Společnost Home Credit, vlajková loď finanční skupiny PPF Petra Kellnera, odstoupila od smlouvy s Univerzitou Karlovou. Nechce prý být vtahována do iracionálních debat, které oba subjekty poškozují. Jenže za její krach si do značné míry může sama, a to nejen podceněnou komunikací.
Jistě neplánovanou mediální pozornost vyvolala tříletá rámcová partnerská smlouva, kterou podepsal rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima se společností Home Credit, zastoupenou Jiřím Šmejcem. Zahrnovala spolupráci v oblasti vzájemné marketingové propagace, grantových a stipendijních programů. Součástí smlouvy byl finanční dar v minimální výši 1,5 milionu korun.
Podcenění situace
Spolupráce soukromých firem s vysokoškolským sektorem není neobvyklá a v obecné rovině je žádoucí. Vyplatí se oběma stranám. Pro školy znamená přísun peněz, které může využít na rozvoj výzkumu a vzdělávání. Firmy si těmito bohulibými aktivitami zlepšují mediální obraz, nebo přímo spolufinancují odbornou výuku svých budoucích spolupracovníků.
V tomto směru není nováčkem ani Home Credit, jeden z největších poskytovatelů nebankovních půjček na světě. Bez povšimnutí prošly jeho menší sponzorské dary nejen jiným vysokým školám, ale i Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jak je tedy možné, že tak prudkou odezvu vyvolala smlouva doprovázená nijak závratnou částkou půl milionu korun ročně pro slovutnou instituci s rozpočtem 11 miliard korun?
Příčin by se našlo víc, ale spíš je překvapující, že pravděpodobnost takového vývoje podcenily oba subjekty. Provázely jej totiž rozporuplné okolnosti vyvolávající atmosféru nedůvěry, ačkoli některé reakce se možná mohly zdát až příliš vyostřené.
Především došlo ke komunikačnímu šumu, když se o podpisu smlouvy dozvěděla drtivá většina zástupců univerzity z médií, a to i těch fakult, jichž by se měla týkat následující spolupráce. Peníze měly putovat na konto Matematicko-fyzikální fakulty UK a Institutu ekonomických studií. Vedení univerzity později přiznalo „nedorozumění v hektické komunikační situaci“, že mělo o detailech smlouvy informovat včas a podrobněji, jenže to už byl oheň na střeše.
Hlavní partner za „drobné“
Proti uzavřenému partnerství protestovali zástupci některých fakult, ale i stovky studentů, kteří vyzvali rektorát, aby od smlouvy odstoupil a aby se jí zabýval akademický senát, který však nemá schvalování smluv ve své kompetenci.
Otazníky vyvolalo už jen povýšení spolupráce s Home Credit na úroveň hlavního partnera univerzity, což působilo i vzhledem k výši finančního daru poněkud nadneseně. Kritici namítali, že nejstarší česká univerzita prodává svoje jméno za „drobné“ za tak výlučné postavení.
Hlavní zádrhel však nastal v jiné souvislosti. Společnost Home Credit se opakovaně dostala do sporu s projektem Sinopsis pod Ústavem Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Sinologové účastnící se v tomto projektu informují o dění v Číně z pohledu čínských, českých a světových médií.
Poslední kontroverze se sinology Univerzity Karlovy se odehrála „shodou okolností“ začátkem září, tedy několik týdnů před podpisem smlouvy. Sinopsis otevřel problém podnikání Home Credit v Číně, kde má 51 milionů klientů.
Spor o byznys v Číně
„V poslední době se v Číně množí články, které upozorňují na nekalé praktiky této firmy,“ uvedla sinoložka Lomová. Podle analýzy, kterou Sinopsis v té době zveřejnil, je podnikání Home Credit v Asii založené na skrytých poplatcích, na které nejsou lidé náležitě upozorněni. Na byznysový model firmy v Číně podle analýzy nahlíží řada čínských finančních komentátorů jako na značně rizikový. Home Credit se podle nich ve velkém orientuje na zákazníky, kde je silné riziko nevymahatelnosti dluhu. Firma je prý proto kontroverzní i v česko-čínských politických vztazích.
Skupina PPF se tehdy důrazně ohradila. „Články vypovídají o základní neznalosti principů finančního podnikání. Lidé ze Sinopsis tak definitivně potvrdili, že jim nejde o fakta, ale pouze o manipulaci, poškozování dobrého jména společnosti Home Credit a skupiny PPF a šíření lživých informací,“ uvedla v prohlášení a napadá sinology z nepřesného překladu textů.
Na Twitteru ještě PPF přitvrdila stylem, který o to více rezonuje v současné situaci. „V rámci akademických diskusních svobod je možné tolerovat ledacos, ale žurnalistika má vycházet z přesných a prokazatelných faktů. Způsob, jakým zdrojuje své informace Sinopsis, odpovídá práci fake news serverů,“ uvedla 3. září.
Nepoškozovat dobré jméno
Takto vyostřená polemika Kellnerovy společnosti se sinology z Univerzity Karlovy byla zarámována bodem podepsané smlouvy, ve kterém se „obě strany zavazují zdržet všeho, co by mohlo poškodit dobré jméno a pověst obou stran“. Obě strany se mohou stokrát dušovat, že jde o běžné ujednání, ale nepoužívá se vždycky a všude.
Odtud není daleko k obavám, že hrozí omezování akademických svobod, což obě strany popírají. Je však těžko vysvětlitelné, že je tato smlouva uzavřena s tímto ustanovením právě s touto firmou a ve výše uvedených i časových souvislostech. To opravdu nikomu nedošlo, že to může působit přinejmenším podivně?
Navíc je všeobecně známo, že PPF tvrdě prosazuje své obchodní zájmy v Rusku a Číně, což sice dělá i řada západních firem, ale tuzemské podmínky jsou specifické. Nejbohatší muž v zemi Petr Kellner podle osobního svědectví marketingového experta Martina Jaroše považuje za největší zahraničněpolitický úspěch země od roku 1989 dvoudenní návštěvu čínského prezidenta v Praze. K prosazení svého byznysu v Číně využívá vysoce postavené politiky v čele s prezidentem Milošem Zemanem.
Proto se nelze stoprocentně vyhnout podezření, že si chtěl Home Credit vylepšit sponzorskou smlouvou kredit právě na Univerzitě Karlově, kde se nachází největší ohnisko jeho kritiky. Jakékoli odmítání takového „paranoidního“ uvažování, jak dnes tvrdí zástupci firmy, se chtě nechtě dostává do konfrontace s její obdobně „paranoidní“ démonizací projektu Sinopsis. Konflikt zájmů je patrný a reakci mohli čekat.