Ilustrační foto, koncert FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Soukromé pražské divadlo La Fabrika je podle svého majitele a ředitele Richarda Balouse v podstatě v lockdownu. „Oficiálně ne, ale ta současná situace je pro nás horší, než kdyby skutečný lockdown byl,“ říká s odkazem na současná proticovidová omezení. Na kulturní akce smí maximálně tisícovka sedících diváků, vyžaduje se od nich potvrzení o očkování. Lidé teď za kulturou chodí málo, řada akcí se ruší a kompenzace pořadatelé nedostanou. Alespoň o nich zatím nikdo neví.
„V roce 2019 jsme v divadle měli 288 akcí, loni 73 akcí a letos, pokud se nám podaří odehrát zbylá představení, to bude už jen 52 akcí. Ten propad je obrovský. Jsme na šestině toho, co před covidem,“ popisuje Richard Balous, jak tvrdě dopadá už třetí vlna covidových opatření na jeho divadlo.
Další nejistá sezóna
Kultura je jedním z nejpostiženějších sektorů. Nejde jen o samotné umělce, kteří především v loňském roce přišli o většinu výdělků, ale v této fázi především o pořadatele kulturních akcí. Už třetí sezónu tápou ve vzduchoprázdnu.
„Když nás zavřeli v březnu 2020, vše, co jsme měli naplánováno, spadlo do koše. Po rozvolnění jsme loni v létě připravovali akce na podzim a zase se vše zavřelo. A stejný scénář se opakuje teď. Znovu se vše bortí. Je to náročné nejen ekonomicky, ale už i motivačně,“ popisuje složitou situaci specifického sektoru majitel ostravského Centra Pant Petr Pánek. Organizuje kulturní program zahrnující divadelní představení, koncerty a besedy na různá společenská témata.
„V první fázi, když se zavřelo ze dne na den, jsme rovnou přišli o téměř 80 tisíc korun za propagaci akcí, které se neuskutečnily. Ztrátu nám nikdo nenahradil. Pro oblastní kulturní centrum je to přitom docela dost peněz,“ popisuje některé ekonomické ztráty. Než ministerstvo průmyslu rozšířilo okruh žadatelů o kompenzace, přišel o půl milionu korun.
„Kompenzace byly totiž vypsané jen pro podnikatele a my jsme neziskový sektor, navíc multikulturní prostor, takže jsme dlouho nezapadali do žádné konkrétní kategorie. Posun nastal až na podzim loňského roku, kdy nějaké peníze, které ztráty alespoň částečně vyrovnaly, přišly,“ říká Petr Pánek.
Návyky lidí se změnily
Dlouhodobý dopad na kulturní sektor bude podle něj mít hlavně změna návyků diváků. „Lidé si odvykli chodit za kulturou. Společnost je návykově rozbitá. Zatímco dřív lidé chodili třeba na debaty, dnes si pustí podcast, místo kina zase Netflix. Tyto možnosti měli sice lidé i předtím, ale stále vítězil návyk chodit ven. Dnes se lidé bojí a také zpohodlněli,“ vyjmenovává Pánek.
Odráží se to zásadně v předprodejích vstupenek. A pokud se vstupenky neprodávají, organizátoři nebudou chtít podstupovat riziko velkých ztrát.
„Když se jedná o větší akce a neprodáte vstupenky, tak jdou ztráty do statisíců i miliónů, je to pak obrovský risk. I u nás v Pantu v malém měřítku zažíváme napjaté situace, protože lidé s nákupem vstupenek čekají skutečně na poslední chvíli, kdy už je pravděpodobné, že akci nikdo nezruší. To je nálada, ve které se nedá dlouhodobě plánovat a pracovat,“ říká šéf ostravského kulturního centra. Jeho slova potvrzuje i Richard Balous z pražské La Fabriky.
„Například v současné situaci nám stát nezakázal hrát, ale lidé od politiků a z médií pořád slyší: nikam nechoďte, buďte doma. Propad předprodeje je naprosto katastrofální. I představení, která byla dříve během tří dnů vyprodaná, těžko naplňujeme,“ říká Balous.
Promotér hudebních akcí David Gaydečka zase řešil situaci, kdy na vánoční koncert hudebníka Michala Prokopa, kam plánoval prodat dva tisíce lístků, musel zastavit předprodej kvůli omezení počtu účastníků na tisícovku.
„Přišli jsme kvůli tomuto opatření o poměrně vysokou částku a pokud vím, žádnou kompenzaci za to nedostaneme. Podle mých informací vláda certifikovala v Bruselu kompenzace pouze na rok, a proto je není teď schopná vyhlásit,“ říká David Gaydečka.
Kompenzace s otazníky
Podle mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánky Filipové je ale problém jinde: „Hlavní není to, jestli jsou programy notifikovány u Evropské komise do určitého data. Požádat o prodloužení notifikace není složité. Klíčové ale je, aby případné kompenzace pokryly co nejdelší období ztrát a za současné vlády je složité zavázat stát k něčemu, na co nevíme, jaký bude mít názor nová vláda. Komplikací je i stav rozpočtového provizoria,“ tvrdí.
Podle Filipové se v současné době nepočítá s obnovením kompenzačního programu Covid kultura. „Počítá se ale s obnovením kompenzačního bonusu, který je i pro OSVČ, a tam by se mohli vejít i umělci. Pak se počítá také s tím, že v naší gesci by měly být i nepokryté náklady a program Covid 2021. I do toho by se mohli teoreticky vejít lidé z umělecké sféry,“ říká Filipová. Zatím není jasné, kdy vláda případné kompenzační programy vyhlásí.
Podle Petra Pánka tak může být současná covidová vlna pro řadu kulturních pořadatelů smrtelná.
„Z mého pohledu bude současná situace mnohem smrtelnější, než byla obě předchozí covidová období, protože nikdo už nemá finanční rezervy. Pořadatelům dochází trpělivost i motivace cokoliv organizovat v tak nejisté atmosféře a pak jsou tam i zmiňované nabourané návyky diváků. V létě jsme si říkali, že se lidé budou těšit na kulturu, budou chodit. Dnes už víme, že to tak není. Pozitivní očekávání tak už dnes nemá nikdo,“ konstatuje Pánek.
Text publikujeme s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org.
