Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral FOTO: ČTK/Kamaryt Michal
FOTO: ČTK/Kamaryt Michal
KOMENTÁŘ / Tak se nám tu v našem českém rybníčku zase jednou rozčeřila voda. A znovu se tak stalo kvůli České televizi a Českému rozhlasu (ČRo tentokrát vede), a to z toho důvodu, jaká je vlastně jejich role, co mají nebo nemají dělat a kdo že se k tomu vlastně může vyjadřovat. A bylo by dobré si říct, že tady vážně nejde o svobodu a demokracii. Už dávno ne.
Na začátku debaty by bylo dobré si ujasnit, kdo je kdo. Nebo spíše, kdo není. Pokud někdo kritizuje veřejnoprávní média, případně se mu nelíbí některý pořad či směr, neznamená to nutně, že jde o fanouška Tomia Okamury či Andreje Babiše, kteří chtějí, aby všechno vypadalo jako z Ruska či z holdingu, a požadují, aby do vysílání chodil kdejaký primitiv, co sám sebe prohlašuje za odborníka. Bavíme se o debatě v demokratickém spektru.
Dost otázek
Ale teď se pojďme obrátit na všechny ty, které pohoršuje, že se někomu nelíbí jeden trapný pořad, který skoro není fyzicky možné doposlechnout, aby člověk neusnul nudou, nebo že si někdo myslí, že by Český rozhlas neměl dělat podcasty. Kritika je v rámci obrany svobody a demokracie, kterou podle vašeho názoru veřejnoprávní média tak houževnatě brání, ohrožením této svobody a demokracie? Nebývala náhodou její součástí?
A pojďme se na ně obrátit ještě s dalšími otázkami. V jaké společenské situaci, která se týkala vnitropolitické situace a přímého ohrožení demokracie (například ze strany jistého oligarchy) udělala veřejnoprávní média všechno pro to, aby tomuto ohrožení zabránila? Který konkrétní pořad je tím pořadem, jehož zrušení by znamenalo nejistou budoucnost?
Logické by samozřejmě bylo, kdybychom mohli odpovědět, že se jedná o pořad nejdůležitější: Události ČT, případně zprávy, které vysílá hlavní program ČRo, Radiožurnál. Takový nesmysl ale může říci pouze někdo, kdo tyto pořady nesleduje, respektive neposlouchá. Protože pokud jde o politickou situaci v České republice, je naprosto výjimečné, že by se tam člověk dozvěděl něco zásadního.
Kritika je normální
Události ČT jsou předimenzovaná nuda. Ve veřejnoprávních médiích z hlediska domácí politiky převládá neustálé strašení chudobou, které je vskutku nesnesitelné, případně regionální zprávičky, z nichž se dělá událost celostátního významu. Je normální, že tento stav mnoha lidem vadí. Stejně jako je normální, že tvůrcům podcastů a soukromým majitelům médií vadí pokřivování tržních podmínek.
Co přesně veřejnoprávního je na vysílání sportu každou hodinu a na přítomnosti osmi redaktorů na hokejových stadionech? Potřebujeme televizní kanál pro děti placený z koncesionářských poplatků? A už jste si někdy všimli, kolik stanic má Český rozhlas? Které z nich jste si někdy pustili?
Ano, ve veřejnoprávních médiích pracuje mnoho dobrých novinářů a vznikají tam dobré věci. Pokud ale debata bude nadále probíhat tím způsobem, že bude pomalu zakázáno cokoli kritizovat, povede to k jedinému: k jejich nevyhnutelnému konci.
