkání československých občanů v květnových dnech roku 1945 prováděném NKVD a hrdinnými „čekisty“. Na jindy si necháme Lenina, kterého tuhle v Haló novinách oslavovali jako génia rovného Einsteinovi, jenž podepisoval rozsudky smrti nad lidmi jen proto, že patřili k nějaké společenské třídě. Tohle je jen malá ukázka, aby bylo jasné, co pro někoho znamená rudý prapor se srpem a kladivem. Komunistický teror, který byl tím hlavním, co po sobě komunisté zanechali všude, kde se dostali k moci nebo se dostat chtěli. U nás také. Ostatně generálního tajemníka KSČ Slánského si komunisté po zinscenovaném procesu pověsili sami, to neprovedla CIA. Bylo to za vlády dobrotivého Klementa Gottwalda, k jehož hrobu chodí komunisté dodnes poplakávat.
V čem byl ten režim lepší než ten Hitlerův? Koncentráky, masové vysídlování obyvatel, mučení, zbídačování lidí. Nacisté ovšem neznali divadelní procesy, kde obžalovaní odříkávají předem připravené scénáře. To byla stalinistická inovace, kterou pak převzali komunisté v satelitních státech a aplikovali na své nepřátele, domnělé nepřátele i vlastní soudruhy. Prostě „zase o krok před nimi“.
Tak ať už komunisté nechají přepisování historie, svou stranu rozpustí a dají se na pokání za své hříchy.
