Žijeme v éře testů proti zákeřné a nebezpečné infekci. Vedle covidu tu máme ještě jednu obzvlášť nebezpečnou nákazu, kterou také potřebujeme diagnostikovat dobrým testem. Je to nákaza, která zamořila naši politiku i naše média.
V různých zemích na sebe bere tato nákaza různé formy, ale vesměs je průběh nemoci podobný. Jde o populismus ztopořený do vypjaté autokratické a agresivní formy, která nemá žádné zábrany a šíří se propagandou. Nemocný pak fanaticky šíří zvrácené bludy a jeho mozek postupně měkne až do stavu, kdy zcela ztrácí kritické myšlení a schopnost zdravého úsudku. Také má sklon ke konspiračnímu a paranoidnímu myšlení, což se projevuje tím, že vidí spiknutí a vazby, jež neexistují.
Starší a osamělí jedinci sedávají dlouhé dny u počítačů a přeposílají řetězové e-maily. Ti mladší nakažení jedinci, kteří jsou sociálně zdatnější, píší do uznávaných médií. Ve své ryzí podstatě jde o podobně primitivní nesmysly, ale ti zdatnější jim dokáží vtisknout ještě zákeřnější formu, neboť je maskují formálně inteligentním projevem.
U nás se tato infekce jmenuje babišismus a šíří se tu již deset let. V posledních letech jsou některé její místní mutace stále nebezpečnější. Tady v Česku je totiž třeba konstatovat velmi nízký stupeň protilátek a vysokou nakažlivost jejích mutací.
Nyní tu máme nový a docela spolehlivý test, kterým můžeme určit, jakou hladinu nákazy babišismu si v sobě testovaný člověk nese. Není to vlastně náhoda, že testem na kontaminaci virem propagandy Andreje Babiše staršího je postoj ke kauze Andreje Babiše mladšího. Když vám někdo tvrdí, že Andreje Babiše mladšího si vodí jako loutku opozice vedená Petrem Fialou, tak máte co do činění s akutním projevem této nemoci. Takový nešťastník patří do karantény. Pak jsou tu i lehčí formy infekce. Projevují se tím, že nám nemocný může tvrdit, že příběh Andreje Babiše mladšího je jen jeho věcí a měl by si urovnat své vztahy s otcem sám, protože jde o jejich soukromou věc.
Marek Stoniš z Reflexu napsal, že ve sporu Babiše staršího s Babišem mladším jde jen o jedno: „Je to rodinný spor, do kterého příliš nevidíme…“ Snad se pletu a je to jen vlčí mlha, kdy člověk nevidí realitu. O pouhý rodinný spor, do něhož není vidět, tu vážně nejde. Je to zásadní společenský spor o pojetí spravedlnosti. A do tohoto sporu už navíc vidíme dost dobře.
V kauze Andreje Babiše mladšího jde o toto:
1. O lidskou důstojnost člověka, kterému bylo ublíženo.
2. Bylo mu ublíženo vlastním otcem.
3. Tím otcem je premiér České republiky.
4. Ten premiér spáchal zjevně trestný čin, jehož vyšetřování zřejmě nelze stále ukončit, protože policie podléhá vládě.
5. Tento otec a premiér zjevně zabránil výslechu svého syna na policii tím, že z něj nechal udělat blázna.
6. Premiér členské země NATO nechal odvléct vlastního syna na Ruskem protiprávně anektovaný Krym a najal si na to ruského občana, který je zlodějem aut.
7. Média, jež patří otci a premiérovi, šíří zmanipulovaný obraz situace a ten pak přebírají novináři v jiných médiích. Hlavním rysem této společenské nákazy je relativizace pravdy, která se ve výkladu kauzy Babišova syna projevuje každý den a slouží propagandě premiéra a otce.
Tak to je tedy v kostce ten „normální rodinný spor, který by se neměl tahat do politiky“.
Mnohem zákeřnější formu infekce projevil na serveru Info.cz Jan Palička v článku, který má příznačný titulek: „Vrtěti Andrejem mladším: Dění kolem premiérova syna vyvrcholilo tradiční opoziční fraškou“. Andreje Babiše ml. pan Palička označil za „loutku“, kterou vodí opozice tak, že k tomu chybí už jen flašinet. Je to nestydatost první třídy. Skutečnost je taková, že Jana Paličku jako loutku vodí Marek Prchal – a už k tomu chybí jenom ten flašinet.
Když Palička píše o „tradiční opoziční frašce“, tak dává jasně najevo, jak mu opozice leží v žaludku. To by samo o sobě bylo jeho plné právo. My jen na rozdíl od něj denně vidíme frašku docela jinou. Totiž vládní frašku. Denně sledujeme, jak se lidé pod vlivem vládní frašky chovají jako trapné loutky. Jen je nikdo neodváží na Krym, ale dostávají vysoké státní funkce. Ti lidé jsou na rozdíl od Andreje Babiše ml. opravdu těžce morálně nemocní.
Ta pravá kontaminace ale nespočívá v házení hnoje na opozici. To je v demokracii legitimní činnost. Infekce spočívá opět v lhaní a překrucování. Andreje Babiše mladšího nevede opozice jako loutku. Takové tvrzení je zákeřné a prolhané přesně tak jako celá propaganda ANO a pan Palička této propagandě opravdu skvěle posloužil.
Navíc je to celé přesně opačně. Je to právě Andrej Babiš mladší, kdo má jako svéprávný člověk naprosté právo se třeba zúčastnit jakékoli veřejné debaty, a jestli chce vést politickou kampaň, tak ať si ji přeci vede. Copak jeho otec smí vést svoji gigantickou a nekonečně zaplacenou kampaň a jeho syn nemá právo vyjadřovat své názory? Kde to žijeme, že je tu tolik obránců silnějších proti slabším? Asi v džungli.
Je smutné, že kontaminaci babišismem musíme testovat na vztahu k osudu Andreje Babiše mladšího. Ale funguje to. Bohužel přesně. Kdo chce premiérova syna umlčet, měl by se jít léčit z této nemoci. Když Hospodářské noviny poprvé varovaly před zatahováním premiérova syna do kampaně a doporučily mu, aby si vyřídil svůj vztah s otcem sám, tak bylo jasné, že Babišovy továrny na propagandu jedou na plné obrátky. Výsledkem této propagandy je naprostá demoralizace, cynismus a pohrdání lidskou důstojností konkrétního člověka ve prospěch predátorského systému, který tu vládne. A samozřejmě touha poškodit demokratickou opozici před volbami.
Kdo tvrdí, že demokratická opozice vodí Andreje Babiše ml. jako loutku, ten lže. Opozice má své lídry, své transparentní struktury založené na mandátu a zodpovědnosti. Žádný z lídrů či orgánů ani jedné ze dvou koalic nemá co do činění s vystupováním Andreje Babiše mladšího. To, že tu je široká fronta kritiků a odpůrců Babiše otce, vůbec nic neříká o tom, že by někdo někoho vodil. Jsme samostatní lidé. A to včetně Andreje Babiše mladšího.