Společnost Meta (ilustrační foto) FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Ačkoliv západní společnosti zatím neoznámily konkrétní plány na návrat do Ruska, ruští představitelé si už veřejně kladou podmínky, za kterých by se podniky mohly do země vrátit. Patří mezi ně práce na anektovaných územích, zrušení západních sankcí i platby.
Firmy z „nepřátelských zemí“, mezi které patří Spojené státy americké, Japonsko, Austrálie, Jižní Korea a většina evropských zemí, se mohou do Ruska vrátit pouze v případě, že dostanou povolení od vládní Komise pro zahraniční investice, oznámilo v úterý ruské ministerstvo financí.
Podle mluvčí ruské diplomacie Marii Zacharovové západní „marnotratné“ společnosti „odešly proto, že jim to nařídili jejich páni – politické režimy členských států EU a bruselská byrokracie“. „A protože tomu tak je, je třeba je nyní vnímat právě takto: nikoli jako hospodářské subjekty, ale jako nástroje, které používají nepřátelské režimy ve své hybridní válce proti Rusku,“ poznamenala na komunikační platformě Telegram s tím, že „některé z těchto společností již tři roky sponzorují vraždění našich občanů“.
„Stačí jediné slovo státníků jejich země zpochybňující výsledek druhé světové války, výkon Rudé armády a sovětského lidu při porážce nacismu a fašismu, a jejich firmy pocítí následky. To platí i pro památku našich hrdinů speciální vojenské operace (války na Ukrajině, pozn. red.),“ dodala Zacharovová.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí zároveň ujistila ruské firmy, že jim bude zaručeno, „že nebudou vyměněny za francouzské hadry a italské bačkory“.
Rekordní pokuta pro Google a ztráta pozic na trhu
Podmínky, které v posledních dnech popsali ruští představitelé, se mění v závislosti na odvětví nebo konkrétní společnosti. Například automobilky se v případě návratu na ruský trh nebudou moci vrátit na stejné pozice, jaké měly před odchodem ze země. „Nebude možné se jen tak vrátit na pozice, jaké měly před odchodem,“ prohlásil Děnis Manturov, první vicepremiér Ruska.
Obchodní řetězce zároveň podle něj budou muset otevírat obchody i na anektovaných územích Ukrajiny. „Naše území Ruské federace je jednotné z hlediska pravidel a přístupů, neměly by tam být žádné mezery.“
Nebude možné se jen tak vrátit na pozice, jaké měly před odchodem.
Provozovatelé platebních systémů Visa a Mastercard se budou moci vrátit až poté, co budou zrušeny sankce vůči Národnímu systému platebních karet, které zavedly Spojené státy na konci února loňského roku, řekl podle ruského nezávislého webu Agentstvo místopředseda představenstva ruské banky VTB Dmitrij Pjanov.
Společnost Apple, která uzavřela svůj ruský online obchod krátce po začátku války na Ukrajině, by měla podle telegramového kanálu Mash, který má blízko k orgánům činným v trestním řízení, zaplatit 40 milionů rublů dluhu za vadné výrobky. Společnost podle kanálu nadále působí na ruském trhu, ale „neplní své záruční závazky“. Společnost Google by zase měla zaplatit pokutu 2,1 kvintiliardy dolarů v souvislosti s blokací několika kanálů na YouTube.
Další technologický gigant Meta, které provozuje sociální sítě Instagram a Facebook, musí, aby byly její služby na ruském území odblokovány, „projevit ochotu k nápravě“, popsal pro kanál Mash předseda výboru pro informační politiku Sergej Bojarskij. Z příspěvku kanálu také vyplývá, že by sociální sítě měly otevřít své pobočky v Rusku.
Do poloviny roku zpět v Rusku?
O možném návratu západních společností do Ruska se začaly aktivně objevovat po prvním telefonickém hovoru mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem v polovině února. Americký prezident tehdy napsal, že se s Putinem shodli na tom, že chtějí zastavit umírání „milionů lidí“ ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou. „Dohodli jsme se, že spolu budeme velmi úzce spolupracovat, včetně vzájemné návštěvy našich národů. Dohodli jsme se také, že naše týmy okamžitě zahájí jednání,“ napsal na své sociální sít Truth Social.
Dva dny po telefonátu napsala jihokorejská agentura Jonhap, že automobilka Hyundai zvažuje návrat na ruský trh. Společnost později tuto informaci popřela. Návrat do Ruska nevylučuje také francouzská automobilka Renault. „Raději bych se soustředil na budování budoucnosti než na dohánění minulosti, ale jsme obchodníci. Když uvidíme obchodní příležitost, pokusíme se jí využít,“ řekl v rozhovoru pro Financial Times generální ředitel společnosti Luca de Meo.
„Upřímně řečeno, o takovém scénáři jsem nepřemýšlel, protože se všechno neustále hýbe,“ dodal. „Uvidíme, jak se věci vyvinou.“
Podle jednoho z ruských vyjednavačů Kirilla Dmitrijeva by se některé americké společnosti mohly vrátit do země do poloviny roku. „Proces návratu amerických společností však nebude snadný, protože mnohé tržní mezery jsou již obsazeny,“ poznamenal Dmitrijev.
Putin zároveň pověřil vládu, aby vypracovala mechanismus návratu podniků, a jmenoval Dmitrijeva, který stojí v čele ruského fondu přímých investic a během jednání se Spojenými státy je zodpovědný za ekonomickou stránku, svým zástupcem pro hospodářskou spolupráci se zahraničím.
Dmitrijev odhaduje ztráty amerických podniků z odchodu z ruského trhu na více než 300 miliard dolarů. „Americké ropné společnosti v Rusku velmi úspěšně podnikaly. Myslíme si, že se v určitém okamžiku vrátí, protože proč by se chtěly vzdát příležitostí přístupu k ruským přírodním zdrojům,“ řekl deníku The New York Times.
„Samozřejmě, že za ty tři roky byly mezery obsazeny. Není snadné se vrátit,“ řekl už dříve šéf Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů Alexandr Šochin. Mnoho zahraničních společností podle něj opustilo trh s možností návratu, zatímco „Rusko se orientuje na dodržování mezinárodního práva“.
I přes pokračující válku na Ukrajině některé západní společnosti své podnikání neopustily. V Rusku také stále působí několik velkých farmaceutických společností, jmenovitě britská AstraZeneca a americký Pfizer. Z potravinářských gigantů v Rusku nadále působí americký Kraft Heinz, německý obchodní řetězec Globus, americké řetězce restaurací TGI Friday’s a Subway či britský Unilever. Mezi další známé firmy, které stojí za zmínku, patří třeba textilní společnosti Calzedonia, Diesel, Lacoste či Quicksilver, nápojová značka Red Bull nebo tabáková společnost Philip Morris.
