Zbyněk Stanjura FOTO: Zbyněk Pecák / se svolením autora
FOTO: Zbyněk Pecák / se svolením autora
Kandidát na ministra financí v nové vládě a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura v pátečním rozhovoru pro Deník připomněl nanejvýš důležitou věc: občanští demokraté se chápou jako reprezentanti střední třídy. V době formování vlády Petra Fialy a zvlášť v časech, které dnes zažíváme, je opravdu zásadní, že se Občanská demokratická strana ke střední třídě hlásí, a samozřejmě u toho by nemělo zůstat. Nastupující kabinet by měl dělat všechno proto, aby střední vrstva v České republice posilovala, protože tím se bude upevňovat i naše demokracie a to rozhodně potřebujeme.
Často se hovoří o důležitosti střední třídy, o které se na jedné straně říká, že na ní stojí demokracie, a čím silnější a početnější tahle třída je, tím pevnější a stabilnější je demokratický systém. Na straně druhé ovšem zaznívá, že je to právě tahle společenská vrstva, která je pod největším ekonomickým tlakem, je nejvíce zdaněna a ve výsledku je to ona, na jejíchž bedrech spočívá většina státních výdajů.
A stejně tak je to střední třída, která údajně nejvíce chudne a na kterou velmi silně dopadá současná vysoká inflace, protože je to střední vrstva a její příslušníci, kteří mají co ztratit. Z toho všeho plyne jedna jednoduchá věc, střední vrstva potřebuje podporu a zastání, respektive nejde o žádné výhody a protekci, ale o vhodné podmínky, ve kterých se může dále rozvíjet a zapouštět hlubší kořeny.
Právě k tomu by mohla přispět i vznikající vláda, ve které by měl být s největší pravděpodobností ministrem financí Zbyněk Stanjura. V rozhovoru pro Deník minulý týden v pátek uvedl: „My jako občanští demokraté se chápeme jako reprezentanti střední třídy. Je to právě ona, která financuje podstatnou část provozu státu. Ne ti, kteří mají tu smůlu, že mají nízké příjmy, ani ti nejbohatší. Ti mají velmi často týmy právníků a parkují své firmy v daňových rájích, což sice kritizuji, ale uvědomuji si, že je to legální.“
První místopředseda občanských demokratů tak vystihl jednu z důležitých charakteristik střední třídy, bez které se dnešní stát zkrátka neobejde, protože je to právě střední vrstva, kdo ze svých daní platí veřejné služby, jako je například veřejné školství a zdravotnictví, které dnes už považujeme za takřka samozřejmé a málokdo má tendenci je zpochybňovat.
Předvídatelné a stabilní prostředí
O kousek dál Stanjura popsal ještě jeden z dalších charakteristických rysů střední třídy, když uvádí, kam svým vývojem u nás v současné době dospěla: „Ta se za posledních třicet let vyvinula a dnes její příslušníci chtějí od státu jasné věci: dobré školství, infrastrukturu, životní prostředí a solidaritu s těmi, kteří ji potřebují. Jsou to poctiví, pracovití a samostatní lidé, bez ohledu na politické preference. Pokud se chcete stát jejich reprezentanty, nasloucháte jim, protože víte, že kdo platí, rozhoduje. A platí střední třída.“
Střední vrstva je z podstaty umírněná. Nechce bourat to, co funguje, a nepřeje si nějaké radikální změny. Věci se musí měnit postupně a rozumně a hlavně musí dávat smysl. Právě z těchto důvodů je střední třída i hlavním pilířem demokracie, která na ní velkou měrou spočívá. Na druhé straně je to tahle společenská vrstva, na kterou dnes například velmi silně dopadá vysoká inflace, protože jí razantně užírá její úspory.
Zbyněk Stanjura se v tomto smyslu zastává České národní banky, která svým zvyšováním úrokových sazeb s inflací bojuje: „Jistě, někomu se zvýšením úrokové míry zkomplikuje podnikání, dolehne to i na stát, ale my máme především hájit zájmy lidí, kteří si poctivě ukládali peníze do banky. Dnes jsou úspory domácností rekordní a lidem, kteří celý život spořili na penzi, se obrovským tempem snižuje hodnota peněz. Na ty musíme myslet a podle mě na ně myslí i ČNB. Její cíl dostat inflaci zpátky je bezesporu správný. Asi nikomu nemůžeme upřít právo její rozhodnutí kritizovat, ale podle mě by se premiér takové kritiky měl zdržet.“
Střední třída by si zasloužila, aby na ni nastupující vláda myslela co nejvíce, a to nejenom ve vztahu k inflaci, kde Zbyněk Stanjura rovněž popisuje, čím by nová vláda měla přispět k úsilí, které vyvíjí ČNB. Střední třída potřebuje předvídatelné a stabilní prostředí, fungující právní stát a také fundamentální pocit spravedlnosti, že za své peníze dostává, na co má právo.
