Česká diplomacie řeší choulostivou otázku, zda si má zachovat zastoupení na úrovni velvyslance v Rusku a zda by měl být jmenován nový. Jde o jednu z nejtěžších misí, kterou může český diplomat či diplomatka v současnosti vykonávat. Prezident Petr Pavel si v aktuální situaci nedokáže představit, že by český velvyslanec v Moskvě působil. Vládní představitelé se k otázce staví pragmaticky. Může tak dojít k dalšímu sporu mezi hlavou státu a kabinetem Petra Fialy (ODS).
Pro prosazování zájmů České republiky v Rusku je důležité mít diplomatickou přítomnost v Moskvě i na úrovni velvyslance. Na konci září to před odletem na návštěvu Rumunska řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Mě nijak netěší, v jakém stavu jsou česko-ruské vztahy. Pravidelně a velice tvrdě odsuzujeme ruskou agresi proti Ukrajině, nicméně všechny ostatní klíčové země našeho bloku mají velvyslanecké zastoupení v Moskvě,“ dodal šéf české diplomacie.
Nelze upustit od snahy stále hledat cesty
Podobně se k otázce zastoupení České republiky v Ruské federaci staví i předseda vlády Petr Fiala (ODS). „Chceme mít v Rusku zastoupení, které nejlépe odpovídá českým zájmům, tedy obdobně, jak ho mají nastavené naši spojenci, se kterými postup koordinujeme,“ napsal deníku FORUM 24 premiér Fiala.
Velvyslance v Rusku má mít Česká republika i podle místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. „I když zásadně nesouhlasíme s politikou současné vlády Vladimira Putina, tak proto nelze upustit od snahy stále znovu a znovu hledat cesty k diplomatickým řešením problémů. Moudré je usilovat o udržení diplomatických vztahů a být maximálně připraven na to být u toho, když nastane moment mírového diplomatického řešení ukončení konfliktu na Ukrajině, ale i v jiných oblastech mocenské zahraniční politiky Ruska,“ odpověděl na dotaz deníku FORUM 24 s tím, že dříve či později taková situace nastane.
Jenže proti se staví Pražský hrad v čele s prezidentem Petrem Pavlem. Ten už dříve v rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil, že si zástupce České republiky v Rusku na nejvyšší diplomatické úrovni nedokáže představit. „Co bychom tím jako Česká republika získali, kdybychom usilovali o obnovení postu velvyslance v Ruské federaci. Vidím spíše negativa než pozitiva,“ řekl s tím, že si chce vyslechnou argumentaci.
„V tuto chvíli si to nedokážu představit. Navíc si myslím, že bychom tím dost popřeli to, co děláme ve prospěch Ukrajiny, kdybychom požádali prezidenta Putina o obnovení normálních diplomatických vztahů,“ dodal v rozhovoru pro Lidové noviny.
Stoprocentní shoda ale nepanuje ani mezi vládními stranami. „V případě vyslání nového velvyslance bychom museli žádat Vladimira Putina, aby jej přijal a převzal prověřovací listiny. To si osobně neumím představit,“ napsala deníku FORUM 24 předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan na dotaz deníku FORUM 24 nereagoval.
Rozhoří se nový spor mezi vládou a Hradem?
Procedura jmenování velvyslance je jasná. Ministr zahraničních věcí velvyslance navrhne vládě, po jejím schválení je návrh předložen k podpisu prezidentu republiky, který velvyslance jmenuje s kontrasignací, tedy podpisem předsedy vlády. Poté je životopis designovaného velvyslance zaslán přijímající zemi, která během týdnů až několika měsíců vysloví souhlas. Přijímající země následně vyhotoví listiny, které pověřují velvyslance a doporučují ho hlavě přijímajícího státu. Současně je formální listinou odvoláván stávající velvyslanec v dotyčné zemi.
Podle informací deníku FORUM 24 vláda o svém postupu stále vyjednává. Probíhat bude ještě jednání na půdorysu K5, tedy předsedů vládních stran. O otázku budoucích vztahů mezi Ruskem a Českem se ale zajímají i poslanci. Například TOP 09 měla minulý týden na jednání poslaneckého klubu ministra zahraničních věcí Lipavského.
Nevidím důvod, proč bychom teď měli mít velvyslance Moskvě.
Jeho argumenty, proč by Česká republika měla mít v Rusku zástupce na nejvyšší úrovni, ale podle všeho nepadly na úrodnou půdu. Například už v září předseda zahraničního výboru poslanecké sněmovny a poslanec za TOP 09 Marek Ženíšek na sociální síti X psal, že s vysláním velvyslance do Ruska nesouhlasí.
V úterý potom svůj postoj na stejné sociální síti znovu potvrdil. „Není žádný důvod udržovat diplomatické styky na nejvyšší úrovni s teroristickým státem, který nás označil za nepřátele. Pokud na Rusko něco platí, je to hrdost, síla a konzistentní postoj. Vysláním nového velvyslance bychom dali možnost Putinovi, aby ho posuzoval. To přece nechceme,“ napsal.
Mezi prezidentem, který si velvyslance v Rusku nedokáže představit, a vládou, která v celé záležitosti vystupuje spíše pragmaticky, tak může dojít ke sporu. Nastat ale může i další situace. Vláda sice schválí nového velvyslance, ale ten do Ruska odcestuje bez pověřovacích listin. Fakticky by tak v zemi působil jako chargé d’affaires. Na stejné úrovni má Česko nastavené vztahy například s Běloruskem.
Většina zemí Evropské unie má v Moskvě velvyslance. Nové velvyslance do Ruska od začátku války poslalo například Německo, Spojené státy americké a Velká Británie. Naopak Pobaltí a Island své velvyslance stáhly, případně byli vykázáni.
Českou republiku v současné době v Ruské federaci fakticky zastupuje chargé d’affaires Jiří Čistecký. Stále platný velvyslanec Vítězslav Pivoňka pobývá v Praze. Velvyslancem v Rusku je od roku 2018, předtím čtyři roky stejný post zastával v Ázerbájdžánu. V letech 2006 až 2011 působil jako zástupce velvyslance v Kyjevě, zhruba rok také jako chargé d’affaires. Česko-ruské vztahy jsou na bodě mrazu po aféře Vrbětice a po ruské invazi na Ukrajinu. Pivoňka byl z Moskvy stažen bez udání důvodu.
Česká diplomacie právě teď řeší, kdo by ho měl nahradit. Nejde přitom jen o diplomatickou otázku. S válkou na Ukrajině a zpřetrháním vztahů mezi Ruskou federací a Českou republikou se z funkce velvyslance v Rusku stala otázka výsostně politická.