Europoslanec a předseda neoficiálního "Spolku přátelství EU a Číny" Jan Zahradil FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Europoslanec Jan Zahradil a europoslankyně Kateřina Konečná se na tiskové konferenci před začátkem jednání Evropského parlamentu vyjádřili na dotaz deníku FORUM 24 k mechanismu, který by měl spojovat vládu práva v členských státech s vyplácením evropských dotací. V rámci tzv. trialogu totiž došlo k dohodě mezi Evropským parlamentem a Radou. zahradil i Konečná tuto snahu Evropské unie kritizují.
„Mám velké pochybnosti o této podmínce,“ řekl Zahradil. „Není úplně jasné, podle jakých kritérií se to bude vyhodnocovat. Může se to změnit na formu politického nátlaku,“ myslí si europoslanec za ODS a dodal, že je skeptický. „Je to výraz toho, co v EU i v USA probíhá, tedy kulturní válka,“ doplnil Jan Zahradil.
Konečná uvedla, že se Zahradilem souhlasí. „Je to nástroj, který může být velmi jednoduše zneužit,“ prohlásila. Ač europoslankyně považuje za závažné například dění v Polsku ohledně potratů, přesto by podle ní neměly podobné věci být spojovány s vyplácením evropských dotací. Konečná je přesvědčena o tom, že by pro některé státy existoval dvojí metr.
Návrh spočívá v tom, že v případě, že některá z členských zemí poruší zásady právního státu, mohou jí být pozastaveny platby z unijního rozpočtu. Umožnit by to měl nový mechanismus, na jehož právní podobě se 5. listopadu v rámci předběžné dohody shodl europarlament společně s předsednictvím Rady. Případné rozhodnutí o pozastavení budou muset přijmout státy sedmadvacítky kvalifikovanou většinou na návrh Evropské komise.
Před ohrožením evropských hodnot varují hlavně poslanci. Prostředky z víceletého rozpočtu a plánu obnovy by podle nich neměly být vkládány do rukou těm, kteří stojí proti demokracii a základním právům v Evropě. Ve zprávě přijaté 7. října vyzvali k posílení právního státu všude v Evropě prostřednictvím nového mechanismu a efektivních sankcí vůči členským státům, u nichž by bylo zjištěno jeho porušení. Parlament dlouhodobě požaduje jasná pravidla, která propojí přístup k eurofondům s podmínkou dodržování zásad právního státu.
Právní stát je v článku 2 Smlouvy o Evropské unii stanoven jako jedna z hodnot, na nichž je EU založena. Znamená to, že vlády by měly být vázány zákonem, neměly by přijímat svévolná rozhodnutí a občané by měli mít možnost zpochybnit jejich kroky před nezávislými soudy. Tento pojem rovněž zahrnuje boj proti korupci, která může někoho nespravedlivě zvýhodňovat na úkor ostatních, a chrání svobodu médií, čímž zajišťuje řádnou informovanost veřejnosti o činnosti vlády.
EU v současné době disponuje hned několika nástroji na ochranu právního státu. Evropská komise zveřejnila 30. září první výroční zprávu o právním státu, která sleduje jak pozitivní, tak i negativní vývoj týkající se této problematiky ve všech zemích sedmadvacítky. Zároveň takto monitoruje Rumunsko a Bulharsko už od jejich vstupu do EU v roce 2007. Určitý dialog o právním státu probíhá i v Radě a současné německé předsednictví plánuje v listopadu zahájit diskuse o pěti konkrétních zemích.
Pokud se Komise domnívá, že členský stát porušuje právo EU, může zahájit řízení o nesplnění povinnosti, které může vést až k finančním sankcím stanoveným Evropským soudním dvorem. Další proceduru stanovuje článek 7 Smlouvy o Evropské unii. Ta umožňuje Radě vydávat doporučení nebo jednomyslně rozhodovat o sankcích vůči konkrétnímu členskému státu, a to včetně pozastavení členských práv.
