Velice často si stěžujeme, že někteří naši politici příliš nectí pravidla demokratického soutěžení stran a názorů. Občas jde o pravidla psaná, třeba když po první historicky přímé volbě prezidenta soud konstatoval, že v kampani vítězného kandidáta se otevřeně lhalo. Jindy zase o pravidla nepsaná, třeba když vláda v demisi dělá dalekosáhlé personální změny. Často slyšíme nářky, že ve vyspělé demokracii by se něco takového stát nemohlo. To je ale pravda jen částečně.

Dobrým příkladem je momentální dění ve Wisconsinu. Tamní guvernér Scott Walker totiž odmítá vypsat doplňovací volby na křesla, která se uvolnila v obou komorách státního zákonodárného sboru poté, kdy dva jeho členové v prosinci rezignovali, aby se mohli zapojit do Walkerovy vlády. Zákon v takovém případě nařizuje guvernérovi bezodkladně vypsat v dotčených obvodech volby nové. Ten to ale ignoruje s tím, že vypisování voleb v roce, kdy se mají v listopadu konat ty řádné, je plýtvání penězi daňových poplatníků. Slibuje schválit nový zákon, který by mu umožňoval v těchto případech volby nevypsat.

Potíž je ale v tom, že ten současný mu to celkem jednoznačně přikazuje. Bývalí členové legislativy rezignovali už v prosinci, ale jelikož ti nově zvolení budou do úřadu uvedeni až v lednu příštího roku, reálně by tedy voliči ve dvou obvodech neměli zastoupení celý rok. V senátu to znamená čtvrtinu délky mandátu a v dolní dokonce polovinu. Opoziční demokraté se tak obrátili na soud.

Může se to zdát jako malichernost, ale nezapomínejme, že boj proti zdanění bez odpovídajícího zastoupení stál na počátku americké vzpoury proti Británii. Krom zákona, který mluví jasnou řečí, tak případ odkazuje k bytostným otázkám o povaze amerického politického systému. Byť nejde úplně srovnávat svou povahu a významem s případy týkajícími se stanovení volebních obvodů, které dospěly až k nejvyšším soudům několika států, jedná se o důležitý precedent.

Soud rozhodl ve prospěch stěžovatelů a nařídil guvernéru Walkerovi volby bezodkladně vyhlásit. Došlo k tomu 22. března a o významu případu svědčí i to, že se na straně žalobců angažoval bývalý ministr spravedlnosti Eric Holder. Walker ale přišel s novou kličkou, kdy požádal o čas navíc, aby stihl sepsat a schválit nový zákon, který by mu umožňoval volby nevypsat. I to mu o týden později, 29. března, soudce Richard Niess zamítl s tím, že přece nerozhoduje o tom, co může zákon říkat v budoucnu, ale jak mluví v danou chvíli.

Walker prý zvažoval, zda se obrátit na nejvyšší soud státu Wisconsin – zlé jazyky tvrdí, že se bál výsledků doplňovacích voleb poté, kdy jedny takové do státního senátu republikáni v lednu prohráli v obvodě, kde Trump v roce 2016 vyhrál o 17 procentních bodů – s žádostí o přezkoumání rozsudků. Nakonec se ale soudnímu rozhodnutí podvolil a volby skutečně vypsal na 12. června. I tak budou obyvatelé dvou okrsků přes půl roku bez svých zástupců v zákonodárném sboru. Je dobré si uvědomit, že i ve vyspělých demokraciích dochází k obcházení pravidel a pokusům o ně. Zároveň je ale dobré si uvědomit, jak důležité jsou v těchto případech soudy. Vzpomeňme si na to, až od politiků zase uslyšíme věty o soudcokracii a nikým nevolené elitě v talárech.